Mundus subterraneus neboli Podzemní svět je jednou z nejstarších tištěných knih věnovaných výhradně geologickým fenoménům a je také nejstarším svazkem, který má ve svém fondu Ústřední knihovna Přírodovědecké fakulty MU. Jde o výtisk z roku 1665. Patří mezi knihy, které by knihovna chtěla postupně digitalizovat v režimu open access.
Napsal ji německý jezuitský učenec Athanasius Kircher, který se kromě geologie zabýval i lékařstvím a především orientalistikou. „Své univerzalistické zkušenosti se pokusil vyjádřit v mnoha studiích, například o babylonské věži, egyptských hieroglyfech, hudbě, fyzice či matematice. I když se mnohé z nich staly terčem posměchu, jedna práce z nich dodnes vyniká kvalitou. Je to právě Mundus subterraneus, ve které zúročil svá osobní pozorování sopek v jižní Itálii,“ uvádí Rostislav Melichar z ústavu geologických věd.
Kniha obsahuje popisy terénních cest a plavby podél pobřeží, které se soustřeďují na povrchové geologické jevy, jako jsou sopečné výbuchy, velké přílivové vlny či horké a studené prameny.
„Vše se snaží vysvětlit pomocí jednotného mechanismu odvozeného ze stavby nitra Země, které je ovládáno centrálním podzemním ohněm. Kniha je doprovázena bujarými barokně dramatickými obrázky aktivních vulkánů (Etna, Vesuv a Stromboli), celkovým řezem Země, ale i mnoha drobnými nákresy, které čtenáři dovolují pochopit zázraky podzemní přírody a její povrchové projevy,“ dodává Melichar.
Druhou nejstarší publikací z roku 1679 je Die gantze Erd-Kugel, bestehend in den vier bekannten Theilen der Welt als, Europa, Asia, Africa und America sampt schönen neuen und accuraten Land-Karten nebenst einer Geographischen und Historischen Beschreibung od Nicolase Sansona. Jde o první německé vydání kartografického popisu Země, které mělo v francouzském originálu čtyři svazky. Evropě je věnováno 184 stran, Asii 78 a Afrika a obě Ameriky jsou popsány shodně na 71 stranách.
„Nejcennější část knihy tvoří vložené mapy. Kniha je vybavena 63 rytými mapami světadílů, jejich částí, ostrovů a souostroví. Kniha je důkazem průkopnické vědecké metody v kartografii. Na mapách jsou prezentovány jen ověřené a topograficky přesné informace, a to jednoduchou a názornou formou,“ říká o svazku Vladimír Herber z geografického ústavu. V exempláři, který vlastní knihovna, však skoro polovina map chybí. „Kompletní kniha je ale volně přístupná v digitální knihovně Herzog August Bibliothek Wolfenbüttel,“ dodává Herber.
Právě digitalizaci historického fondu v režimu open access má za cíl vedoucí knihovny Taťána Škarková. Historický fond knihovny tvoří 667 svazků vydaných mezi lety 1600 až 1911. Nejstarší knihy jsou z oborů geologie, paleontologie, matematika či fyzika.
„Fond je nyní uložený a uzamčený ve skladu knih. Přitom zaznamenáváme zvýšený zájem o odbornou historickou literaturu,“ říká o těchto svazcích Škarková. Zmiňuje například, že knihovna vlastní i spisy, jejichž autorem je Isaac Newton.
Jedním ze spisů je i Optika. Původně anglické vydání Opticks, or a treatise of the reflexions, refractions inflexions and colours of light z roku 1704 se stalo světoznámým až zásluhou latinského překladu Samuela Clarka - Optica: sive de reflexionibus, refractionibus, inflexionibus et coloribus lucius, libri tres z roku 1706, které vlastní i Ústřední knihovna PřF.
„Optika, tři knihy o odrazu, lomu a ohybu světla v barvách je historicky první optický vědecký spis, v němž je mimo jiné vyložena částicová teorie světla. Skládá se ze tří knih věnovaných jak teoretickým otázkám odrazu, lomu a disperze světla, barvám tenkých vrstev, tak také praktickým problémům jako objasnění duhy, konstrukce dalekohledů,“ říká o knize Vladimír Štefl z ústavu teoretické fyziky a astrofyziky.
Řadu dalších zajímavých knih si mohou zájemci prohlédnout jen na vyžádání. Většina titulů je ve velmi dobré stavu, přesto by digitalizace podle Škarkové vedla k zajištění trvalosti a ochrany tohoto knihovního fondu. „Některé tituly jsou i posledními exempláři v celé České republice,“ dodala.