Je leden 2015 a policie v USA ve městě Columbia dělá revoluční krok. Poprvé zveřejňuje podobu podezřelé osoby na základě analýzy DNA, jejíž vzorek byl nalezen na místě činu. Jedná se o vraždu z roku 2011, jejíž obětí byly 25letá Candra Alston a její tříletá dcera Malaysia Boykin.
Předpokládám, že už asi každý slyšel o možnosti identifikovat jedince, například pachatele trestného činu, pomocí analýzy DNA, kterou zanechal v podobě krve, spermatu, slin nebo vlasů na místě činu. Téměř každodenně se z médií dozvídáme o dalších případech, ve kterých tato metoda pomohla k usvědčení pachatele. Dnes se používá již zcela rutinně, je založena na analýze 15 nekódujících sekvencí v naší DNA a je vysoce spolehlivá – riziko, že stejný DNA profil má jiná osoba, je menší než 10-18.
Aktuálně se však již pomalu začíná prosazovat další přístup, pomocí kterého můžeme, na rozdíl od předchozí metody, zjistit i to, jak nositel dané DNA vypadal či vypadá. V testovacím režimu se tyto možnosti začínají využívat při řešení kriminálních případů zejména v USA a nutno říci, že s velkým úspěchem. Širší nasazení této metody je zřejmě jen otázkou času.
A co se tedy dnes můžeme z DNA o jejím nositeli dozvědět? Jako první se do takzvané forenzní genetiky prosadila barva očí a vlasů. Zde je v současnosti předpověď z DNA spolehlivá na více než 95 procent pro barvu očí (zejména stanovení modré a hnědé barvy) a na více než 80 procent pro barvu vlasů. V konkrétních analýzách pak může být předpověď jistá až na 99,7 procent. Podobně je velmi úspěšné předpovídání původu, a tedy barvy kůže nositele DNA.
Podstatnou a velmi zajímavou novinkou však je, že lze na základě sekvencí v DNA předpovědět dokonce i morfologii obličeje, tedy sestavit něco, co bych si dovolil nazvat jako genetický identikit. Tato předpověď je možná na základě poznatků z populačních výzkumů, ve kterých byla nalezena taková místa v naší DNA, která se na morfologii výraznou měrou podílejí. K dispozici je pak počítačový program, např. program Snapshot vyvinutý firmou Parabon NanoLabs, který dokáže s využitím několika desítek tisíc takovýchto míst v DNA vymodelovat nejpravděpodobnější podobu jejího nositele.
Spolehlivost této metody byla ověřena v zaslepených pokusech, kdy známé osobnosti poskytly svoji DNA, která byla podrobena analýze a vyhodnocení pomocí programu Snapshot a poté srovnána s fotografií dobrovolníka, jak můžete vidět na obrázku (je na něm forenzní expertka Lori Morganová známá např. z kanálu Discovery Channel).
A právě tato metoda byla poprvé oficiálně využita v lednu 2015 policií v USA ve městě Columbia při hledání důležitého svědka, ne-li přímo pachatele neobjasněné vraždy. DNA nalezená na místě činu metodou klasického profilování jejího nositele neodhalila, protože profil nebyl v databázi DNA a ani profilování 150 podezřelých osob nebylo úspěšné. Policie se proto rozhodla oslovit firmu Parabon NanoLabs, zda by na základě DNA mohla stanovit podobu jejího nositele. Tak byla získána a následně zveřejněna podobizna muže tmavé pleti, Afroameričana s hnědýma očima a tmavými vlasy.
Od té doby již byl tento přístup využit v několika desítkách kriminálních případů, zejména v průběhu roku 2016, a to nejen při hledání pachatelů vražd nebo znásilnění, ale také při snaze identifikovat oběti trestných činů. Například vloni v říjnu byla na základě analýzy DNA zveřejněna podoba neznámého muže, jehož trup byl nalezen v prosinci roku 2011 v Pensylvánii.
Obrovskou výhodou této metody je, že kromě větší spolehlivosti umožňuje stanovit podobu pachatele nebo oběti i v případech, kdy se na místě činu nenalézal žádný očitý svědek, nebo naopak vyhlásit pátrání po takovém svědkovi, který na místě činu zanechal svoji DNA.
V současné době se usilovně pracuje na postupech, jimiž by mohlo být stanoveno i stáří jedince a jeho váha, což by předpověď podoby ještě více zpřesnilo.
Autor je lektor v Ústavu experimentální biologie PřF MU.