Změna systému přijde až s novou generací právníků

Přestože Delaina Swensona práce v advokátní kanceláři bavila, rozhodl se odejít ze Spojených států a stát se poradcem při změnách právních systémů v postkomunistických zemích. Nebylo to ale jen tak, protože současní státníci po změně nevolají. „Rozhodli jsme se proto, že zkusíme změnit uvažování budoucích soudců, právníků a členů parlamentu,“ řekl Swenson při své návštěvě Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

Pracoval jste více než deset let jako advokát ve Spojených státech a pak jste se rozhodl odejít do Evropy a pomáhat provádět právní reformu v  Polsku. Jak začala vaše kariéra ve střední Evropě?
Narazil jsem na článek o tom, že Americká advokátní komora se snaží pomoci postkomunistickým zemím ve střední a východní Evropě transformovat právní systém tak, aby respektoval zásady právního státu. Řekl jsem si, že by to mohla být skvělá příležitost, jak spojit profesní znalosti se zajímavou prací za mořem. Pak mi Americká advokátní komora nabídla místo v Polsku. Nebylo jednoduché se rozhodnout, protože jsem si mezitím vybudoval úspěšnou právní praxi, a abych mohl jít do Polska, musel jsem ji opustit. Místo jsem nakonec ale přijal. Teď jsem opravdu rád, že jsem odešel do Evropy. Většina mých přátel-právníků ve Spojených státech mi to, co jsem zatím mohl udělat, docela závidí.

Pak jste pomáhal při změně právních systémů ve střední Asii. S jakými systémy jste se setkal v těchto zemích?
Jedna z prvních věcí, které jsme si všimli, bylo, že Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán, Tádžikistán a Turkmenistán se od dob sovětských moc nezměnily a pracovat s jejich vládou se dá jen stěží. Prezident má velkou moc, vládne tam korupce, zato síla parlamentu a soudnictví je slabá.

Jak je tedy možné něco změnit?
Rozhodli jsme se, že místo toho, abychom měnili ty, kteří vládnou dnes, zkusíme ovlivnit myšlení budoucích soudců, právníků a členů parlamentu. Zaměřili jsme náš program na studenty práva a začínající právníky, soudce, prokurátory a podobně. Tito lidé jsou velmi otevření novým zkušenostem, vidí nedostatky současného systému, jsou ochotní je přiznat a taky se zajímají o „západní“ myšlenky. Opravdová změna ve střední Asii přijde až s novou generací, jak jsme se o tom již přesvědčili například v Gruzii nebo na Ukrajině.
Jak přijímali vaše rady jakožto Američana?
Možná vás překvapí, že ve střední Asii jsem se setkal s velmi slabou antiamerickou náladou. Upřímně mohu říci, že jsem se nikdy necítil špatně proto, že jsem Američan. Vlastně jsem tam byl i během 11. září 2001. Spousta lidí, se kterými jsem tam pracoval, mi vyjádřila podporu a pochopení.

Jak by podle vás měl vypadat dobrý a funkční právní systém?
Fungující právní systém je založen na konceptu právního státu. To znamená, že jsou respektována základní lidská práva a svobody, je zaručeno právo na spravedlivý proces a zákony jsou všeobecně uznávány občany i vládou. Každý se musí podřídit právu, prezident i poslanec. Přitom si nemyslím, že americký model je ten nejlepší. Je to spravedlivost procesu a jeho výsledek, které určují, jestli je právní systém dobrý nebo ne.

Podívejme se taky trochu na vaši akademickou kariéru. Jste profesorem na Katolické univerzitě Jana Pavla II. v Lublinu. Jaký je rozdíl mezi americkým a polským právním vzděláním?
Největší rozdíl je v tom, že polští studenti přijdou na právnickou fakultu hned po střední škole, kdežto američtí studenti již mají titul z univerzity. Proto mají američtí studenti víc zkušenosti, znalostí, jsou dospělejší. Oproti tomu v Polsku v prvních letech na univerzitě studenti ještě pořád dospívají a rozvíjí svoji osobnost, zvykají si na to, že nebydlí doma s rodiči, experimentují. Nevím, jestli je to ta správná doba, kdy studovat právo. Naštěstí v Polsku většinou učím pokročilé studenty, kteří už mají něco za sebou.

Jste také trenérem amerického fotbalu v Polsku. Jak jsou na tom polští studenti, co se týče vašeho národního sportu?
Trénuju Lublinské Titány, je to docela legrace. Vyrostl jsem na americkém fotbalu, je to součást mého kulturního vzdělání. Vidět dvacetileté hráče, kteří vůbec nemají ponětí o tom, jak se americký fotbal hraje, bylo zpočátku divné. Musel jsem neustále myslet na to, že moji hráči neznají ani základy. Další překážkou byl také jazyk. Některé pojmy z amerického fotbalu nemají v polštině vlastní výraz, takže spoustu věcí musím podrobně vysvětlovat nebo ukázat. Taky jsem zjistil, že už nejsem tak mladý, jak jsem si myslel, když jsem předváděl některé pohyby amerického fotbalu mladým hráčům. Ale dali jsme dohromady tým nadšenců, kteří opravdu tvrdě trénují. Myslím, že se časem stanou opravdu dobrými hráči. Americký fotbal je jako droga, jakmile jednou začnete, je těžké přestat.