Když se v listopadu 1989 hroutil komunistický režim, byla Filozofická fakulta tehdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a dnes Masarykovy univerzity nejdůležitějším místem protestního hnutí a studenti jeho nejvýraznějším hybatelem. 30 let od nabytí svobody se proto bude na univerzitě výrazně připomínat. Chystá se rovnou třídenní program plný debat, filmových projekcí a dalších akcí.
Program Festivalu 30 let svobody, jak se akce jmenuje, bude pokrývat nadcházející sobotu, neděli a pondělí, přičemž každý den se bude věnovat jinému tématu. „Když jsme se snažili s manželem najít pro oslavy výročí vhodný formát, došlo nám, že bychom neměli postihnout jen samotné dění 17. listopadu 1989, ale také to, jak a proč k daným událostem došlo a jak se společnost vyvíjela do dnešní doby,“ vysvětluje Hana Voráčová, hlavní organizátorka, jejíž manžel Jiří Voráč je někdejší studentský vůdce a na tvorbě programu se také výrazně podílel.
Jednotlivé dny se budou věnovat postupně předlistopadovému dění a rozdělení tehdejšího světa, listopadu 1989 v Brně a vývoji polistopadové společnosti. Program, který je celý zdarma, začíná v sobotu v Univerzitním kině Scala v 17 hodin. Promítat se bude dokumentární film Tenkrát, který je rekonstrukcí děje listopadu 1989 a toho, co následovalo do konce roku. Odborníci o něm mluví jako o zatím nejkomplexnější výpovědi o tehdejších událostech.
Následovat bude beseda s Jiřím Černým, Zdenou Mašínovou, Petrem Oslzlým, Kateřinou Šimáčkovou a Milanem Uhde a po ní ještě promítání dokumentu Free to Rock o významu rockové hudby a jejím podílu na zhroucení komunistického režimu.
Druhý den oslav, samotný 17. listopad, bude celý orientovaný na brněnské události přesně před třiceti lety. Organizátoři tím chtějí mimo jiné připomenout, že kdyby zůstaly pražské demonstrace bez odezvy v ostatních velkých městech republiky, nemuselo na žádnou změnu dojít. „Studenti pochopili, že nestačí křičet a stávkovat jen v Praze. Režim se zhroutil díky tomu, že se povedlo aktivizovat další nespokojené i jinde,“ podotýká Voráčová.
Když ale spolu s ostatními tvůrci festivalu připravovali jeho náplň, zjistili, že zatím nevzniklo nic konkrétního, čím by se události v Brně daly věrně přiblížit. Právě kvůli tomu začali před několika měsíci Jiří Voráč a Jiří Mikula vytvářet střihový dokument s názvem Brněnský listopad, který bude mít právě v neděli 17. listopadu svoji premiéru.
„Vychází převážně z tehdejších televizních záběrů, kterých ale nebylo dost, protože dřív bylo běžnou praxí, že VHS kazety se po vytvoření daného pořadu používaly znovu a přetáčely se. Podařilo se nám ale získat i některé soukromé záběry,“ přibližuje Voráčová. Dokument tak bude odrazem toho, jak vnímalo dobové dění tehdejší zpravodajství i jejich konkrétní aktéři.
Film, který se ve Scale slavnostně promítne ve 20 hodin, bude předcházet lampionový průvod, který vyjde v 17.17 z náměstí Svobody a postupně na zastaveních u jednotlivých fakult na cestě ke Kounicovým kolejím a na Kraví horu připomene nejen události listopadu 1989, ale především tragické události listopadu 1939.
V 19 hodin na průvod naváže vernisáž výstavy Brněnský listopad, která bude k vidění také ve Scale a obsahovat bude dobové fotky a dokumenty z archivu univerzity, Archivu bezpečnostních složek i soukromých sbírek.
Zajímavé by ale mělo být už jen setkání s lidmi, kteří se budou ve Scale pohybovat. „Pokusili jsme se sehnat kontakty na co nejvíc lidí činných ve stávkovém hnutí a pozvali jsme je, aby společně s univerzitou a svými bývalými spolužáky 17. listopad také oslavili,“ podotýká Voráčová.
Poslední den třídenní akce se bude orientovat na hodnocení polistopadového vývoje. Po besedě, na které vystoupí Josef Jařab, Karel Schwarzenberg, Anna Šabatová, Miroslav Vaněk, Eliška Wagnerová a Petr Zeman, se budou uvádět dokument Moje svoboda a film Staříci. Ten první je projektem časopisu Reflex, který seskupil minutová hodnocení pojmu svoboda od řady osobností. Někteří jsou vážní, jiní kritičtí nebo vtipní. Druhý snímek naopak polemicky reflektuje problém s vyrovnáváním se se zločiny komunismu.
