Pod označením MUNI LIB tým knihovníků usiluje o to, aby byly knihovny vnímány jednotně jako propojená páteř většiny univerzitních aktivit a prostor pro vzdělávání, vědu a výzkum či pořádání workshopů. Pestrou škálu činností a služeb univerzitních knihoven, podporujících zároveň publikování a Open Science, přibližuje v následujícím rozhovoru Jiří Poláček, vedoucí Střediska vědeckých informací.
Pro mnohé evropské univerzity je obvyklé mít centrální knihovnu. Masarykova univerzita je v tomto ohledu výjimkou, protože ji nemá. Jak to?
Přesnou odpověď neznám, je to prostě dáno historicky tím, jak jsou budovy univerzity roztroušeny po městě a jak si jednotlivé ústavy či fakulty začaly budovat své sbírky. Pro mnohé zahraniční partnery jsme v tomto ohledu zvláštní, ale není to neřešitelný problém.
Proto bude prezentace univerzitních knihoven soustředěna pod jednotnou značku?
Abychom mohli efektivně reprezentovat celou Masarykovu univerzitu, potřebujeme samostatnou identitu. Pro účely marketingu a propagace knihovních služeb nám přišlo vhodné založit značku MUNI LIB, která zastřešuje všechny knihovny, neboť většina z nich nabízí služby podobné nebo úplně stejné. Zároveň tím chceme poukázat na to, že jsme schopni se mezi sebou vzájemně domluvit jako knihovníci. Má smysl, abychom transparentně vystupovali navenek jak vůči akademikům, rektorátu, tak vůči našim externím partnerům z komerční sféry anebo z veřejnosti. Vycházeli jsme z toho, že značka musí odpovídat jednotnému vizuálnímu stylu univerzity a že se budeme chtít prezentovat mezinárodně. Proto jsme se pokusili použít jednotně pro českou i anglickou verzi zkratku MUNI LIB – library, knihovna.
Propojit a propagovat aktivity univerzitních knihoven je úkolem Střediska vědeckých informací?
Tohle je společné úsilí nás všech vedoucích jednotlivých knihoven. Spolu jsme se shodli, že to pociťujeme jako určitý nedostatek, a s tím, že nemáme centrální knihovnu, se chceme důstojně vypořádat. Proto se v posledním půl roce intenzivně věnujeme marketingové stránce knihoven. Kromě zavedení jednotné značky MUNI LIB pracujeme na zbrusu nových webových stránkách pro všechny knihovny. Už máme připravený prototyp, doladěný design, máme vymyšlenou strukturu, plníme obsah, který se pochopitelně poté bude aktualizovat kontinuálně. Stránky budou spuštěny ještě v tomto roce.
Rychlé získávání informací dobře funguje prostřednictvím sociálních sítí. Bude mít MUNI LIB nějaký speciální účet i tam?
Vůči našim cílovým skupinám – studentům, zaměstnancům a veřejnosti – aktuálně připravujeme komunikační strategii knihoven. Směrem ke studentům používáme jako společný komunikační kanál Vývěsku v ISu, zaměstnancům slouží společně sdílený feed na Portálu pro zaměstnance. Co se týče sociálních sítí, dlouhodobě má většina knihoven samostatný účet na Facebooku a Instagramu. Případné založení společných účtů na sociálních sítích by mělo vzniknout až na základě výsledků interní analýzy.
Univerzita má 10 knihoven, z nichž Knihovna univerzitního kampusu (KUK) slouží čtyřem fakultám. Jak v rámci meziknihovní spolupráce fungují výpůjčky pro odlišné obory?
V rámci klasických výpůjčních služeb dlouhodobě funguje princip, že student Masarykovy univerzity má automaticky přístup do všech knihoven a může využívat jejich služeb rovnocenně se studenty, kteří jsou kmenově na dané fakultě. Kdokoliv si může kamkoliv přijít půjčit knihy, nebo si tam sednout a studovat. Výjimkou ve výpůjční službě je knihovna Teiresiás, protože její studijní materiály jsou speciálně upraveny pro studenty se specifickými nároky (např. zrakově postižené) a nelze je půjčovat komukoliv. K tomuto tématu bych ještě doplnil, že všichni studenti a zaměstnanci mají možnost doporučit ke koupi tituly, které v knihovnách chybí. A za knihovníky říkám, že jsme rádi za takové tipy, protože nechceme kupovat knihy, které pak bez zájmu leží v policích.
Univerzitní knihovny neznamenají jen výpůjční služby, ale i celé spektrum vzdělávacích služeb. Co všechno nabízí?
Většina knihoven je zapojena do výuky zejména v oblasti informačního vzdělávání. Je to jedna z věcí, kterým se teď intenzivně věnujeme. Pro sdílení zkušeností jsme založili skupinu MUčících knihovníků, ve které se aktuálně snažíme vytvořit rámec informačního vzdělávání. Ten by měl deklarovat, že absolvent určitého stupně libovolného studijního programu na univerzitě má určitou sadu informačních kompetencí pro práci s informacemi – ať už se to týká vyhledávání, psaní, správy informací nebo akademické integrity. Na jednotlivých fakultách je nicméně zapojení knihoven do výuky různé. Někde se knihovny přímo podílí na běhu akreditovaných studijních předmětů. Jiné knihovny se naopak více zaměřují na dobrovolné workshopy a semináře, nejčastější je problematika citování v odborných pracích, případně jde o kritické myšlení.
Citování je velmi užitečný kurz. Která pracoviště ho nabízí?
Téměř všechna. S ohledem na velikost knihoven lze říci, že KUK a knihovna filozofické fakulty mají širší portfolio témat, ale zrovna citování se věnují i ostatní knihovny. Na některých místech je možné domluvit si individuální konzultaci – pokud student potřebuje poradit s formálními záležitostmi u závěrečné práce, když si není jist, jak psát bibliografickou citaci k nějakému konkrétnímu zdroji a podobně.
Co jsou předměty CORE a proč jako knihovny usilujete o to být v programu CORE?
Masarykova univerzita se snaží, aby její posluchači nestudovali jen program, který si vybrali, ale chce, aby si doplnili znalosti dle svého výběru také z nabídky předmětů mimo obor, na který se primárně specializují. Univerzita už má několik let program na podporu těchto CORE předmětů a vyzývá pedagogy, aby zkusili nabídnout nějaký takovýto předmět, který by se zaběhl. Za univerzitní knihovny jsme společně podali přihlášku na předmět, který se má, v rámci podpory celouniverzitní nabídky předmětů, zaměřit na kompetence pro informační gramotnost. Týká se tedy informačního vzdělávání a má být prakticky zaměřený. V tuto chvíli napjatě čekáme, jestli nám ta přihláška vyjde.
Jednou ze zásadních aktivit, které knihovny společně sdílí, je podpora vědy a výzkumu. Co vše v rámci této podpory nabízíte?
Knihovníci jsou zapojeni do tzv. implementační skupiny pro podporu Open Science na Masarykově univerzitě, která se pokouší zavést principy a standardy práce, zkoumání a nakládání s výzkumnými daty tak, aby to odpovídalo moderním trendům. Aby věda, která je často financována z veřejných zdrojů, skutečně sloužila nejširšímu okruhu potenciálních zájemců a byla co nejvíc otevřená. Ve většině případů řešíme publikační agendu, kterou konzultujeme pro naše výzkumníky. Souvisí s tím například výběr vhodného časopisu a prevence predátorství, konzultujeme možnosti poplatků za publikaci v časopisu s otevřeným přístupem, případně možnosti slevy nebo odpuštění poplatku. Také se staráme o evidenci publikací, děláme přehledové statistiky za publikační výkon pro jednotlivé obory či fakulty, pomáháme s výzkumnými daty, ať už jde o jejich získávání, zpracování, uchovávání, případně základní právní otázky v této oblasti. Podpora vědy a výzkumu je servis pro naše učitele a výzkumníky, kam řadíme i doktorské studenty.
Nabízí univerzitní knihovny i služby v elektronické podobě?
V knihovnách je patrný trend nárůstu nákupu a předplácení knih v elektronické podobě. Moc se o tom neví, protože tyto knihy nemůžete vidět vystavené na regálu. Proto třeba v knihovně na ekonomicko-správní fakultě zavedla kolegyně „falešné knihy“, což jsou záložky, které mají na přebalu signaturu a lze z nich naskenovat QR kód s adresou, vedoucí na zakoupenou e-knihu.
Chod vybraných informačních systémů pro knihovny a další elektronické služby zajišťuje Knihovnicko-informační centrum (KIC) při Ústavu výpočetní techniky (ÚVT). Co vše toto pracoviště zabezpečuje?
Toto centrum je samostatné oddělení, které funguje jako servisní středisko pro všechny knihovny na univerzitě. Zajišťuje pro nás všechny služby technického rázu, což znamená zejména provoz knihovních katalogů a dalších navázaných služeb – portál elektronických informačních zdrojů, správu discovery služby a správu EZproxy serveru. Stará se o centrální nákup vybraných elektronických informačních zdrojů a také o standard knihovních záznamů. Není to tedy knihovna, ale je to extrémně důležitá součást knihovních služeb na Masarykově univerzitě.
Pro univerzitní knihovny jsou typická různá „nej“ – největší je Knihovna univerzitního kampusu, nejmenší je na fakultě informatiky, nejspecifičtější je Teiresiás (Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky) a nejhezčí prostory má Univerzitní centrum Telč. Každá z knihoven má svá další specifika. Na co dalšího byste upozornil?
Ono je otázkou, podle čeho přesně se poměřovat, KUK například nabízí nejvíce studijních míst, ale knihovna filozofické fakulty má zase největší fond. Spíše bych upozornil na to, že knihovny velmi často slouží také jako kontaktní místo, kde člověk může získat informace s větší přidanou hodnotou. Mnohde máme nebo zavádíme tvořivé dílny (makerspace) či doplňkový prodej papírenského zboží – propisky, bloky a podobně. Studenti si u nás také mohou vyzvedávat objednávky přes e-shop od skript až po reklamní předměty.
A když bychom chtěli téma knihovních služeb trochu odlehčit?
Takovou perličkou v rámci knihoven je využívání robotických vysavačů, které pořídili na filozofické fakultě. Prach není pro knihovnu dobrá věc.
Zábavnou formou jste se jako knihovny prezentovali v rámci MUNI DAY, co dalšího vás čeká?
Všechny knihovny jsou veřejné instituce, které slouží nejenom akademické obci, ale obecně odborné veřejnosti. Proto se letos 4. června budeme prezentovat v rámci akce Den brněnských knihoven, která se koná v parku u Klubu Šelepka.