Naše pracovní skupina z Ústavu experimentální biologie z Přírodovědecké fakulty MU se zabývá problematikou zoonotických onemocnění, tedy těch, jejichž původci, mikrobiální agens, přenáší klíšťata prostřednictvím hostitelů.
Studenti v rámci svých diplomových prací identifikují některé z patogenních mikroorganismů v nejčastějších přenašečích, klíšťatech Ixodes ricinus a hlodavcích, jako reservoárech těchto agens. Součástí jejich práce je také sledování aktivity klíšťat na některých vybraných lokalitách v Brně a okolí, což znamená i sledování teploty a vlhkosti v dané lokaci.
V letošním roce byly vybrány čtyři lokality, na kterých studenti pravidelně každý týden ve stejnou dobu i hodinu tzv. „vlajkují“ – chytají na dané lokalitě klíšťata a identifikují jejich vývojová stádia. Po ročním monitoringu pak budou klíšťata analyzovat v laboratoři pomocí molekulárně biologických metod a zjišťovat jejich mikrobiální promoření. Pozornost věnujeme zejména přítomnosti Borrelia burgdorferi sensu lato, způsobující Lymeskou boreliózu, což je velmi závažné onemocnění, těžko léčitelné v pozdních stádiích. Dále se zaměřujeme na identifikaci např. Babesia spp., Anaplasma spp., Ehrlichia spp. a dalších.
V porovnání s minulými roky můžeme letos pozorovat, že nástup aktivity klíšťat proběhl velmi brzy, už v polovině března, kdy bylo odchyceno přes deset jedinců na pro klíšťata atraktivním místě (vlhko tu hraje velkou roli), tedy u brněnské přehrady, přestože o několik dnů později opět mrzlo a padal sníh. V té době se počet klíšťat snížil, ale už od konce března jim nic nebránilo v jejich započaté aktivitě.
Počty jedinců neuvěřitelně stoupaly a v porovnání s předešlými roky se dostávaly na úroveň konce května a začátku června. Koncem dubna se počet klíšťat a i jejich aktivita stále rovná nejvyšším počtům v sezóně, což platí zejména pro lokalitu u Brněnské přehrady.
Očekáváme však, že počet klíšťat začne klesat, pokud bude jaro suché a nebude pršet tak, jak tomu bylo v dubnu. Pro klíšťata se totiž ideální teplota pohybuje kolem 20 stupňů Celsia a vlhkost kolem 60 procent. O to zajímavější jsou v porovnání s přehradou nízké počty klíšťat na lokalitě v Brně Líšni.
Studenti tak budou pečlivě studovat a zaznamenávat přírodní podmínky na daných místech, ze kterých bychom mohli určit, jaké přírodní poměry tvoří lokality atraktivní pro klíště a kde se potenciálně vyskytovat nebudou.
Autorka je docentkou na Přírodovědecké a Pedagogické fakultě MU.
