Na celých šest hodin se v pátek Masarykova univerzita ponořila do Noci vědců na téma bezpečnost. Vědecké nasazení je na Muni na běžném denním pořádku, tentokrát to ale bylo jiné. Odborníci sdíleli své nadšení pro výzkum s běžnými lidmi, kterých dorazily tisíce.
Jen vyjmenovat bohatý program, který si pro návštěvníky akademici z jednotlivých fakult připravili by zabralo několik stran. Stanovišť bylo více než 80 a byla rozprostředná po celém Brně od přírodovědecké a filozofické fakulty přes fakultu sociálních studií a informatiky až po kampus.
Nejvíc se toho dělo v bohunickém kampusu. Vůbec poprvé v rámci Noci vědců se zde veřejnosti otevřely laboratoře výzkumného institutu Ceitec, kde si lidí mohli zkusit třeba hmotnostně spektrometrickou identifikaci bakterií. V rámci programu (Ne)bezpečná chemie mohli vidět přesně tu stránku vědy, která baví snad každého - ohňostroje z dusičnanu sodného nebo vyvolávání džinů pomocí peroxidu vodíku.
Řada návštěvníku zamířila do dílen o zvířatech nebo rostlinách. „Protože je letošním tématem bezpečnost, otevřeli jsme stanoviště s názvem sebeobrana rostlin. Snažíme se návštěvníkům ukázat, jak se rostliny brání proti různým býložravcům, máme tu i výstavku jedovatých a trnitých rostlin, test pro děti a vystavené preparáty v mikroskopech a lupách, kde si každý může prohlédnout třeba žahavé trichomy z kopřiv,“ vyprávěla Eva Hettenbergerová v místnosti plné zeleně.
Na fakultě informatiky mohl každý nahlédnout pod pokličku kybernetické bezpečnosti nebo na vlastní kůži poznat virtuální světy. V takzvaném Pixelišti experti poodhalili tajemství interaktivní segmentace obrazu, která se používá při výzkumu nádorových buněk, nebo digitální úpravy obrazu pro remasterování starých filmů či poškozených fotografií.
„Zkoušíme tu taky, jak může interagovat člověk s počítačem jinak než pomocí klávesnice a myši. Slouží k tomu třeba různé nové technologie snímání uživatele, ať už pomocí senzorů kinect nebo kamer pro snímání pohybu,“ popsal Jiří Šmelík, zatímco se za ním na plátně zobrazoval pohyb digitalizované postavy člověka, který se o kousek dál opravdu hýbal se senzory připevněnými na těle.
U počítače zase bylo možné vyzkoušet si ovládání ramene, kterým saháte na virtuální objekty, jež ale při kontaktu mezi kladou skutečný odpor. Takových vymožeností je možné využít třeba při nácviku chirurgických operací.
Rozsáhlý program nabídla i filozofická fakulta. Návštěvníci mohli zjistit, jak se ve středomoří používaly magické figurky při rituálech či při zastrašení nepřátel, nebo zjistit, jak se šifrovaly zprávy ve středověku. Největším lákadlem byla teprve nedávno otevřená laboratoř Hume lab, kde provádí experimentální výzkum zejména psychologové.
Návštěvníci si tak mohli na vlastní kůži zkusit variace na takzvané tramvajové dilema. Při něm člověk musí rozhodovat mezi různými variantami děje v hypotetických situacích doprovázených komentářem a fotografiemi. Důsledkem jednání je zpravidla to, že zemře menší nebo větší počet lidí.
Vědci při tom zkoumají nejen samotné rozhodování člověka, ale pomocí speciálních senzorů, také co se děje při rozhodování děje v lidském těle.
„Měla jsem zvýšený tep, i když jsem věděla, že je to jen hra a jsem zvyklá v životě o věcech rozhodovat. Celou dobu jsem vnitřně přemýšlela, jak je možné, aby se v těch situacích někdo rozhodl jinak než já,“ popsala své pocity návštěvnice Júlia Sokolovičová, která se experimentu účastnila.
Už teď je jasné, že akce měla veliký úspěch a příští rok se bude na Masarykově univerzitě učitě opakovat.
