Teprve až se zhoršením zdravotního stavu, příchodem nemocí a se zkušenostmi posbíranými během života si uvědomujeme, co vše jsme mohli pro sebe v mládí udělat a neudělali, či jak moc jsme si zbytečně škodili. Výživa nás provází celoživotně, stejně tak i náš celkový přístup ke stravování utvářený vlivem rodiny a okolí. Výživa je jeden z hlavních faktorů, který bez debat ovlivňuje naše zdraví, vitalitu a každodenní výkony. Je proto nutné se zamýšlet nad její kvalitou i kvantitou.
V dnešní době se nemusíme bát nedostatku potravin. Spíše naopak, nabídkou potravin jsme doslova zahlceni. Máme ale k dispozici kvalitní potraviny? Obecně se dá říci, že kdo hledá, najde. Nicméně ke snížení kvality prodávaných potravin v posledních letech docházelo a dochází. Děje se to například ruku v ruce se špatnou péčí o půdu, s požadavkem na celoroční dostupnost tzv. sezónních potravin a s tlakem na co nejnižší prodejní cenu.
Jak tedy poznáme kvalitní potravinu? Určitě nemůže být vodítkem pouze její vyšší cena. Důležité je sledovat její složení. Výskyt zbytečně vysokého množství přídatných látek a nezvykle dlouhá doba použitelnosti potraviny určitě nebude signalizovat její dobrou kvalitu. Také způsob technologického zpracování může sehrát důležitou roli. Rozhodně je lepší připravovat jídlo z kvalitních vstupních surovin než dávat přednost polotovarům.
Stejně jako kvalita potravy je důležitá i její kvantita. Obzvláště pak dostatečné zastoupení jednotlivých živin v naší každodenní stravě. I když se stále ještě najde hodně lidí holdujících nekvalitní, objemné stravě, praxe posledních 10 až 15 let ukazuje, že spousta lidí, ve snaze o lepší výživu, dává čím dál tím více přednost kvalitě potravin na úkor jejich kvantity.
Mnohdy však záměrně upřednostňují pouze určitou živinu, typicky dnes například bílkoviny, a ostatní se snaží omezovat. Někoho k tomu vede to, že si již nemůže dovolit nákup více potravin s vyšší kvalitou, ale přitom se chce stravovat zdravě. Mnohem častějším důvodem omezování se v kvantitě stravy je však snaha lidí zhubnout nebo si zuby nehty udržet tělesnou váhu. Často mají dokonce tito lidé pocit, že to tak dělají správně. Ve výsledku však tento přístup vede k nedostatečnému příjmu nejen celé řady živin, ale také dochází k deficitu přijímané energie, což má vliv na naši vitalitu a výkony (myslí i tělem). Má to vlastně podobný efekt, jako když jíme nepravidelně a nedostatečně, protože jídlo z jakéhokoli důvodu nestíháme.
V té souvislosti mě napadá, že třeba auto by toho s malým množstvím benzínu také moc neujelo, i kdyby byl sebekvalitnější, ale tam to hned pochopíme. Proč tedy nechápeme svoje tělo? Je to tím, že náš organismus ještě dlouho, i když skoro nemá benzín, může využívat různé další rezervy, a to je ten důvod, proč problémy vidíme až s odstupem času.
Jak tedy můžeme na sobě poznat, že naše strava není v pořádku? Na začátku jsou to určitě ztráta vitality, častá únava (i ráno poté, co jsme vstali), vyšší potřeba spánku. Časem se může začít zhoršovat naše imunita, regenerace našich tkání, činnosti orgánů. Již během prvních dnů může také docházet ke ztrátě aktivní tělesné hmoty a zvyšování podílu neaktivní tukové hmoty v těle. V mládí může docházet ke špatnému zavápnění a vývoji hustoty kostí. Celkově platí, čím déle takový stav trvá a čím starší jsme, tím výraznější škody to může v našem těle způsobit. Někdy již může být na nápravu pozdě.
Nejčastěji se sebou z hlediska stravování experimentují mladí lidé, lidé s malými nebo špatnými znalostmi v oblasti výživy (získanými z pochybných zdrojů) a ti, co chtějí stůj co stůj zhubnout. Produktem takových experimentů pak může být člověk s poruchou příjmu potravy (mentální anorexie) nebo člověk v důchodovém věku s morbidní obezitou. V obou případech se k danému stavu postupně přidružuje spousta dalších onemocnění. A tak by to určitě při realizovaných změnách ve výživě nemělo dopadat. Vždy a za všech okolností je nejdůležitější, aby tyto změny vedly k udržení či zlepšení zdraví, ne naopak. Zhubnutá kila nikdy nestojí za naše ztracené zdraví!
Naštěstí se dnes i v rámci Lékařské fakulty MU objevuje spousta studijních oborů, které umožňují studentům v různých předmětech získat kvalitní odborné znalosti z oblasti výživy, které pak mohou využít nejen pro sebe, ale hlavně v rámci edukace a péče o své budoucí pacienty a klienty. Do budoucna to pak může určitě velmi významně přispět k lepšímu povědomí veřejnosti o výživě a vhodnějšímu přístupu ke stravování.
Autor působí na Ústavu ochrany a podpory zdraví Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.