Zahraniční studenti přicházeli studovat na lékařské fakulty do Československa a poté do České republiky jistě z nejrůznějších pohnutek. Někteří dali na reference o dobré úrovni vzdělávání i výzkumné práce u nás, jiní využívali získaných stipendií (např. UNESCO), další přitahují programy Erasmus a Sokrates, převážně to bývá nějaká výhoda pro uchazeče ve srovnání s domácími možnostmi. I vysoké školy samy projevují zájem vzdělávat zahraniční studenty. Jednak tím šíří dobré jméno školy a získávají prestiž, jednak „vzhledem k proměnám financování“ se tito studenti stávají i nezanedbatelným „zdrojem příjmů“, pokud studují v anglických studijních programech. Za peníze studenti očekávají kvalitu, a to nejen studia.
Tradice a zkušenosti se studiem cizinců jsou na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity zajímavé svým časovým rozměrem, nepřehlédnutelně zasahujícím třemi desetiletími do minulého století; zájem o studium na Lékařské fakultě u zahraničních studentů byl větší, než bylo možné vzhledem k omezujícím podmínkám tehdy bipolárně rozděleného světa uspokojit (v průměru studovalo v jednotlivých letech více než 50 studentů). Výuka tehdy probíhala výhradně česky, studenti si osvojili před přijetím na fakultu už základní znalosti češtiny v intenzivních přípravných kurzech v Mariánských Lázních anebo v Poděbradech. Fakulta z toho žádné finanční výhody neměla. Tehdy byli zahraniční studenti ubytováváni zásadně v kolejích a z ryze praktických důvodů měli velký zájem o společný pokoj s českými studenty. Motivace toho zájmu byla jistě různá, ale ve svých výsledcích prospěšná; bezprostřední poznávání rozdílných kultur, vytváření potřebných prvků multikulturních přístupů, snadnější orientace v Brně a poznávání města i republiky probíhaly samovolně.
Devadesátá léta přinesla kvalitativně nové možnosti – padly politické a ideologické bariéry a vytvořily se vstřícnější podmínky, včetně programové výuky v anglickém jazyce ve všech třech typech oborového studia na fakultě. Neznamená to však, že by medici-cizinci rezignovali na znalost češtiny, potřebují ji totiž zvláště při studiu klinických oborů; i když výuka u lůžka může být vedena v angličtině, s pacienty musejí studenti mluvit česky. Změnilo se i rozšířilo spektrum zemí, odkud studenti přicházejí (Řecko, Spojené arabské emiráty, Švédsko, Egypt, Jemen, Izrael, Norsko, Írán, Kuvajt, Kolumbie, USA), což odpovídá trendu internacionalizace, kterou MU prosazuje. Poměrně rychle narůstají i počty, největší byly roku 1994/95 (studovalo 151), v letech 2001–2005 se pohybovaly pod stovkou, letošní číslo přesahuje dvě stovky studentů.
Na brněnské Lékařské fakultě studuje (včetně doktorandů) v tomto školním roce 2 899 studentů, z toho je 181 samoplátců, což ovšem nepředstavuje konečné číslo studentů ze zahraničí. Někteří totiž studují také v českých programech, stejně jako 661 Slováků (včetně 38 v doktorském postgraduálním programu), takže počet cizinců je na Lékařské fakultě v letošním roce vlastně 820; pokud k nim připočteme ještě 15 zahraničních studentů v doktorandském postgraduálním studiu (Ph.D), dojdeme k číslu 835, což je zhruba 29% všech studentů.
Toto číslo představuje 6 studijních skupin zahraničních studentů ročně (kolem 100), což už znamená prozatímní limit; až dokončení univerzitního kampusu, od něhož očekáváme zlepšené podmínky pro výuku, může být další výzvou. Zůstává však otázka kapacity přednášejících, v žádném případě nechceme na úkor kvantity snížit kvalitu pregraduální přípravy, nejsme jedinou lékařskou fakultou v ČR.
Máme akreditováno i doktorské studium v angličtině. Realizace je nejednoduchá, protože se liší zájem i legislativní podmínky podle toho, zda jde o obory teoretické, nebo klinické, které předpokládají komunikaci s českými pacienty v nemocničních zařízeních. Více než přilákat zájem zahraničních studentů nás tedy trápí to, že je třeba jim u nás vytvořit co nejlepší podmínky. Zkušenosti s výukou zahraničních studentů si pravidelně vyměňujeme s ostatními lékařskými fakultami v ČR i ze Slovenska, naposledy na setkání v Mikulově, o němž jsme informovali v muni.cz v prosinci.
Početnost si pochopitelně vyžádala i novou organizaci. (V projektech Sokrates a Erasmus, o něž se stará Centrum zahraničních studií, studuje pouze několik studentů.) Veškerou agendu, od náboru až po ubytování, včetně doprovodných programů (orientace na fakultě, v Brně i v ČR, individuální osobní pomoc), zajišťuje fakulta vlastními silami, což se týká i získávání zájemců o studium na zahraničních burzách. K těmto úkolům byla přijata jedna speciálně připravená (odborně i jazykově) pracovnice, která vede veškerou agendu, plní administrativní úkoly související se všemi potřebami zahraničních studentů; nejednou musí ovšem přispět – a třeba dodat, že to dělá ochotně – k řešení jejich osobních problémů a případných, leč běžných, studentských potíží. Od příštího školního roku připravuje ve spolupráci s oddělením Centra jazykového vzdělávání na LF pro jinojazyčné studenty intenzivní kurzy češtiny. V minulém roce začala také spolupracovat s několika studenty z Mezinárodního studentského klubu, kteří pomáhali při „vyzvedávání“ studentů na nádraží a s jejich ubytováváním. Těší se, že se tato spolupráce bude i nadále rozvíjet.
Programy v anglickém jazyce, všechny předepsané disciplíny studované v oborech všeobecného lékařství, stomatologie a pediatrie, od výuky on-line až po webové stránky a přihlášky na netu, si tedy fakulta připravuje sama. Od školního roku 2005/2006 byl jmenován pro studium v anglickém jazyce také proděkan. Anglické programy, které mají nesporně svá náročná studijní specifika, kladou také zvýšené nároky na učitele a na jejich kvalitní znalost jazyka.
Problematika studia v anglickém jazyce a zahraničních studentů na fakultě – z pohledu učitelů i studentů – byla letos zvolena jako jedno z pěti témat III. pedagogické konference na LF, která se konala 6. března.
Dosavadním stavem i praxí, počtem zahraničních studentů i doktorandů se Lékařská fakulta nesporně řadí na přední místo v úsilí MU posilovat internacionalizaci univerzitních studií.