Možná si tenhle článek čtete proto, že každou noc bezvýsledně počítáte ovečky, nebo se ráno po celonočním spánku budíte ještě více unavení, než když jste šli spát. Nebo už přetekl partnerův či partnerčin pohár trpělivosti a vy jste byl či byla kvůli chrápání vyhoštěn/a na gauč v obývacím pokoji. Odpověď na otázku proč máte tyhle problémy a co s nimi můžete dělat, pak hledejte ve spánkové poradně.
Příčin nízké kvality spánku může být několik
Jako insomnie se označuje stav, kdy dotyčný nedokáže usnout, spánek je přerušovaný častým buzením, nebo se budí příliš brzy. Nedostatečný spánek má za následek únavu, podrážděnost a nesoustředěnost následující den. Každý z nás se někdy špatně vyspí (kvůli krátkodobému stresu, hlučným sousedům), ale až když trvá nespavost tři týdny a víc, hovoříme o chronické nespavosti, a ta je důvodem k návštěvě lékaře.
Ovšem to, že člověk nespí, je subjektivní dojem. Takzvanou pseudoinsomnií trpí jedinci, kteří kvalitu spánku podhodnocují. Často jsou nadměrně citliví a budí je každý zvuk nebo žijí v domnění, že když nespí osm hodin, jsou nevyspalí.
Kdo usne ze sekundy na sekundu v jakékoliv situaci, dost pravděpodobně trpí narkolepsií. Kdo spí více než deset hodin denně a ani pak se z postele nedokáže vyškrábat ani na deset zvonění budíku, může trpět hypersomnií.
Starší ženy a muži chrápou běžně, problém ale nastává, když je chrápání nepravidelné a doprovází ho krátké zástavy dechu. Po těchto zástavách se zpravidla lidé na chvíli probudí a jejich spánek je tak tříštěn bez možnosti hluboce usnout. Stěžují si na únavu a jejich partneři toho taky moc nenaspí.
Kvalitu spánku snižuje taky neurologická porucha, která má za následek prožitek tupé bolesti, brnění, pnutí, mravenčení nebo pálení nohou v klidu a nutí dotyčného pohybovat nohama. Označuje se jako syndrom neklidných nohou.
Mnohdy jsou poruchy spánku taky jedním ze symptomů počínající duševní poruchy.
Spánková laboratoř
První, co člověka čeká, je rozhovor s lékařem. Pokud má podezření na výše uvedené poruchy spánku anebo se problém nedaří zmírnit režimovým opatřením či krátkodobým užívání hypnotik, přichází na řadu vyšetření polysomnografem ve spánkové laboratoři. Přístroj detailně popíše hloubku spánku, jeho architekturu i trvání.
Spánkových laboratoří v ČR však není dostatek a pacienti čekají na vyšetření zpravidla několik měsíců. Pokud navíc nemá zařízení smlouvu s vaší pojišťovnou, stojí vyšetření zhruba 6000 až 8000 korun. Několikatýdenní čekání na vyšetření si lidé krátí vedením spánkového deníku. Několik týdnů si den po dni zapisují, v kolik jdou na kutě, kdy vstávají, jestli se v noci budí, a když ano, tak jak často a na jak dlouhou dobu. Hodnotí také, zda se cítí po probuzení odpočatí nebo zda mají potřebu si ještě přes den pospat. I z těchto záznamu pak lékař získá přehled o kvalitě pacientova spánku.
Pak přijde samotné vyšetření v laboratoři. Ta není bílým nemocničním pokojem, dost pravděpodobně se podobá vaší ložnici. Až na jeden malý detail – polysomnograf v rohu. Doba snímání spánku je ve většině laboratoří ohraničena desátou hodinou večerní a šestou hodinou ranní. Kolem deváté večer přijde pacient do ambulance a začíná půlhodinové přilepování snímačů. Ty z hlavy a tváře vedou informace o činnosti mozku do přístroje EEG, ty z hrudníku snímají činnost srdce pomocí EKG. Hrudní a břišní pás monitoruje dech, zjišťuje se také nasycení krve kyslíkem a pohyby očí. Intenzitu chrápání sleduje mikrofon. Elektromyogram pak vyhodnocuje pohyby nohou ve spánku.
Elektrody jsou připevněné tak, aby nebránily v pohybu. Jsou společně vedené do jedné malé krabičky a ta teprve vede k polysomnografu. Pokud pacient potřebuje jít na WC, laborantka jen odpojí krabičku a člověk je volný. Hitem ve spánkové medicíně posledních let se stávají přenosné polysomnofragy, které si pacienti sebou mohou vzít domů a spát ve vlastní posteli a v čase, který jim vyhovuje.
Lékař ze spánkové poradny pak analyzuje získané údaje. Pokud je záznam patologický, spolupracuje s dalšími specialisty v závislosti na podstatě problému.
PS: Existují i mobilní aplikace nabízející záznam spánku, vyšetření polysomnografem ale nenahradí. Jedná se o programy, které analyzují jen jediný aspekt chování člověka ve spánku – pohyb – a z něj usuzují na spánkovou architekturu. Postup není pravděpodobně dostatečně citlivý pro odhad hloubky spánku.
Autorka je studentkou psychologie na Filozofické fakultě MU. Její články naleznete také v internetovém časopisu PsychoLogOn.