Přípravy důchodové reformy jsou v plném proudu. V tisku se často dovídáme o nejnovějších technických finesách reformy, které vymyslela některá ze stran vládní koalice, aby na konkurenčním trhu politického marketingu přitáhla zájem médií. Možná by ovšem neškodila širší společenská diskuse ohledně funkcí, které v budoucnu očekáváme od důchodového systému.
Reforma je potřeba, ale jak má vypadat?
Většina odborníků se shodne, že demografický vývoj vynucuje reformu důchodového systému. Menší shoda panuje ohledně toho, jak konkrétně má tato reforma vypadat. V úvahu připadají dvě základní varianty. První možností je pouhá úprava parametrů v rámci existujícího systému, konkrétně pak prodlužování věku odchodu do důchodu, snižování průměrného důchodu nebo zvyšování příspěvkové sazby. Druhou možností je potom implementace prvků fondového systému do současného průběžného. Konkrétně pak umožnění, aby si jednotlivci část svých důchodových příspěvků mohli spořit na vlastních důchodových účtech. Tato varianta s sebou ovšem přináší řadu nezodpovězených otázek. Především jak bude dlouhodobě řešen výpadek příjmů, který tak vznikne ve státním průběžném pilíři; jak efektivně budou penzijní fondy regulovány a jakých reálných výnosů budou skutečně dosahovat.
Průběžný pilíř si udrží důležitou roli
Ať již bude podoba budoucího penzijního systému jakákoliv, stále v něm bude hrát významnou úlohu státní průběžný pilíř. Klíčovou otázkou potom je, jaká funkce se od něj v budoucnu očekává. Zda má stále garantovat základní životní příjem důchodců a soukromé spoření má být pouze doplňkem, tak jak je tomu dnes, anebo se má státní pilíř transformovat na pouhého poskytovatele minimálního důchodu a lidé by si měli výraznou část svých příjmů na stáří naspořit sami. Pokud by byla zvolena druhá varianta, došlo by zřejmě k posunu od solidárnosti k zásluhovosti důchodového systému s očekávanou diferenciací příjmů ve stáří oběma směry.
Jaká konkrétní varianta důchodové reformy bude nakonec schválena, není v této chvíli zcela jasné, bylo by však vhodné, kdyby jí předcházela společenská a politická debata, popřípadě konsenzus ohledně požadované míry solidarity či zásluhovosti systému. V takovém případě by pak bylo možné očekávat, že výsledná podoba důchodové reformy bude primárně odrážet zájmy a preference stárnoucí české společnosti a nikoliv penzijních fondů velkých finančních skupin.
Ekonomicko-správní fakulta MU
