Mezinárodní studentská organizace IFMSA nabízí v Portugalsku vedle města Covilhã stáže také v Lisabonu a Portu. Covilhã mi ale na první pohled přišla zajímavější. Rozprostírá se na úpatí nejvyšších hor Portugalska Serra da Estrela a jedná se o menší, klidné a především letním turismem nepoznamenané město.
Anglicky na mladé, jinak rukama nohama či španělsky
Pokud cestujete právě sem, je stěžejní výslovnost slova Covilhã. Já sám jsem měl štěstí na velice chápavého prodejce jízdenek v Portu, který v mém třetím pokusu správně identifikoval vyžadovanou destinaci. S podobným problémem se ale potýkali všichni. Většinou postačil lísteček s úhlednou vlnovkou nad posledním písmenem, jeden student z Mexika byl ale po desetiminutovém rozhovoru na lisabonském hlavním nádraží tak zoufalý, že vytáhl z batohu mapu se slovy: „I want to go HERE!“
Anglicky ale v Portugalsku hovoří především mladí lidé, u starších nepochodíte. To ovšem neznamená, že by se s vámi starší Portugalci na autobusových zastávkách nebavili. Když bezradně řeknete „não compreendo“, vyvolá to u nich jen úsměv a směle povídají dál. Pokud ovšem vládnete španělštinou, máte v Portugalsku velkou výhodu.
Ubytování a nemocnice
Ubytováni jsme byli na kolejích ve výborně vybavených dvoulůžkových pokojích s jedinou chybičkou – bez internetového připojení. Z okna byl nádherný výhled na téměř celé město a nemocnici, kam jsme chodili. Nebyla moc daleko – buď 30 minut svižné chůze z kopce, nebo pohodlných 10 minut v klimatizovaném autobusu.
Nemocnici tvořila jedna velká budova, ve které se nacházely všechny sekce. Pro nás studenty byla nemocnice tím nejdůležitějším místem i po splnění povinností na patřičných odděleních. Nacházela se zde totiž kantýna a také počítačová studovna s volným připojením na internet. Výborné jídlo jsme tady měli zajištěné dvakrát denně, a protože zejména večeři si nechal ujít málokdo, stal se z kantýny i velmi důležitý breefing point, kde jsme se dovídali o plánovaných společenských akcích či organizačních záležitostech.
V nemocnici jsem byl po menších problémech s nemocí svého předpokládaného tutora přidělen na plicní oddělení. Původní zklamání se ovšem rozplynulo spolu se širokým úsměvem a plynnou angličtinou mého nového tutora. V nemocnici jsem trávil asi čtyři hodiny denně, procvičil jsem se v lékařské angličtině, seznámil se se zajímavými klinickými případy a zúčastnil se specializovaných vyšetření nebo také plánování léčby pacientů. Přiučil jsem se navíc i řadu nových praktických dovedností. Nutno však podotknout, že ne všichni studenti měli takové štěstí na tutora. Někteří zápasili s komunikací v angličtině, jiní spíše s pasivním přístupem.
Skvělý servis od místních studentů
Především díky místním studentům, kteří se o nás výborně starali, jsme měli pořád co dělat a nemuseli jsme se ničeho bát. Pomáhali nám nejen při vyřizování nejrůznějších záležitostí na úřadech, ale také jsme díky nim poznali okolí města i nejrůznější kouty Portugalska. Vyrazili s námi třeba na horský přechod v Serra da Estrela, sjížděli jsme s nimi řeku na kajacích nebo zkusili orientační běh přes historické centrum Covilhy. Za zmínku stojí také večerní programy, ať už v podobě nočního života ve městě nebo slavné National Food and Drink Party pořádané na kolejích. Víkendy jsme trávili hlavně návštěvami vzdálenějších měst, vždy s průvodcem v podobě studenta, který byl rodákem z místa, kam se vyráželo. Díky tomu nám nikde neunikla žádná pamětihodnost ani méně známá zajímavost.
Stáž ve městě, jako je Covilhã, se tak na první pohled mohla zdát méně atraktivní než třeba na pobřeží v Lisabonu a Portu, ale právě díky velké obětavosti a ochotě místních studentů se pobyt v Covilhe stal velkou výhrou. Poznali jsme nejen pobřežní část Portugalska, ale i jeho vnitrozemí a díky blízké hranici jsme navštívili také Španělsko. Hlavně jsem však získal spoustu nových odborných zkušeností a poznal, jak funguje zdravotnictví v jiné zemi. Stáž v portugalském městě Covilhã tak můžu jen vřele doporučit.
student Lékařské fakulty MU
