Kdybyste se před pár lety na výletě po Evropě (nebo snad v zámoří) bavili se svými zahraničními vrstevníky, pravděpodobně by málokterý z nich byl alespoň trochu moudrý z názvu města, kde studujete, pracujete nebo žijete. „Jakže? Berno? Bruno?“ Možná nějací skalní příznivci MotoGP a brněnského okruhu by si dovedli alespoň mlhavě uvědomit, že takové město vlastně znají, a snad by si i vzpomněli (tedy přibližně), kde by se dalo najít na mapě. Ale jinak? Pravděpodobně by vám byl odpovědí omluvný úsměv nebo takové to zasvěcené „aha“. Brno se sice nachází v srdci Evropy, ale tehdy zatím evidentně nebylo vrostlé do srdcí Evropanů.
Jenže časy se mění. Brno už není jen velkým maloměstem, jehož jméno se těžce vyslovuje. Brno začíná být fenoménem. Alespoň dnešní zahraniční studenti už se tolik nepodivují, kde že to vlastně žijete, když se jim snažíte vyhláskovat slovo „BRNO“. Ba naopak. Kolik mladých sem přijelo za studiem, ať už jako do země blízké nebo vzdálené, ale zcela jistě neznámé, a odjíždělo se slzami v očích, protože si byli jistí, že tady u nás nechávají kousek sebe? Kolik jich zde pouze strávilo pár nocí, ale odjížděli s nadšením a přesvědčeni, že sem se budou muset vrátit? Brno se pomalu, ale jistě stává pojmem, který bývá mezi akademickou mládeží skloňován čím dál častěji.
Brno se pomalu, ale jistě stává pojmem, který bývá mezi akademickou mládeží skloňován čím dál častěji. Foto: Archiv M. Zálešákové.
Ale pořád ještě zbývá odpovědět, proč tomu tak vlastně je. Nic nemá pouze jednu příčinu, ale nutno uznat, že za tím, že se Brno postupně stává druhým domovem pro čím dál více mladých lidí ze zahraničí, stojí také Masarykova univerzita. Vždyť ještě před šesti lety se Centrum zahraničních studií staralo o pouhých třicet studentů, kteří měli odvahu přijet do neznáma a něčemu se zde naučit. Letos na univerzitě takto studuje každý semestr dvě stě padesát osob ze sedmadvaceti zemí od Portorika až po Austrálii. A mnozí z nich už neuvádějí Brno pouze jako poslední možnost, kam by vyrazili na studijní pobyt, kdyby náhodou nevyšla Anglie, Španělsko nebo Finsko. Můžeme být rádi, protože na tom Brně asi opravdu něco bude.
Zkuste si na internetu otevřít servery YouTube nebo Facebook, o kterých se teď tolik mluví a které začínají nacházet své nadšence i v české kotlince. Na stránkách YouTube mají jen koleje Vinařská, kde jsou ubytováni studenti krátkodobých zahraničních pobytů, více než pětatřicet záznamů. Kdybyste se chtěli přesvědčit, kolik je na Facebooku založených skupin, jež nějak souvisejí s naší metropolí, budete se divit. Je jich něco přes sto. A ještě víc vás překvapí, kolik jich spojuje mladé i životem již poněkud protřelejší lidi, kteří v Brně studovali a ze svých vzpomínek ho již nikdy nevytlačí. „Vinařská kids for life“, „Best Brno Group Ever“ nebo „I lived in Vinařská“ a další jsou skupiny, jež vás přesvědčí, kolik fanoušků po celém světě Brno má. Lidí, kteří zde strávili „pouze“ pár měsíců nebo snad jeden rok, a přesto jim něco říká, že se sem musí vrátit. Vždyť jen za posledních devět měsíců bylo přes Facebook zorganizováno několik srazů, jichž se zúčastnily desítky zahraničních studentů MU z více jak deseti nejen evropských států.
Jak mi nedávno řekl jeden americký kamarád, co v Brně studoval minulý rok a právě přijel na jedno takové shledání: „Víš, já jsem nad tím přemýšlel. A chtěl bych se sem vrátit. Na delší dobu, třeba tu pracovat. Nedokážu to popsat, ale… prostě se tu cítím doma.“ Že bychom přeci jen mohli začít říkat, že se Brno nachází v srdci (nejen) Evropy?
