Je prokázáno, že řada nemocí jako mor, tyfus, španělská chřipka, malárie, HIV či SARS se rozšířila díky cestování. Nemoci se však v minulosti nešířily v takovém měřítku jako současný COVID-19. Propojenost světa nebyla totiž ještě tak přímá a intenzivní. Ani cestování nebylo v minulých staletích tak rychlé, jako je dnes, kdy se do pohybu dostávají masy lidí.
Podle statistik Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) bylo na celém světě v roce 2019 uskutečněno 1,4 miliard příjezdů, z toho 56 procent díky volnočasovým aktivitám, 27 procent díky návštěvě známých a příbuzných a náboženským či zdravotním důvodům, 13 procent díky obchodním cestám a čtyři procenta z důvodů jiných.
Velmi zjednodušeně a nepřesně řečeno tak bylo v loňském roce 1,4 miliardy lidí v pohybu. Cestovali zejména do významných dovolenkových destinací, jako jsou Francie, Španělsko, USA, Čína a Itálie – tyto země v souhrnu zaznamenaly 377 milionů, tedy 27 procent, ze všech příjezdů.
Jak se pohybují turisté a jak virus
Aby se dala vysledovat vazba mezi cestováním a šířením koronaviru, je zapotřebí se podívat na to, jak turisté cestují (překračují hranice), tedy na mezinárodní turistické proudy.
Výše vidíte kartodiagram, který zachycuje pohyb turistů v rámci Evropy z jejich zdrojové země do zemí cílových. Přestože se jedná o data z roku 2004, směry proudů se od té doby výrazně nezměnily. Jediná změna je v absolutních počtech turistů, tedy v intenzitě proudů. V roce 2019 je evidováno 710 milionů příjezdů do Evropy, což představuje 51 procent ze všech příjezdů na celém světě.
Pro účely interpretace cesty šíření koronaviru je však důležitá především orientace turistických proudů. Ty je nutné číst v opačném směru. Tedy, když do Itálie přijíždějí lidé z Německa, USA, Francie a Velké Británie, pak tito turisté znamenají pro svoji zemi potenciální „přenašeče“. Stejnou roli pak sehrávají samotní Italové cestující do Španělska a Francie.
Mapa však nezahrnuje jednu skutečnost, a to pro Evropu nový a významný zdrojový trh, kterým je Asie, a to především Čína a Jižní Korea. Pomineme-li míru náhody, pak o šíření viru do a z Itálie vypovídají statistiky takto: Itálie je jedna z nejnavštěvovanějších zemí světa. Je to jediná země z evropských top destinací s nejvyšším počtem přijíždějících turistů z Číny a jediná z evropských zemí, která má silnou zimní sezónu díky významným alpským regionům.
Připomeňme, že v době, kdy se začal v Evropě šířit koronavirus, byla zima, tedy z hlediska cestovního ruchu zimní sezóna. Tato skutečnost by odpovídala mediálně prezentovaným informacím o epicentrech v horských lokalitách. K šíření nemocí však přispívají vedle dovolených i hromadné události typu konference či kulturní a sportovní akce (například fotbalový zápas Bergamo vs. Valencie).
V českých zemích zaznívají názory, že se mají otevřít hranice, aby mohli Češi cestovat do Chorvatska, které se jeví jako bezpečná země pro vycestování. Mezinárodní turistické proudy mohou naznačit i odpověď na otázku, proč oblíbená destinace českých turistů není tolik zasažena koronavirem. Jsou zde dvě skutečnosti vyplývající ze statistik: první, že Chorvatsko není napojeno na globální mezinárodní proudy, a proto nejsou proudy ani v mapě; a druhá, že příjezdy turistů do Chorvatska jsou silně spojeny s letní sezónou.
Co se stane, až zdrojové země Chorvatska, mezi něž patří Německo, Slovinsko, Rakousko, Itálie, Polsko a Česká republika, otevřou svoje hranice, by bylo spekulací. Lepší je si pro ilustraci šíření koronaviru vyzkoušet některý z počítačových modelů, třeba tady od studenta gymnázia (viz c19model.cz), na kterém je možné si nasimulovat mimo jiné i otevřenost hranic a vidět následný dopad šíření nákazy ve vybrané cílové zemi.
Cestovní ruch zažije výrazný propad
Cestovní ruch je citlivý na změny, ať už globálního nebo regionálního charakteru. Vzhledem k vzájemným celosvětovým vazbám se tyto změny promítají i do cestování, tedy do globálních a mezinárodních turistických proudů. Kvůli epidemii koronaviru nastaly změny v intenzitě (počtu příjezdů), ale i směru proudů. Z přiložené mapy lze také vyčíst, jak jsou konkrétní země závislé na mezinárodním cestovním ruchu a jaký dopad to tedy na jejich ekonomiku může mít.
Mezinárodní cestovní ruch se podílí sedmi procenty na celosvětovém exportu a je na třetím místě za chemickým a ropným průmyslem. Díky šíření koronaviru a s ochranou zdraví spojeným omezením pohybu osob, potažmo uzavíráním hranic států, dochází k dramatickému poklesu výkonu mezinárodního cestovního ruchu. Destinace jako například Itálie, Francie, Španělsko, ale i Chorvatsko a u nás v České republice pak Praha, tak přijdou o své devizové příjmy generované mezinárodním cestovním ruchem.
Česká republika si dlouhodobě drží kladné saldo platební bilance, což znamená, že turisté přijíždějící do tuzemska, tady utratí víc, než kolik utratí Češi vyjíždějící do zahraničí. Česká republika je malou ekonomikou a tedy i malým trhem cestovního ruchu, a tak se globální krize v podobě teroristického útoku na New York v roce 2001 či ekonomická krize z let 2008-2009 na saldu platební bilance výrazně neprojevily. Pandemie koronaviru má však zcela jiný charakter. Zdrojové země turistického ruchu pro Českou republiku jsou zasaženy, a to i ekonomicky, a příjezd turistů z nich prozatím ani není možný. I my tedy můžeme očekávat, že se dostaneme do záporných čísel.
V omezené míře může tomuto průmyslu pomoci domácí cestovní ruch, ale výpadky v příjmech z toho mezinárodního to nenahradí. Vše bude záviset na ochotě ke spotřebě, která je velmi indiferentní. Pokud bude ochota nakupovat služby a statky cestovního ruchu, stanou se tyto výdaje příjmem místních podnikatelů, kteří prostředky dále použijí například pro vlastní spotřebu, nákup dodavatelských služeb či vyplacení mezd zaměstnancům.
Tyto subjekty pak budou své příjmy dále spotřebovávat, tedy multiplikovat a tento efekt se přenese i do dalších hospodářských odvětví. Čím vyšší bude sklon ke spotřebě, tím více peněz se do ekonomiky vrátí, ale za předpokladu, že nebude docházet k „únikům“, tedy když nebudou ve velkém objemu realizovány nákupy statků a služeb cestovního ruchu v zahraničí, což je spojeno s výjezdovým cestovním ruchem. Je to jen modelová situace, která se za nestabilních podmínek může odvíjet zcela jiným směrem.
Konkrétní vývoj ukáží až čísla statistiky. Předběžné prognózy si nechala zpracovat agentura CzechTourism a jsou k dispozici zde.
Autorka působí na Katedře regionální ekonomie a správy Ekonomicko-správní fakulty MU.
