Jazyk a styl publicistických textů je velice proměnlivý a dynamický. V porovnání s jinými styly je mnohem více svázán se společenskými změnami a bezprostředně na ně reaguje. Dynamika jazyka publicistiky se proto zřetelně projevuje zejména v rovině slovní zásoby. Publicisté totiž musí reagovat na neustálé potřeby nových slov v důsledku společenského, technického a kulturního rozvoje.
Setkat se můžeme se dvěma typy nových pojmenování – v první řadě jsou to neologismy: nová slova, která bývají jazykovým společenstvím přijata do užívání a postupně se stávají trvalou součástí slovní zásoby. Takovým neologismem je například šrotovné – slovo vzniklo z nutnosti pojmenovat finanční příspěvek na zakoupení nového vozu při současné likvidaci starého. Slovo šrotovné již bylo přijato jazykovým společenstvím do užívání a běžní uživatelé jazyka rozumí jeho významu.
Druhým typem nových pojmenování, se kterými se v publicistice často setkáme, jsou pak slova užitá příležitostně, která se v jazyce neuplatní a velice rychle zaniknou. Tato příležitostná slova se nazývají okazionalismy. Vznikají z potřeby pojmenovat existující jevy neobvyklými a neotřelými výrazovými prostředky, jsou tvořeny záměrně a mají upoutat čtenářovu pozornost.
Moji pozornost takto upoutalo pojmenování čunkovné, když jsem si v MF Dnes přečetla vtipný komentář k aféře Jiřího Čunka o jeho údajném pobírání sociálních dávek: Do klubu, Alfréde. Po cestě se zastavíme na sociálce pro čunkovný. Slovo čunkovné je efemérním jevem, je užito jednorázově a nesetkáme se s ním mimo kontext, který se váže k dané události. S dalšími okazionalismy jsem se setkala také v jiném publicistickém textu, kde se jednalo o pojmenování, která se váží k zavádění regulačních poplatků u lékaře. V Brněnském deníku jsem si v komentáři s názvem Ohrožený český druh: Důchodce přečetla: Mnohým lidem často nezbude z důchodu ani pár stokorun na potřebné léky. Někdy dokonce ani na to julínkovné či cikrtné k doktorským platům.
Oba typy slov (čunkovné, julínkovné, cikrtné i šrotovné) byly vytvořeny stejným slovotvorným postupem a shodně také označují způsob pravidelného či příležitostného vyplácení nebo přijímání finančních prostředků, rozdílné je ovšem jejich výsledné uplatnění ve slovní zásobě. Podobné tvoření nových lexikálních jednotek v publicistice – neologických i okazionálních – trvale upoutává pozornost lingvistů, neboť tak lze sledovat produktivní slovotvorné postupy, které se uplatňují v současné češtině… a také jazykovou kreativitu českých publicistů.
Autorka je doktorandkou v Ústavu českého jazyka Filozofické fakulty MU.
