V Bergenu neexistuje špatné počasí, jen špatné oblečení

Coby studentovi historie a evropských studií se mi naskytla možnost prostřednictvím programu Erasmus vycestovat do Norska, přesněji do Bergenu, kterou jsem okamžitě využil. Vzhledem k mému dlouhodobému zájmu o severské země byla volba poměrně jasná. Pro svůj pobyt jsem si vybral jarní semestr, který zde začíná už v první polovině ledna. Na místě však lze jen stěží hovořit o jaru. To zde začíná minimálně s měsíčním zpožděním.

Vítejte v nejdražší zemi Evropy
Norsko je nádherná země, která vám učaruje svou divokou přírodou. Nevýhodou ale je, že pokud nechcete sáhnout příliš hluboko do vlastních úspor, tak si cestování moc neužijete. Stipendium jsem sice dostal poměrně vysoké, € 571 měsíčně, tedy přibližně 14 500 Kč, i tak je ale nutné se trošku uskromnit. I proto jsem se rozhodl raději pro ubytování na kolejích, které je přece jen levnější než na privátu. Přesto vás ale bydlení přijde na polovinu stipendia – já platil 2 300 NOK, což je přibližně 7 500 Kč.

Většina zahraničních studentů v Bergenu bydlí na Fantoftu. Já jsem se ubytoval v pokoji s vlastní toaletou a sprchou a společnou kuchyní, která je naprosto ideálním místem pro seznamování a také pro to, aby si člověk sám mohl připravit něco teplého do žaludku. V menze sice pořídíte krásně čerstvé bagety nebo tousty, ale tím výběr jídla končí. Stravování v restauracích je navíc dost drahé a norské jídlo obecně nemá oprávněně moc dobrou pověst.
Hlavní město deště v obklopení sedmi vrcholků
Kromě své bohaté historie je bývalé sídelní město králů známé jako jedno z největších hanzovních měst severu. Doklad významného postavení Bergenu můžete naleznout v podobě Haakonshallen, což je královské sídlo ze 13. století, nebo bergenského nábřeží Bryggen s domy, jež jsou dnes na seznamu světového dědictví UNESCO.

Bergen se také může pochlubit i několika zajímavými přezdívkami jako „hlavní město deště“ nebo „vstupní brána k fjordům“. Naštěstí ne vždy se známé stereotypy shodují s momentální situací. Přestože je Bergen jedno z nejdeštivějších míst na světě a svými 265 propršenými dny v roce zaujímá první místo v Evropě, mě přivítal jasnou oblohou a zcela zahalený do husté sněhové přikrývky. Na Bergen byl také nezvykle velký mráz, který se pohyboval okolo šesti stupňů pod nulou.

Poměrně hezké počasí v Bergenu panovalo i po většinu následujících měsíců, a tak jsem se mohl vypravit na některý ze sedmi vrcholů, které obklopují město. Mezi nejznámější a nejnavštěvovanější patří Fløyen, Ulriken a Løvstakken, ze kterých je skutečně nádherný výhled nejen na město, ale i na některé ostrovy a menší fjordy v okolí.

Universitetet i Bergen
Univerzita v Bergenu byla založena v roce 1946 a je jednou ze sedmi univerzit v Norsku. V současnosti na ní studuje okolo 15 tisíc studentů a nezanedbatelnou část tvoří právě ti zahraniční.

Atmosféra na univerzitě je velmi přátelská a otevřená, takže se nikdy nesetkáte s neochotou a každý vám rád pomůže a poradí. Ve stejném duchu se nesou také semináře a přednášky, kde se oceňuje zejména pokud se o některém z přednášených problémů rozvine diskuse.

My second language is English
Při pobytu v Norsku se nemusíte příliš obávat jazykové bariéry. Univerzita sice nabízí všem zahraničním studentům kurzy norštiny zdarma, ale i bez ní se lze obejít. Velká většina Norů totiž hovoří naprosto plynně anglicky a i ve zbývajících případech se bez větších obtíží spolehlivě domluvíte.

O Norech je také známé, že jsou poměrně uzavření. To, co platí pro Norsko, se ale ne vždy vztahuje i na Bergen. Možná je to způsobeno pochmurným počasím, které zde panuje po většinu roku, ale při cestách na některý z vrcholků tyčících se nad městem není výjimkou, že se s vámi někdo pustí do hovoru.

O tom, jak se místní obyvatelé dívají na svět, také mnohé vypovídá jedno místní přísloví: „Neexistuje špatné počasí, pouze špatné oblečení.“ Dalo by se to také vyjádřit slovy: „Nevymlouvejme se na ostatní, ale raději se pořádně připravme na to, co nás může potkat.“ Tím je charakteristické celé Norsko, a přesto to nenajdete v žádných průvodcích.