Představit si internet bez vyhledávače je asi stejně těžké jako představit si život bez internetu. V Seznam.cz má právě vývoj vyhledávače na starost absolvent Fakulty informatiky MU Roman Dušek. V pár větách dokáže přiblížit, jak sofistikovaný takový systém je. A také to, co všechno díky tomuto nástroji umí jeho firma říct o uživatelích.
Jak se dá dnes vylepšovat na vyhledávačích?
Mám pocit, že už fungují dobře a problém je spíš, že lidé neumí pokládat dotazy. Pořád se dá něco vylepšovat. Jde hlavně o to, že nároky uživatelů se neustále zvyšují, lidé očekávají, že vyhledávač bude reagovat na složitější a složitější otázky. Trendy jsou takové, že uživatelé zadávají delší, sofistikovanější dotazy, nebo naopak výrazně kratší, třeba jenom název nějaké entity – chtějí například datum narození Karla IV., ale napíšou jen jeho jméno a čekají, že to počítač pochopí. Že bude myslet za ně.
Co to pro vás informaticky znamená?
Musíme hodně analyzovat, co uživatelé reálně potřebují. Jakékoliv úpravy se pak odvíjejí z toho.
Co lidé nejvíc hledají?
Nejčetnější dotazy jsou názvy portálů nebo webů, v první stovce se objevují dotazy, jako je YouTube, Alza, Mall nebo Aukro. Vychází to z uživatelského záměru, že člověk chce jít na konkrétní stránku, a tak ji zadá do vyhledávače. On se vůbec rozdíl mezi vyhledávačem a adresním řádkem prohlížeče hodně stírá, protože uživatelé chtějí zadávat dotazy a URL adresy na jednom místě. V celkovém objemu hledání jsou však tyto dotazy menšinou. Nejvíc je těch unikátních. Často jsou zadané ten den jednou dvakrát – představte si pod tím třeba produktové kódy výrobků nebo útržek nějaké písničky, jejíž název chce někdo najít.
Projevuje se na statistikách i to, když se stane nějaká aktuální událost?
A jak! Něco se stane a v ten moment se to začne hledat. Jde třeba vidět, jak moc spolu souvisí televizní vysílání a internet. Když se vysílá Show Jana Krause, kde se objeví nový a pro diváky zajímavý člověk, tak jakmile přijde na televizní obrazovky, začne se jeho jméno objevovat. Projevuje se tak i uživatelské chování. Lidé sledují televizi a v druhé ruce mají mobil nebo tablet, na kterém se dívají, co je daný člověk zač. Je ale pravda, že tyto trendové dotazy nepředstavují masivní objem hledání. Převažují dotazy, které reprezentují životní situace lidí. Kdybychom to měli vyjádřit procentuálně, tak trendové dotazy dělají do jednoho procenta hledání a 99 procent jsou běžné otázky na dohledání firem, zboží a tak dále.
Dovedete vysledovat také to, v čem lidé dělají chyby?
Největší potíž je název značky nebo výrobku v cizím jazyce, lidé to neumí správně zapsat. V tom se potom projevuje přidaná hodnota vyhledávače – uživatel píše, jak slyší, a očekává od vyhledávače, že mu dá správnou odpověď. Kdybychom člověku dodali přesně to, na co se ptá, nebude spokojený. Pěkný příklad je třeba banka Raiffeisenbank. Kdybyste se zeptala na ulici, jak by její název lidé napsali, dostala byste stovky možných způsobů, a to tam ještě nebudou ty úplně nesmyslné, když se někdo překlikne, protože píše například z mobilu.
Jak se u vás vůbec projevuje přechod na mobilní zařízení?
Na mobilu je psaní obtížnější než na klávesnici, takže se tam zvyšuje překlikovost, a zároveň se tam snižuje délka dotazů. Je to téměř až tak, že uživatel napíše hokej a čeká, že mu vypadne tabulka s výsledky posledního kola extraligy.
Jsou mobilní zařízení i pro vás velká výzva?
Myslím, že to je výzva pro úplně všechny internetové služby. V mobilech se výrazně redukuje plocha, na které je možné prezentovat obsah a reklamu. Všechny služby se s tím perou, často to znamená úplně změnit koncept. Vzhled vyhledávače máme upravený tak, aby se uživatelům mobilů a tabletů dobře používal. Z hlediska obsahu však máme jeden vyhledávač, který je v současnosti stejný na desktopu, mobilu i tabletu.
„My“ obnáší v případě Seznamu kolik lidí?
Tým vyhledávání má aktuálně něco málo přes 130 lidí, jsou to produktoví manažeři, výzkumníci, vývojáři nebo administrátoři, je to hodně pestré. A musím říct, že dost z lidí, které teď máme, jsou právě absolventi Fakulty informatiky Masarykovy univerzity. Myslím, že to bude hlavně tím, že fakulta se hodně zabývá akademičtějším, vědečtějším přístupem k informatice.
Takže se při výběru lidí díváte na to, jakou školu má uchazeč vystudovanou?
To, jakou školu, nebo jestli má vůbec uchazeč nějakou vystudovanou, určitě není rozhodujícím faktorem. Kvalita uchazečů ze stejných škol se hodně liší. Často mě překvapuje, jak velké jsou rozdíly v sebeprezentaci nebo přístupu. Důležitý je pro nás zejména způsob uvažovaní absolventů, schopnost učit se novým věcem, spolupracovat, analyzovat situaci a správně z toho vyvozovat závěry. Zásadní jsou také zkušenosti, které absolventi nabrali na vlastních nebo školních projektech.
Jakou cestou jste se do firmy dostal vy?
Na inzerát. Jsem v Seznamu šest let, nastupoval jsem jako produktový manažer do vyhledávání, kde jsem byl pět let, a vedoucím jsem poslední rok. Oddělení neustále roste, minulý rok jsme navyšovali počet lidí v týmu asi o padesát procent, rozšiřovali jsme se napříč profesemi. Aktuálně opět nabíráme nové lidi, zejména programátory, výzkumníky, scrum mastery a produktové manažery.
Máte nějaký tip pro absolventy, jak by se při výběrovém řízení měli chovat, aby uspěli?
Určitě je důležité, aby měli za sebou nějakou praxi, ať už na školních, nebo mimoškolních projektech. Aby přišli a dokázali deklarovat, že mají něco za sebou. Měli by umět srozumitelně vysvětlit, na jakém projektu pracovali, jakou roli v něm zastávali, co konkrétně na projektu dělali či vymysleli. Počítá se i zapálenost pro téma nebo něco konkrétního, co by chtěli dělat. Také se stává, že absolventi často přijdou, mají formální vzdělání a zažité nějaké návyky, ale chybí jim schopnost týmové spolupráce. Ta je přitom v dnešní době čím dál důležitější.
A podle čeho by si naopak měli absolventi vybírat svoji budoucí práci?
Motivace, proč si lidé vybírají konkrétní firmu, jsou různé. Někdo chce pracovat s konkrétními technologiemi – v tom máme výhodu, máme jich plno a neustále testujeme nové, zejména v oblasti big data a machine learning. Máme také obrovské množství dat, které analyzujeme a zpracováváme, s čímž se může v tuzemsku pochlubit jen několik společností. Někdo chce pracovat na konkrétní seznamácké službě, třeba na vyhledávači nebo mapách, a někdo jde za naší značkou. Je na každém, co je pro něj důležité.
