Média a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR nás každý den informují o počtech identifikovaných infekcí SARS-CoV-2. Tato čísla, ač jsou bedlivě sledována veřejností a mají zásadní vliv na rozhodování české vlády o zpřísňování karanténních opatření, obsahují jen nepřímou informaci o tom, jak se onemocnění COVID-19 šíři v populaci. Počet identifikovaných infikovaných podhodnocuje skutečné rozšíření viru, protože infikované s asymptomatickým průběhem choroby nebo lehkými příznaky se ne vždy podaří poslat na testy a identifikovat.
Pro vyhodnocení skutečného rozšíření SARS-CoV-2 můžeme využít alternativní indikátory, jako počty hospitalizovaných, počty pacientů vyžadujících podporu dýchání nebo počty úmrtí. Interpretace počtů hospitalizovaných a počtů pacientů s podporou dýchání je komplikována změnami v léčebných postupech a modifikací pravidel pro zařazení pacientů do těchto statistik, ke kterým dochází v průběhu epidemie. Naproti tomu, pro úmrtí zůstává definice neměnná.
K úmrtí na SARS-CoV-2 dochází průměrně čtyři týdny po infekci. Pokud víme, jaké procento infikovaných na COVID-19 zemře můžeme podle počtu zemřelých dopočítat kolik lidí bylo o čtyři týdny dříve infikováno a porovnat toto číslo s počtem infekcí, které byly detekovány pomocí PCR testování. Podle kvalifikovaných odhadů světové zdravotnické organizace v populaci s věkovým složením jako má Česká republika umírá 0.7 % infikovaných.
Počty úmrtí tak ukazují, že na začátku epidemie v České republice, v únoru a březnu letošního roku, bylo mnohonásobně podhodnocené množství infikovaných – viz graf. Už v únoru byly v zemi tisíce infikovaných, přestože testování pomocí PCR identifikovalo pouze jednotky případů. Počet identifikovaných infikovaných za březen podhodnotil rozsah epidemie desetkrát. Zpětně můžeme říci, že bylo dobře, že vláda zavedla plošná karanténní opatření, protože SARS-CoV-2 byl v populaci mnohem rozšířenější, než naznačovala data z PCR testování, jak ukazuje graf výše.
V rozmezí od května do konce července byla epidemie pod kontrolou a počet úmrtí, v období o čtyři týdny později, stagnoval. Počty infikovaných identifikovaných pomocí PCR testování byly v průměru 54 za den. Díky nízkému počtu infikovaných nebyla zahlcena kapacita trasování a zároveň na každého infikovaného připadalo více než 100 testů, což umožňovalo intenzivní kontrolu všech kontaktů nakažených.
Množství úmrtí však ukazuje, že i v tomto relativně klidném období, se dařilo identifikovat pouze 50 procent nakažených. Počet infikovaných nenarůstal ani neklesal, což znamená, že hygienické a sociální chování lidí a systém trasování dokázaly zamezit nárůstu počtu infikovaných, ale nebyly dostatečné pro to, aby se výskyt viru v populaci eliminoval.
Prázdninový zlom
V srpnu se situace změnila. Od poloviny měsíce se poměr mezi počtem infikovaných identifikovaných pomocí PCR testování a počtem infikovaných vypočítaným z počtu úmrtí snížil na 17 až 25 procent, jak ukazuje graf. To znamená, že na každého identifikovaného infikovaného zbylo v populaci tři až pět dalších, které se nepodařilo vyhledat a poslat do karantény.
Nárůst počtu přenašečů v srpnu umožnil zrychlené šíření viru v září a říjnu. Ve druhé polovině srpna a první polovině září bylo průměrně 5,5 procenta testů pozitivních. Na konci září a začátku října vzrostlo procento pozitivních testů na 10 až 24 procent. Je tedy pravděpodobné, že se v současnosti pomocí PCR testování daří identifikovat ještě nižší procento infikovaných než v srpnu a na začátku září. Listopad tak bude pro české zdravotníky velmi intenzivní.
Celkový vývoj epidemie ukazuje, že systém testování a trasování dokázal kontrolovat šíření koronaviru do poloviny srpna, dokud byl podíl pozitivních testů nižší než čtyři procenta a počet nových případů nižší než 250 za den. To nám říká, že čas zrušit karanténní opatření bude až v době, kdy poklesnou počty nakažených a bude navýšena kapacita testovacího systému tak, aby podíl pozitivních testů byl pod třemi procenty. Zároveň bude třeba zajistit dostatečnou kapacitu trasovacího systému.
Omezení mohou trvat do jara
Pokud budou karanténní opatření zrušena dříve, je pravděpodobné, že systém testování a trasování nebude sám o sobě dostatečný pro zabránění opětovnému nárůstu počtu infikovaných.
Vzhledem k současným počtům denních infekcí to prakticky znamená, že bude v České republice nezbytné dodržovat jistou míru karanténních opatření omezujících sociální kontakty až do jara, i přes navyšování kapacity testování a trasování.
Znalost hodnoty smrtnosti umožňuje také odhadnout maximální množství obětí, které může COVID-19 v České republice způsobit. Simulace ukázaly, že při šíření SARS-CoV-2 v populaci dojde k dosažení skupinové imunity po infekci 60 procent obyvatel. SARS-CoV-2 má tedy potenciál způsobit 45 000 úmrtí.
Je však pravděpodobné, že reálný počet obětí bude nižší. Smrtnost bude klesat se zlepšující se kvalitou lékařské péče (použití léků remdesivir a dexamethason, lepší způsoby péče o infikované ve vážném stavu). Šíření viru bude zpomaleno karanténními opatřeními a starší část populace bude pravděpodobně ochráněna očkováním.
Autory jsou virolog Pavel Plevka a biolog Robert Vácha, kteří vedou výzkumné skupiny v institutu CEITEC MU.