Ernst Paunzen se dostal do Brna díky programu Somopro. V ústavu teoretické fyziky a astrofyziky nyní vede výzkumný tým, který se snaží přispět k porozumění vzniku vesmíru. Výstupem jeho projektu bude rozšíření světové databáze hvězdokup a její přesun do Brna. Na to chce navázat satelitním experimentem, který jako první na světě přinese data ve formě trojrozměrných snímků vesmíru.
Spolu se sedmičlenným týmem složeným z přírodovědců a informatiků z Masarykovy univerzity se Paunzen v současnosti snaží zanalyzovat hvězdy a hvězdokupy v sousední galaxii Magellanově oblaku a zjistit jejich chemické složení, takzvanou metalicitu.
„Všechny prvky kromě vodíku a hélia jsou produkovány v hvězdách, všechno kolem nás je z hvězd, a to včetně našich těl. Když zjistíme, kde a jak se tyto prvky tvoří, vyřešíme jednu z nejzapeklitějších otázek týkajících se vesmíru,“ vysvětluje zapáleně astronom.
Výzkum se odehrává mimo jiné v observatoři Masarykovy univerzity na brněnské hvězdárně. Členové týmu odsud pozorují hvězdy a pořizují snímky, které následně rozebírají. „Nedíváme se ale přímo z Kraví hory. Děláme vzdálené teleskopické observace, připojujeme se k počítači v Chile, odkud pozorujeme hvězdy a měříme jejich jasnost. Na základě získaných dat vytváříme interaktivní databázi hvězdokup přístupnou na internetu. Už nyní je dostupná a ve finální fázi do ní přibudou i různé animace a videa,“ vysvětluje Paunzen.
Vystudovaný astronom, který ve Vídni kvůli nedostatku pracovních příležitostí ve svém oboru pracoval v oblasti informačních technologií, se na Masarykově univerzitě konečně naplno věnuje své vášni. Pracuje na výzkumném projektu, učí a vede studenty teoretické fyziky a astrofyziky. Českou republiku si vybral také kvůli zdejší mentalitě, která je rakouské podobná.
„V Rakousku není dost příležitostí pro kariéru. Když chcete zůstat v astronomii, musíte jít do zahraničí. Tady v Brně jsem měl jedinečnou šanci vrátit se k vědě. Můžu se realizovat, jsou tu lepší podmínky pro práci. S Čechy se mi skvěle spolupracuje, jsou víc týmově orientovaní. Rakušani se spíše starají sami o sebe,“ říká Paunzen, který i po skončení projektu plánuje zůstat na Masarykově univerzitě jako výzkumný pracovník a vyučující.
Aby získal finanční podporu Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu, musel jeho výzkumný tým porazit konkurenci asi sta dalších projektů. Už teď přináší spoustu zajímavých dat. „Projekt je hodnocen jako velmi úspěšný, na jeho základě bylo publikováno už patnáct odborných článků. Brněnská astronomie se nachází ve svém zlatém věku,“ pochvaluje si vědec.
Jeho tříletý projekt je nyní ve druhé polovině a potrvá až do září příštího roku. To nejzajímavější však prý mají Paunzen a jeho kolegové teprve před sebou. Na databázi hvězd, kterou vědci svým výzkumem rozšiřují a vytvářejí, naváže v průběhu nadcházejících let unikátní satelitní mise Gaia, jež provede spektroskopický výzkum.
„Satelitní experiment nám přinese mnoho nových a zajímavých dat, která budou mnohem přesnější, než jsme schopní získat teď. Satelit měří vzdálenost od nás ke hvězdám, to nemůžeme zjistit ze Země. Budeme moci srovnat mapy materiálů, které máme, a korelovat je se vzdáleností objektů. Tak vznikne první trojrozměrná mapa galaxie jiné než té naší, pro astronomy je to něco zcela nového a vzrušujícího. Bude to velký krok,“ vysvětluje plány výzkumníků Paunzen. Datum započetí experimentu však zatím není stanoveno.
