Přejít na hlavní obsah

Polemika k jednotnému vizuálnímu stylu Muni

Dva pohledy na výběr nového vizuálního stylu Masarykovy univerzity: Kancléřka Iva Zlatušková a biochemik Jiří Damborský.

Dva pohledy na výběr nového vizuálního stylu a loga Masarykovy univerzity. Prostor dostali kancléřka Masarykovy univerzity Iva Zlatušková a biochemik Jiří Damborský.

Iva Zlatušková: Zprůměrování vkusu není cesta k novému logu

Do druhého století své existence vstoupí Masarykova univerzita s novou vizuální identitou – nejedná se ani zdaleka jen o změnu „tradičního“ loga, které poněkud netvůrčím způsobem zkopírovalo kruhovou podobu loga Univerzity Karlovy vycházejícího ze středověkých pečetidel a latiny jako tehdejšího jazyka komunikace.

Navzdory obecné snaze o rozrůznění vysokých škol a odlišnou vlastní tvář se symbolická vizuální prezentace Masarykovy univerzity zařazuje do tuctové podoby volené konzervativní většinou tuzemských institucí. Blížící se kulaté výročí založení Masarykovy univerzity je výbornou příležitostí tuto pozici opustit a prezentovat univerzitu i v její vizuální podobě jako instituci moderní, jasně rozpoznatelnou a těžící z místního kulturního prostředí a historického kontextu.

Rozhodnutí o změně vizuální identity patří nepochybně mezi úkoly, jejichž řešení nelze vyjmout z rektorovy agendy a odpovědnosti. Nejedná se o záležitost, která by zasahovala do náplně vědecké nebo výukové, jde o jeden z prvků, kterými univerzita definuje, kde stojí, odkud vychází a kam směřuje. Způsob, kterým univerzita sděluje širší veřejnosti něco o své jedinečnosti a o tom, proč stojí za to všimnout si jí jako svébytné instituce.

O konkrétní podobě vizuálního stylu nelze dobře rozhodovat na základě celouniverzitních hlasování nebo petic, stejně jako by nikoho nenapadlo uspořádat referendum o postojích k novým výtvarným či hudebním stylům. Ty ani takovým způsobem vzniknout nemohou: Ze zprůměrování vkusu, individuálně jakkoli silně pociťovaného, vznikne v lepším případě zase jen průměr.

Grafické ztvárnění logotypu Masarykovy univerzity je prací uznávaných profesionálů, Studio Najbrt bylo vybráno komisí složenou převážně z odborníků v oblasti grafického designu a zástupců akademické obce. Stanovení vítěze soutěže ani podoba logotypu nejsou výsledkem osobní preference rektora, nýbrž se opírají o princip respektu ke kompetenci renomovaných odborníků v daném oboru a znalosti mezí vlastní kompetence. Významný princip, který je zcela jistě vlastní akademickým i vědeckým pracovníkům. Princip, ke kterému by na kvalitní univerzitě měli být svými vyučujícími vedeni i studenti a absolventi, pokud nemá být také jejich kompetence amatérským okolím bez hlubšího vhledu zpochybňována či znevažována.

Petici proti novému logu považuji za absurdní nikoli proto, že jejím prostřednictvím kolegyně a kolegové vyjadřují individuální estetické pocity a názory nebo odlišné vnímání změn, ale proto, že nepřináší – kromě této polohy – žádný příspěvek k otázce, co má vizuální identita Masarykovy univerzity sdělovat a komu, nebo snad polemiku s logikou, kterou svůj návrh grafické studio odůvodňuje.

Univerzity svoji vizuální identitu občas mění a ani spojení s výročím založení není nezvyklé: K padesáti letům existence to nedávno udělala třeba britská univerzita ve Warwicku, v 90. letech své logo pozměnila univerzita v Oxfordu. Cestu vytvoření vlastního písma, které je použitelné i mimo kontext logotypu samého, zvolila před pěti lety americká Stanfordova univerzita – nový vizuální styl zavedla ze dne na den a bez jakékoli předchozí přípravy veřejnosti univerzitní i mimouniverzitní. V dokumentech Harvardovy univerzity lze najít například informaci, že její barvu a znak schvalovala dozorčí rada Harvardovy korporace v letech 1910, resp. 1843, v obou případech bez univerzitního referenda.

Představení nové vizuální identity Masarykovy univerzity bylo na prosincovém zasedání Akademického senátu zakončeno spontánním potleskem obou komor. Přeji univerzitě, aby se jejímu odhodlání modernizovat a měnit svět kolem sebe dostávalo stejného uznání a aby se jí s novým logem a svým vlastním písmem v dalším století dobře žilo.

Autorka je kancléřka Masarykovy univerzity.

Jiří Damborský: Logo je pečetí kvality alma mater

Jeden z kolegů mi k petici za zachování tradičního loga Masarykovy univerzity (MU) napsal: „Člověk si uvědomí, jak mu na takové věci záleží, až když o ni má přijít“. Logo instituce je důležitý symbol. Je pečetí identity, tradice a kvality. Je znakem Alma mater, na kterou bychom měli být jako zaměstnanci a studenti hrdí. Tento symbol by měli mít lidé rádi, protože je na jejich rozhodnutí, zda jej umístí na výsledky své práce – studentské teze, prezentace a postery propagované na odborných konferencích.

Na názorech členů akademické obce záleží

Během dvacetiletého působení na MU jsem zažil tvorbu a zavádění několika značek. Zodpovědnost za výběr a implementaci byla vždy na straně vedoucích dané instituce. Různé ústavy, různí ředitelé, avšak stejný proces. Připravené grafické návrhy byly předloženy pracovníkům instituce, aby se k nim mohli vyjádřit. Vždy bylo logo vybráno konsensuální volbou. V jednom případě byl proces zastaven, protože logo nezískalo dostatečnou podporu většiny. Je zásadní, aby uživatelé byli do výběru zapojeni, aby měli možnost vyjádřit svůj názor a zvolený symbol přijali za svůj.

Studenti jsou součástí akademické obce

Vysokoškolští pedagogové, společně s rodiči, učiteli a středoškolskými profesory doprovází mladé lidi na počátku jejich cesty životem. Chválíme, když se něco podaří, kritizujeme, když je něco třeba udělat lépe. Výchova studentů je krásná a zodpovědná práce. Krásná, protože má smysl, naši absolventi budou jednou řídit tuto zemi. Zodpovědná, protože pomáháme nastavovat hodnoty studentům, jejichž výchova nám byla svěřena. Naprostá většina pedagogů MU se snaží dělat svoji práci, jak nejlépe dovedou a ze studentů vychovávají kriticky přemýšlející, samostatné a rozhodné osobnosti. Mělo by nás snad překvapit, že se studenti chtějí vyjádřit ke změně symbolu instituce, se kterou spojili svou cestu za kvalitním vzděláním? Stačí se krátce projít po chodbách fakult a vnímat, jak jsou studenti i akademičtí pracovníci rozladění, že jim změna loga byla představena jako rozhodnutá záležitost.

Zájem o věc veřejnou

Petici za zachování loga podepsalo za první týden >2500 členů akademické obce. Lidé měli potřebu vyjádřit svůj názor, připojit komentář, sdělit, co si myslí. Jednotící myšlenka a zájem o věc veřejnou, stojící v protikladu k povrchnosti a lhostejnosti, kterými je dnešní mladá generace neprávem nálepkována. Chci studentům MU poděkovat za podporu petice a vzkázat jim, aby se nebáli bojovat za věci, na kterých jim záleží. Byly to koneckonců naše studentské ideály, které před 28 lety probudily tuto zemi z apatie a přivedly ji k demokracii.

Investice do zkvalitnění výuky a výzkumu

V petici prosíme, aby byly prostředky vyhrazené na výměnu loga investovány do zkvalitnění výuky a výzkumu na MU. Kde nás tedy „tlačí bota“? Příliš mnoho studentů nedokončuje studium. Nabídka kurzů vyučovaných v Angličtině je neuspokojivá. Dlouhodobě zaostáváme za Prahou v práci s talentovanými středoškoláky. Stipendia doktorandů jsou ostudně nízká. Máme rezervy v personální politice. Chybí nám „start-up“ granty pro mladé vedoucí výzkumných skupin. Nedostatečně podporujeme kariérní růst žen, máme málo docentek a profesorek (o zřízení školky diskutujeme jen před rektorskými volbami). Potřebujeme vytvořit mechanismus reinvestic pro obnovu zařízení pořízených z evropských fondů. Musíme snížit byrokracii přetěžující akademickou obec. Řešení těchto a mnoha dalších problémů si nepochybně zaslouží naši pozornost a prostředky, chceme-li aspirovat na přední evropskou vzdělávací instituci. Změna vizuálního stylu nebude stačit. Chystáme se natírat fasádu, ale měli bychom nejprve zaplatit řemeslníky, vysušit zdi a opravit střechu.

Masarykovská tradice

Petice za zachování tradičního loga byla ukončena 15. ledna a předána vedení univerzity, jak bylo přislíbeno těm, kteří petici podepsali. Možná petice nic nezmění a současné logo MU skončí v propadlišti dějin. Přál bych si, aby na názoru většiny záleželo a proběhla diskuze napříč akademickou obcí, která by ukázala, zda si lidé změnu loga přejí a zda je pro ně prioritou. Pokud ano, jak by „jejich“ logo mělo vypadat, aby se s ním identifikovali a používali ho rádi. Mohli bychom z diskuze k návrhům schválených odbornou komisí udělat univerzitní událost roku a logo vybrat společně. Abychom v duchu masarykovské tradice mohli být hrdí nejen na logo samotné, ale i demokraticky vedený proces jeho výběru.

Autor je vedoucí výzkumného týmu Loschmidtových laboratoří Přírodovědecké fakulty MU.

Hlavní novinky