Samé věhlasné zaměstnavatele vystřídal za posledních 12 let ve Spojených státech absolvent Fakulty informatiky MU David Pavlík. Pracoval pro Microsoft, Amazon, Netflix a naposledy se podílel na vývoji kosmických lodí ve SpaceX, společnosti vizionáře Elona Muska.
Před pár měsíci se ale rozhodl vrátit domů a nastoupil na místo šéfa IT u expandujícího brněnského prodejce letenek Kiwi.com. Původně to v plánu neměl, chtěl si na chvilku vzít pracovní volno. „Jenže pak jsme se potkali se zakladatelem Kiwi Oliverem Dlouhým a jeho kolegy. Už jsem o nich samozřejmě věděl z dřívějška, a když mi řekli, jaké mají vize, přišlo mi to jako skvělá šance a možnost zase někam růst,“ svěřuje se Pavlík, co ho přimělo změnit záměr starat se chvilku jenom o rodinu.
Velké úkoly ve SpaceX
Absolvent fakulty informatiky z roku 2003 má štěstí (a vlastnosti a zkušenosti), že si užívá skvělou kariéru. Jejím dosavadním vrcholem bylo právě angažmá ve SpaceX, průkopníkovi komerčních letů do vesmíru. Pavlík tam měl na starost především tři projekty.
„První byl na automatizované zpracování dat, kde jsem pracoval s jednotlivými týmy SpaceX a zjišťoval, jaké mají vůbec požadavky na zpracování dat,“ přibližuje jeden velký úkol. Při druhém se podílel na vývoji „krabičky“, která nechá raketu vybuchnout, když se odchýlí od plánované trajektorie letu. A třetí úkol se týkal softwarové přípravy vesmírné lodi s označením Dragon, první komerční kosmické lodi vyvinuté soukromou společností, která se úspěšně dostala na oběžnou dráhu a pak se vrátila zpátky na Zemi.
Odborníci hodnotí činnost Muskovy společnosti v mnoha ohledech jako průlomovou, starty jednotlivých zařízení doprovází ohromná pozornost veřejnosti a médií. Sám Pavlík uznává, že minimálně dvakrát zažil v zaměstnání pocit, že má tu čest podílet se na něčem opravdu mimořádném.
„Prvně to bylo 22. prosince 2015, kdy jsme poprvé bez problémů přistáli. Vybavuju si, jak jsem skočil kolegovi na ramena a stříkali jsme kolem sebe šampaňské. Byla to totální euforie,“ vzpomíná na jedny z nejlepších chvil svého života. Sám se tehdy přímo na vývoji rakety nepodílel, ale radost měl hlavně za všechny kolegy ve firmě, kteří dali do práce veškerou svoji energii.
Druhý velký moment už byl daleko osobnější. „To bylo, když jsme poprvé přistáli se zařízením, ve které jsme měli i onu vybuchovací krabičku. Tehdy u toho padla lahev Jelínkovy slivovice,“ povídá se smíchem informatik, který pochází ze Zlína, tedy kousek od Vizovic, kde se pálenka vyrábí.
Když Pavlík vypráví o jednotlivých pracovních štacích, pochvaluje si jedinečnou firemní kulturu v Netflixu, kde se zaměstnanci snaží kontinuálně vylepšovat firmu i procesy v ní. A potvrzuje také zkazky o jedinečných vůdcovských schopnostech Elona Muska. „Obdivuju ho za jeho vize a kompetentnost. Je to asi nejlepší výkonný ředitel, jakého jsem kdy zažil, v tom smyslu, že opravdu rozumí svým produktům do hloubky, takže dokáže dělat relevantní strategická rozhodnutí,“ myslí si David Pavlík, který už je léta také spíš manažerem než programátorem.
Jako takový má v oblibě hlavně jeden typ zaměstnanců. „Chci mít pod sebou lidi, kteří mě dokážou v dobrém slova smyslu zesměšnit. Ne aby mi to dělali ze škodolibosti. Chci ale mít jistotu, že by to mohli udělat, protože některým věcem rozumí víc než já.“
Právě firemní kultuře a tomu, jací by měli IT specialisté budoucnosti být, se Pavlík dost věnoval ve svojí přednášce pro současné studenty fakulty informatiky na začátku semestru. Když se po letech do budovy vrátil, vybavila se mu spousta vzpomínek. Na to, jak se o přijetí na fakultu dozvěděl ještě z internetu přes vytáčené internetové připojení, nebo na to, jak na první přednášce ze základů informatiky nerozuměl skoro ničemu, o čem se tam mluvilo. „Když jsem teď na fakultě potkal profesora Zlatušku, který tu přednášku tehdy měl, tak jsem mu i říkal, že jsem si tehdy připadal úplně ztracený.“
Doba přeje vzdělanějším ajťákům
Pavlík se do základů programování pouštěl už na gymnáziu. Na informatiku se přihlásil proto, že mu přišla ohromně perspektivní. Uznává ale, že tehdy si u spousty věcí myslel, že mu k ničemu nebudou. Až později se mu prokázalo, jak moc se v praxi opravdu hodí algebra nebo paralelní a distribuované systémy. Odhaduje, že právě na nich se dělá 90 procent práce v Silicon Valley.
„Budoucnost patří programování v C++, chytrým výpočetním systémům a kontrole kritických systémů. Jsem si jistý, že za deset let se bude daleko víc jezdit v samořiditelných autech, takže se všechny tyhle věci učte, protože v nich pak budou jezdit moje děti a já bych potřeboval, aby ta auta byla opravdu bezpečná,“ vtipkoval na přednášce pro studenty Pavlík.
Když už se vrátil na fakultu, napadala ho spousta věcí, nad kterými by možná ve věku dnešních studentů přemýšlel jinak. Sám kdysi skončil po bakalářském stupni studia a šel pracovat pro Microsoft. Po tom, co má za sebou, by spíš šel ještě na magistra a u toho by nabíral zkušenosti prací pro někoho nebo založením vlastního podnikání.
„Jasně že i dnes můžete jít do práce rovnou. Ale taky se můžete naučit věcem rozumět opravdu do hloubky tím, že tomu ještě věnujete trochu času. Teď přichází doba takových lidí, systémy jsou čím dál komplikovanější,“ má jasno Pavlík a říká, že se vůbec nebojí toho, že by se trh s IT odborníky jen tak přejedl. Hladový bude pořád stejně, jen mu možná bude chutnat něco trochu jiného než teď.
Kdyby měl dnes už zkušený manažer svým nástupcům radit, má také hned jasno co. Ať určitě chodí pro zkušenosti do firem, a to i do těch s těmi nejznámějšími jmény, ale ať si dopředu ujasní, co v nich přesně budou dělat. „Kolega ze SpaceX byl ve svých začátcích na stáži v Amazonu a později na to vzpomínal tak, že mu to nic nedalo,“ vysvětluje Pavlík, že jméno firmy není všechno.
