Už skoro deset let mají čeští policisté na služebních vozech heslo Pomáhat a chránit. Mělo poukázat na to, co všechno policie pro běžného občana dělá. Jenže z nedávného výzkumu Fakulty sportovních studií MU plyne, že obraz policie ve společnosti není pozitivní. A různě chápou vlastní pozici také sami členové sborů.
Odborníci z fakulty sportovních studií sbírali data týkající se nejrůznějších částí činnosti policie v rámci takzvané Porovnávací studie policií Evropské unie Composite, do které se zapojilo celkem deset unijních států. Výzkumníci tak mohli porovnávat vnímání této složky integrovaného záchranného systému například v oblasti sdílení informací, samotného fungování nebo sebepojetí jednotlivých členů. A našli řadu specifik.
V českém prostoru za poslední dobu výrazně narostl počet užití donucovacích prostředků – od roku 2010 do roku 2016 se téměř zdvojnásobil. Proč se občané a policisté do konfliktu tak často dostávají, to lze podle Martina Bugaly, jednoho z výzkumníků, vysvětlit jen složitě.
„Roli v tom určitě hraje zlepšující se ekonomická situace. Lidé mají k dispozici finance na nákup omamných a psychotropních látek a alkoholu, jejichž konzumace nevhodné chování často spouští. Ke konfliktu s policistou, který přijíždí zasahovat například k narušování veřejného pořádku, je pak o to blíž,“ poskytuje jednu část výkladu Bugala.
Druhou a možná daleko důležitější je to, že čeští policisté nemají mezi lidmi takový respekt jako jejich kolegové v zahraničí. „Policie byla v posledních desetiletích vnímána hlavně jako represivní složka, která za minulého režimu působila jako prostředek udržení moci. Lidé to mají pořád v hlavě a dodnes ji berou jako složku, která pokutuje a šikanuje,“ dodává Bugala.
Ačkoliv policisté dělají spoustu dobré práce, nestíhají na ni tolik poukazovat. Sbory trpí velkou fluktuací lidí a permanentním nedostatkem zaměstnanců. Blíž k lidem je městská policie, která má víc možností na svoje úspěchy upozorňovat mimo jiné díky výhodnějšímu financování (to platí pro velká města), jenže ta se zase podle Bugaly pere se stigmatem té složky s menšími pravomocemi. „Což vede ostatně i k tomu, že lidé často k zásahu městské policie volají také hlídky státní,“ doplňuje.
Výsledky rozsáhlého výzkumu teď budou postupně putovat k vedoucím pracovníkům policie. Cílem je, aby se nové poznatky promítly do změn ve výcviku a přípravě jednotlivých zaměstnanců i fungování sborů.
