Pane děkane Žaloudíku, koncem května jste navštívil Japonsko. Co bylo cílem vaší cesty? Cíle byly hned čtyři. Dva v Tokiu, další dva v Sendai, asi čtyři sta kilometrů severně od Tokia. Na tokijské univerzitě jsem se setkal s rektorem a děkanem dentální fakulty, který nás navštívil loni v Brně v rámci výtečně se rozvíjející vědecké spolupráce našeho Stomatologického výzkumného centra, vedeného profesorem Vaňkem. Rád jsem slyšel, že japonská strana má značný zájem zejména na testování nových implantabilních materiálů, což krátce přede mnou zajišťovala na své stáži asistentka MUDr. Sonia Bartáková.
Pane děkane, koncem května jste navštívil Japonsko. Co bylo cílem vaší cesty?
Cíle byly hned čtyři. Dva v Tokiu, další dva v Sendai, asi čtyři sta
kilometrů severně od Tokia. Na tokijské univerzitě jsem se setkal
s rektorem a děkanem dentální fakulty, který nás navštívil loni v Brně
v rámci výtečně se rozvíjející vědecké spolupráce našeho
Stomatologického výzkumného centra, vedeného profesorem Vaňkem. Rád
jsem slyšel, že japonská strana má značný zájem zejména na testování
nových implantabilních materiálů, což krátce přede mnou zajišťovala na
své stáži asistentka MUDr. Sonia Bartáková.
Na tokijské univerzitě jste navštívili i experimentální pracoviště výzkumu náhrady srdce.Ano, toto pracoviště s námi udržuje kontakty už celá desetiletí,
přesněji od experimentálního výzkumu umělé náhrady srdce na naší
fakultě. Potěšilo mě, jak v Japonsku naše výsledky experimentů
s vývojem umělého srdce oceňují. V jejich knihovně jsem na čelném místě
viděl v angličtině vydané knihy prof. MUDr. Jaromíra Vašků, DrSc.,
který u nás výzkum vedl,, viděl jsem jejich pokusné kozy s umělým
srdcem, dlouhodobě spokojeně přežívající. Je otázka, umíme-li na tuto
úspěšnou spolupráci z let minulých ještě navázat, ale naším velkým
přáním to je. Proto udržujeme čilé vztahy, v září navštíví naši fakultu
profesor Kou Imachi. Je už nestorem a protagonistou spolupráce s naší
fakultou a odměníme ho pamětní medailí LF MU.
Vaší další zastávkou byla univerzita v Sendai.
Sendai je asi milionové město, připomínající poklidnou atmosférou
i kopečky za městem Brnem. Zde byla již na základě spolupráce započaté
před léty prof. Petrem Dobšákem z naší kliniky funkční diagnostiky
a rehabilitace připravena půda pro dvě krátké pracovní konference
a zejména pro podpisy dvou smluv o spolupráci. Podepsal jsem ji za naši
fakultu a přivezl smlouvy o vědecké spolupráci s Tohoku University
a rovněž s Institute of Development, Aging and Cancer, což je výzkumné
pracoviště využívající potenciálů univerzity i jedné z japonských
technologických firem. Musím říci, že v Sendai jsem se cítil jako doma
a mezi přáteli, jako by nás ani nedělilo těch jedenáct hodin cesty
letadlem. Asi skutečně nedělí, spíše bude spojovat, když této pohodlné
linky z Vídně budou naši experti z obou stran pro pravidelné odborné
kontakty ještě více využívat.
Jaké konkrétní výsledky očekáváte od plnění těchto smluv?
První se už dostavily po třech týdnech, protože 20. června představili
na naší fakultě japonští hosté prof. Tomoyuki Yambe, dr. Kiyomi Akiyama
a pan Koji Takahashi nový přístrojový elektronický systém pro
neinvazivní zjišťování celkové elasticity cév, tedy i míry rizika
arteriosklerózy. Jde o unikátní zařízení, které bylo dosud testováno
u zdravých jedinců v Japonsku, Číně a Rusku, zatím však zcela chybějí
údaje o normálních hodnotách v evropské populaci. Brno je tak prvním
místem v Evropské unii, kde se aparatura testuje. Její využívání
nesporně přispěje k preventivní diagnostice a ke včasné detekci zvláště
u rizikových jedinců.
Je takové vyšetření opravdu bezbolestné?
Sám jsem se na přístroji ještě v Sendai nechal vyšetřit a mohu všechny
případné zájemce ujistit, že jde asi o desetiminutové vyšetření, velmi
příjemné a nezatěžující. Přístroj tedy již máme v Brně, na klinice
funkční diagnostiky a rehabilitace ve Fakultní nemocnici u Sv. Anny
a jistě její zaměstnanci přivítají zvědavý zájem všech akademiků
i studentů o vyšetření, neboť se nestává tak často, abychom měli v Brně
každý příležitost být u zrodu nových vyšetřovacích metod celosvětového
významu.
Bylo něco, co vás v Japonsku ve srovnání s domovem překvapilo?
Překvapení byla pouze příjemná. Byla to nesmírná vstřícnost, japonsky
zdvořilá neformálnost, znalost situace u nás, respekt, který japonští
odborníci chovají k našim expertům z minulosti i v současnosti. Byla to
znalost klasické české hudby a našich skladatelů. Celková čistota
prostředí, myslím, že i větší čistota ducha, než máme momentálně u nás.
Překvapil mě zem o spolupráci s Brnem, které by z pohledu lidnaté,
vzdálené a technologicky vyspělé země mohlo být pod rozlišovací
schopností, ale není. Překvapily mě dokonce i některé, dosud
experimentální, výdobytky biomedicínských věd, jako jsou třeba umělé
orgány z komponent získaných nanotechnologiemi, konkrétně umělý srdeční
sval, umělý jícen či střevní stoma („ústa“) s velmi účinnou imitací
kontraktilní (stahující), případně peristaltické schopnosti umělé
svalové tkáně. V japonském akademickém prostředí je také velmi příjemný
entuziasmus, s nímž kolegové ke své práci přistupují. Myslím, že je
vskutku pro celkový rozhled i pro konkrétní rozvojové cíle nezbytné,
abychom příležitosti otevřeného světa vnímali co nejšířeji, včetně
enormní dynamiky, které lékařské vědě přináší kromě vyspělého Západu
stále více také Východ.
Věra Linhartová
Profesor Žaloudík navštívil v Japonsku také experimentální laboratoř Department of Bioengineering tokijské univerzity. Foto: Archiv J. Žaloudíka.
