Krizová období jsou charakteristická zjitřenými emocemi a nejistotou. Je samozřejmě pochopitelné, že v době pandemie máme strach, nevíme, co bude zítra, a ve snaze alespoň trochu se zorientovat, ochránit a připravit se na možný vývoj hledáme informace, kde se dá. Jenže bohužel, ani v podobných chvílích nepolevují různí informační šarlatáni ve svých praktikách.
Původ viru, nečinnost politiků i zaručené rady
V současné pandemii se šíří informační nesmysly (hoaxy nebo fake news), které můžeme rozdělit do tří skupin: o vzniku nebo původu viru, přijatých a platných opatřeních a fámy spojené s léčbou onemocnění. Do první kategorie patří i evergreeny – za všechno mohou Spojené státy americké a/nebo EU. Ano, i tváří v tvář pandemii přicházejí z očekávaných zdrojů „zaručené” zprávy, že se jedná o biologickou zbraň vyrobenou Američany.
Většina z nás nad podobnou zprávou mávne rukou, ale jsou mezi námi tací, kteří tomu uvěří. Co na tom, že je zdrojem ruská TV Zvezda, která vidí biologický nebo chemický útok Američanů za každým významnějším děním ve světě. Co na tom, že jde o tu samou (státní) televizi, která nedávno oslavovala okupaci Československa ze srpna 1968 a přesvědčovala ruskou veřejnost, že jsme za ni byli rádi. Na internetu si příběh o biologické zbrani žije vlastním životem a někteří mu rádi naslouchají.
Do druhé kategorie spadají třeba provolání některých českých politiků, že na současné pandemii je vidět, jak je Evropská unie k ničemu, neboť České republice nijak nepomohla. Toto jim pak slouží jako argument k tomu, že je třeba EU zrušit jako bezcennou.
Nechme bokem debatu o (ne)užitečnosti EU a našeho členství v ní. Faktem však je, že Evropská unie může dělat jen to, co jí členské státy dovolí. A zrovna v oblasti zdravotnictví je toho pramálo. Paradoxní pak je situace, kdy ji za nečinnost kritizují ti stejní politici, kteří vehementně brání tomu, aby EU nějaké (další) kompetence měla. A perlička: Česká republika dostane z rozpočtu EU na boj s následky koronaviru miliardu eur.
Trochu zmatečná situace panuje i u vládních a městských nařízení týkajících se koronaviru. Parametry vládních nařízení se totiž mění každým dnem a řada měst navíc přijímá i svá vlastní opatření. Hádám, že když tento text čtete, jsou některá konkrétní nařízení už trochu jiná než v době, kdy jsem jej já psal (úterý 17. března v poledne). Tím může vznikat zmatek, který je nepříjemný, neboť v nás opět posiluje nejistotu a strach. Ale těžko v tom jde hledat nějakou záměrnou snahu škodit lidem.
Do třetí kategorie dezinformací a hoaxů spadají „zaručené” rady, jak se koronaviru vyhnout či jak s ním bojovat, ale i varování, na co si dát pozor. Z těch asi nejvíce sdílených na sociálních sítích můžeme zmínit fámu, že koronavirus zabíjí teploty nad 26 stupňů Celsia, proto se všem doporučuje pít horká voda. Není to (bohužel) pravda. Kdyby byla, informovala by o tom všechna média a neumírali by lidé.
Koluje také „rada“, že roušky jsou k ničemu, protože vir nezastaví. To je pravda jen částečně. Proti nákaze koronavirem chrání pouze respirátory nejvyššího stupně. Ty jsou však v Česku velmi nedostatkovým zbožím. Problém s koronavirem je ten, že řada z nás jej může mít v sobě a ani o tom nemusíme vědět. Dokonce nemusíme mít žádné příznaky, ale můžeme jej šířit dál. A právě proti tomuto roušky pomáhají – snižují (nikoliv zcela eliminují!) riziko, že nevědomky a nechtěně nenakazíme lidi v našem okolí. Třeba vlastní rodinu.
Poslední konkrétní příklad, který zmíním, je informace, že univerzita ve Vídni měla najít spojitost mezi užíváním Ibuprofenu a těžkým průběhem nemoci. Tato informace se začala šířit jako hlasový záznam, jako psaná zpráva třeba na WhatsAppu i jako řetězový e-mail. Vídeňská univerzita však toto dementovala a uvedla, že nic takového není pravda.
Na co si dát pozor
Možná jste si při pročítání výše zmíněných „zaručených zpráv” klepali nevěřícně na čelo. Ale vězte, že mezi lidmi v době krize koluje spousta nesmyslů, které zneužívají našeho strachu a paniky. Může to znít banálně, ale zkusme si zachovat kritický odstup od smršti informací, které se na nás valí zejména ze sociálních sítí. Přemýšlejme nad zdrojem těchto informací, i nad záměrem, který může jejich autor mít. Jedná-li se o neznámý portál nebo jedince se silným názorem, ale bez relevantní znalosti daného prostředí či oboru, buďme obezřetní, než mu uvěříme a sami danou zprávu pošleme dál do světa.
A pokud bych se mohl přimluvit, tak krom aktivní pomoci seniorům nebo rodičům malých dětí mluvme o stávající situaci i se svými blízkými. Ptejme se jich, z čeho mají strach a co si o situaci myslí. A hlavně – argumentujme a odkazujte je na věrohodné zdroje s ověřenými informacemi.
Web Ministerstva zdravotnictví specializovaný na COVID-19: koronavirus.mzcr.cz
Rady a tipy od odborníku: www.okoronaviru.cz
Informace z MUNI: www.muni.cz/koronavirus