Od dětství milovala biologii a další přírodní vědy. Na přírodovědeckou fakultu to měla Hana Ayala ze svého domova na Veveří jen pár desítek metrů a studentská léta na Masarykově univerzitě, kterou absolvovala v roce 1978, popisuje jako velkou zkušenost a radost.
„Studovala jsem biologii a environmentalistiku a zajímala se o ekologii krajiny. Především proto, že zkoumá vztahy mezi přírodou a lidskou společností,“ uvedla Ayala, která již téměř třicet let žije ve Spojených státech. Díky studiu se dívá na svět ne jen optikou jednotlivých vědeckých disciplín, ale prostřednictvím jejich spojování. „Vnímám to jako budování mostů mezi jednotlivými obory a je to i motto mé současné práce.“
Vždy se starala o ochranu přírody, ale tvrdí, že se na ni nesmí pohlížet jako na činnost, která je a bude závislá na dotacích. „Musíme najít její ekonomické výhody, protože je to jediná cesta, jak může ochrana přírodního i kulturního bohatství obstát pod tlakem jiných ekonomických cílů,“ řekla Ayala.
Právě propojení ochrany přírody, vědeckého výzkumu a také ekonomických ambicí hledá prostřednictvím obchodní společnosti Pangea World, kterou založila v roce 2001. Snaží se vytvořit koncepci, která umožní vědcům fungovat na nadnárodní úrovni a průmyslu ukáže, že výzkum a příroda jsou ve středu jeho zájmu. „Věda přináší spoustu otázek, které lze vyřešit jen současným studiem mnoha lokalit v různých částech světa. To kvůli nedostatku peněz není možné,“ uvedla Ayala. Finance na podobné výzkumy ale mohou podle ní plynout z podnikání.
Ekonomický potenciál vědy
Sází na cestovní ruch a na to, že hotelové resorty se stavějí v nejkrásnějších lokalitách na světě. Zaměřují se však jen na péči o tělo a zanedbávají mysl. „Přitom mohou nabídnout turistům výsledky vědeckého zkoumání dané lokality i jiných míst ve světě, která jsou s ní spojené například evolučním vývojem,“ nastínila Ayala svou vizi financování vědy. Hotelový průmysl tak bude potřebovat výzkum, jehož výsledky bude „nabízet“ hostům jako službu a bude si za ni také účtovat víc peněz. Část z nich pak investuje zpět do vědy.
„Pro mnoho lidí je fakt, že jsem založila obchodní společnost s těmito cíli překvapivý. Chci ale ukázat, že ochrana přírodního a kulturního dědictví i věda mají ekonomický potenciál a nemůžeme s nimi stále zacházet jako s něčím, co je závislé na darech a dotacích,“ uvedla Ayala. Zdůraznila také další směr své práce, a to je sdílení vědeckých poznatků. „Znalosti, které vzejdou z nadnárodního výzkumu, nejsou majetkem žádné země a mým nejambicióznějším cílem je postarat se o to, aby jejich výsledky sloužily celému lidstvu.“
V době, kdy se mluví o znalostní ekonomice a investují se peníze do vědeckých parků, je podle Ayala také potřeba hledat nové zdroje pro svět postavený na znalostech. „Základem průmyslové ekonomiky je ropa. Já si kladu otázku, zda má podobný zdroj i znalostní ekonomika. Podle mě jsou to informace ukryté v deštných pralesích, korálových útesech a dalších nedotčených částech světa, které by se měly systematicky zkoumat,“ uvedla Ayala.
Věří, že se nabízí příležitost k vytváření nových ekonomických uskupení mezi zeměmi s rozvinutou vědou a vzděláváním a těmi, které mají nedotčenou přírodu. To jsou země v Pacifiku, v povodí Amazonky či v subsaharské Africe. Její společnost uzavřela také strategické partnerství s kanceláří UNESCO pro země Pacifiku.
