Vědeckou práci v laboratoři si laik běžně spojuje s přírodovědnými obory. Dnes se jedna taková otevřela i na Filozofické fakultě MU. Jmenuje se Hume lab a odborníci díky ní budou moct využívat experimentální metody i v humanitních vědách.
Dotazníky, pozorování, rozhovory. To jsou nejoblíbenější metody vědecké práce v humanitních oborech. Dá se jimi zjistit spousta věcí, ale některé prostě ne. Vědci proto hledají jiné možnosti, jak se k cenným informacím dostat.
„Je rozdíl, když člověk dostane na papíře po psanou například stresovou situaci a má říct, jak by na ni zareagoval, než když si ji přímo prožije a s pomocí přístrojů se reakce zachytí,“ přiblížila, v čem spočívá největší výhoda laboratoře Eva Kundtová Klocová, která má Hume lab na starost.
Odborníci tak reagují na známý problém, a sice že nás naše mysl často klame. Například vlastní vzpomínky každý z nás od malička považuje za spolehlivý zdroj informací o tom, co se skutečně přihodilo a spolehlivost hodnotíme jen podle přesnosti a výraznosti vzpomínky. „Nedávné výzkumy falešných vzpomínek ale ukazují, jak moc nás naše vlastní mysl ve skutečnosti dokáže podvádět. Nejde přitom o to, že bychom lhali jiným, ale o to jak moc lžeme sami sobě, aniž bychom to tušili.“
Aktuálně s pomocí vybavení z laboratoře chystají výzkumné projekty religionisté, psychologové, pedagogové nebo jazykovědci. Přijít s dalšími nápady mohou ale lidé z nejrůznějších pracovišť Masarykovy univerzity nebo třeba spolupracujících nemocnic. Od začátku se po čítá s tím, že se budou v laboratoři propojovat různorodé obory.
Všechno je to možné díky vybavení, jaké se z velké části na univerzitě doteď nedalo nikde najít. Laboratoř má třeba systém na monitorování pohybu očí po obrazovce počítače s názvem eye tracking, který se uplatní například při výzkumu překladu a toho, jak lidé vnímají psaný text.
„Systém zachytí, na čem se člověk zadrhává, nebo co mu naopak při čtení pomáhá,“ naznačuje Roman Švaříček z ústavu pedagogických věd, kterého ale zajímají hlavně jiné věci. Věnuje se pozorování procesů ve školních třídách.
Nedávno s kolegy ještě bez dnešního vybavení dělal pilotní studii, v níž se soustředili na to, jak jsou na tom studenti se stresem ve škole při zkouškách. Ukázalo se, že nejvíc ho nezažívají při zkoušení samotném, ale ve chvílích, kdy na něj čekají a třeba si povídají se spolužáky, jak dopadli oni. Dnes by badatelé získali ještě konkrétnější data, nová laboratoř má totiž mimo jiné nástroje, které činnost lidského těla a prožitky dovedou přiblížit.
Další součásti laboratoře už spadají málem do kategorie lékařské vybavení. Najde se v ní EEG, které sleduje elektrické signály vycházející z mozku, nebo přístroj s označením funkční blízko-infračervená spektroskopie, který podobně jako funkční magnetická rezonance dokáže zobrazovat některé mozkové procesy. Navíc je přístroj, který laboratoř vlastní, přenosný a využitelný v terénu. Využití? „Dokážeme tak zachytit motorické funkce a mozkovou aktivitu, která souvisí s emocionálním prožíváním,“ dává další příklad Eva Kundtová Klocová.
Konkrétní designy plánovaných experimentů zatím prozradit nemůže, jsou součástí několika grantových žádostí, na jejichž schválení se teprve čeká. S dalšími podněty a výzkumnými záměry se ale může kdokoliv hlásit.
Laboratoř se nachází v areálu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v ulici Arna Nováka. Jedna část je v rekonstruované budově A a druhá v nově přistaveném pavilonu B. Vznikla jako součást projektu Centra podpory humanitních věd (CARLA).
