Aktuality z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity

O své vědecké práci s nadsázkou říká, že to je jako dívat se klíčovou dírkou do minulosti. Michal Horsák, odborný asistent z Ústavu biologie a zoologie Přírodovědecké fakulty MU, který přednášel i na konferenci Zoologické dny, totiž zkoumá měkkýše. Ty, které stále najdeme v přírodě, i ty, kteří dávno uhynuli, a v usazených sedimentech po nich zůstaly jen vápenité schránky. Právě díky nim se dá leccos zjistit například o době, v níž daný organismus žil. Může být vzdálená i několik tisíc let. „Schránky se ale zdaleka neukládají všude, potřebují speciální podmínky. Dokážeme tak popsat jen místa, kde je najdeme, proto to přirovnání ke klíčové dírce. Máme omezený výhled,“ vysvětluje Horsák.

Z Antarktidy zpátky do České republiky se o víkendu 11. března vrátilo všech jedenáct členů expediční posádky, která od ledna bádala na univerzitní stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse. Podle účastníků šlo o velmi úspěšnou expedici.

Jestli se o nádorových onemocněních něco ví bezpečně, pak to, že celosvětově patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. I přes velké úsilí se na mnoho typů rakovin doposud nepodařilo vyvinout účinnou léčbu. Ovšem díky mnoha vědcům a lékařským pracovníkům nových poznatků o prevenci, vzniku a léčbě rakoviny stále přibývá. Část z nich se bude 7. a 8. dubna prezentovat v přednáškovém sálu Kanceláře ombudsmana na studentské vědecké konferenci a cyklu přednášek Rakovina − Mýty a legendy.

Tým odborníků, který od ledna pracoval na výzkumné stanici Masarykovy univerzity v Antarktidě, se vrací do České republiky. Podle zprávy, kterou včera odeslal přímo z paluby ledoborce Almirante Viel jeden z členů expedice Miloš Barták, pokračují v plavbě kolem soustroví Jižní Shetlandy. Pokud bude příznivé počasí, měla by česká výprava dorazit do jihočilského přístavu Punta Arenas koncem prvního březnového týdne.

Žádné velké ambice neměla Aneta Mikulášová ve chvíli, kdy posílala přihlášku do soutěže Brno PhD. talent. „Brala jsem to hlavně jako zkušenost. Přihlásila se spousta lidí, o kterých si myslím, že jsou mnohem víc vědecky založení, takže jsem si moc šancí nedávala,“ říká studentka Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, která si dělá prvním rokem doktorát v oboru obecná a molekulární genetika.

Připravujeme stanici na zimní období Počasí uplynulého týdne bylo velmi větrné, což se projevilo velkou akumulací ledových ker a tříště jak ve vodách průlivu Prince Gustava, tak na pobřeží v bezprostředním okolí stanice. Proto poslední dny na stanici Johanna Gregora Mendela byly ve znamení prací souvisejících s ukončením expediční sezóny a přípravou stanice na nadcházející zimní období – „zazimováním“, jak říkáme místním profesním žargonem. Devatenáctého února jsme ukončili provoz člunů, technici provedli revizi motorů a připravili čluny na uskladnění.

Všechny odborné týmy spokojeny se získanými výsledky Dnes se ozýváme až po deseti dnech, které uplynuly od minulé zprávy. Je tomu tak proto, že až do včerejška panovalo na ostrově Jamese Rosse relativně dobré počasí, které umožnilo všem účastníkům expedice v plné míře pracovat v terénu na dílčích vědeckých projektech. Nyní se počasí výrazně změnilo, tlaková níže přinesla velkou oblačnost a husté sněžení, které postupně přecházelo ve velmi větrné počasí způsobené výrazným jižním prouděním. Tato kombinace klimatických faktorů způsobila, že všechny odledněné části ostrova byly pokryty souvislou sněhovou pokrývkou, která díky mrazovým teplotám již neodtává.

Terénní práce úspěšně pokračují Začátek února bývá na ostrově Jamese Rosse obvykle ve znamení prvních vichřic, které přicházejí právě v tomto období a přinášejí hojné sněhové srážky. V letošní sezóně tomu tak dosud není, a proto využíváme této přízně počasí a pracujeme v terénu v maximální možné míře. V uplynulém týdnu většina členů expediční posádky pobývala v terénním stanovém táboře v zátoce Brandy Bay, odkud jednotlivé  odborné skupiny (klimatologové, geologové, paleontolog) podnikaly jednodenní pochody do těch částí ostrova, které jsou ze stanice Johanna Gregora Mendela hůře dostupné.

Laboratoř pro výzkum a vývoj nových metod výroby nanovláken otevřela v prosinci přírodovědecká fakulta ve spolupráci se společností Elmarco. Společný projekt propojí dvě originální české technologie – plazmovou tužku, jejíž patent vlastní Masarykova univerzita, a Nanospider – způsob vytváření „pavučiny“ z nanovláken. V laboratoři se díky tomu začne vyvíjet zařízení, která umožní výrobu nanovlákenných materiálů zušlechtěných plazmatem.

Zatímco většina lidí chystala silvestrovskou oslavu, skupinu vědců a pracovníků z Masarykovy univerzity zaměstnávala zcela jiná činnost. Balení. 30. prosince se totiž znovu vydali na výzkumnou stanici, kterou univerzita provozuje na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě. Letošní výzkumnou sezonu přitom ovlivní hned několik změn.

První fáze důležitých prací v terénu ukončena Během posledních dvou týdnů se uskutečnily velmi důležité práce v terénu, které probíhaly ze třech stanových táborů postavených na jihozápadním pobřeží ostrova Vega, v lokalitě Solorina Valley na východním pobřeží ostrova Jamese Rosse a v zátoce Brandy Bay přibližně devět kilometrů jihozápadně od stanice Johanna Gregora Mendela.

Odjezd z Chile a cesta do Antarktidy

Členové expedice přiletěli do Punta Arenas 31.12. odpoledne. Následující den se uskutečnilo nalodění na  palubu ledoborce chilského Almirante Viel a 2. 1. 2011 jsme vypluli na Magellanův průliv. Po dosažení západního pobřeží Jižní Ameriky jsme se plavili po ve vodách tichého oceánu směrem na jih. Po překonání Drakova průlivu, který byl relativně klidný a umožňoval rychlou plavbu, jsme se 5.1.dostali do oblasti souostroví Jižních Shetland,  kde proběhlo několik zastávek lodi souvisejících se zásobováním chilských stanic Escudero, O´ Higgins a Arturo Prat.