Barevný elektronický papír vyhrál v evropském finále Science slamu

Masarykova univerzita hostila ve středu večer evropské finále Science slamu, soutěže v popularizačním výkladu vědeckého bádání. Střetli se na něm badatelé ze sedmi zemí včetně Česka, kteří zvítězili ve svých národních kolech. Nejvíce diváky zaujal Švéd Andreas Dahlin se svým výzkumem barevného elektronického papíru.

Protože šlo o mezinárodní kolo oblíbené vědecké disciplíny, několik detailů se oproti univerzitním či národním kolům lišilo. Kromě všudypřítomné angličtiny uvítal tradiční moderátor Matěj Klusáček v sedm hodin večer na pódiu loňského vítěze evropského finále Michaela Moraryho ze Švýcarska. Ten měl večer spolumoderovat.

i

„Věda je něco jako příprava polévky. Je důležité pochopit základy oboru, potom vytvářet objevy, ale nakonec musí ještě přijít servírování. Bez toho by to bylo zbytečné,“ vysvětlil Michael hned na úvod podstatu Science slamu.

Od neviditelných nanočástic po Mandela efekt

Po nezbytném úvodním naladění publika přišla na řadu první show. Chopil se jí Matthias Mader z Německa. Ten začal svůj výzkum nanočástic prezentovat nezaměnitelným německým akcentem, až si diváci místy nebyli jistí, jakým jazykem vlastně mluví. „Neviditelné částice nejspíš stvořil bůh osmý den poté, co už měl na světě všechno hotové a nevěděl co dál,“ vtipkoval v úvodu Matthias a vysvětloval přitom, že neviditelné nanočástice jsou přítomné vlastně všude.

i

S pomocí názorných ilustrací publiku vysvětloval, jak za pomocí zrcadel a světelného záření zkoumá jednotlivé nanočástice. „Aby byly částice vidět, je potřeba je zkoumat pod vodou. Nikdy ale nic nezkoumejte pod vodou, protože vám pokus vyjde maximálně jednou,“ komentoval Matthias fakt, že zdárný průběh experimentu s nanočásticemi se mu podařil jen jednou a od té doby nemá štěstí.

Osama Khalaf z Finska začal své vystoupení malým kvízem. Otestoval, jak si diváci pamatují jeden z ústředních citátů z filmu Forrest Gump. Jakmile dokázal, že si jej všichni pamatují značně nepřesně, začal vysvětlovat něco, čemu se odborně říká Mandela efekt. „Název vznikl v roce 2013, kdy zemřel Nelson Mandela. Tehdy se všude objevovaly fotky herce Morgena Freemena s kondolencemi. On přitom slavného politika pouze ztvárnil ve filmu,“ vysvětloval za smíchu publika Osama.

i

Příklady toho, jak si pamatujeme věci nesprávně, pokračovaly třeba filmem Star Wars nebo slavnou písní We are the Champions. „Obecně existují dva hlavní důvody nepřesných vzpomínek. Jsou jimi zmatení zdrojů – lidé si nesprávně spojí fakt se špatným zdrojem, a ovlivnění okolím – realita je někdy nudná, takže si ji třeba marketingové firmy upraví,“ vysvětlil Osama.

Rozsivky v tělech zvířat i zvíře na pódiu

Třetí slamující soutěžící se stala vítězka českého národního finále Barbora Chattová z Přírodovědecké Masarykovy univerzity. Na pódiu se objevila s plyšákem Johanem a začala publiku coby zvířatům vysvětlovat, jaký mají právě oni vliv na rozsivky, tedy fotosyntetizující řasy. Model takové rozsivky si přinesla s sebou, posloužila jí obyčejná krabice s několika nafouknutými balónky.

i

„V těžkých podmínkách mrazu a sněhu rozsivkám pomáhají výkaly zvířat a také mrtvoly tuleňů, které pak rozsivky postmortálně kolonizují,“ popisovala Bára. S diváky se rozloučila tematickou básničkou.

Při čtvrtém vystoupení bylo na pódiu opravdu rušno. Nejprve se tam objevili dva muži v černých overalech, kteří sehráli scénku, vysvětlující princip vzniku kožních melanomů. Buňka, která je sluncem zničená, se totiž záhy přemění právě na melanom, který je pro člověka problematický.

„Melanom oka je ovšem úplně jiný než melanom kůže. Hrozně záleží na tom, v které části oka se vytvoří. Na jednom místě je prognóza vyléčení jen 50 %, o kousek vedle už je výrazně vyšší,“ vysvětlují Christoph, Reiner a Katharina, která přišla na pódium v doprovodu psa George. Právě ten pomohl výzkumnému týmu přijít na to, jak vznik očního melanomu probíhá a co jej ovlivňuje. „Také jsme dokázali, že důležitá data lze od zvířat získat i bez jejich zranění,“ uzavírají výzkumníci z Rakouska.

Robotické ruce, elektronický papír a matematika ve světě slov

Po přestávce pódium obsazuje Sahar El Khoury ze Švýcarska. Téma jejího vystoupení je ale do polední chvíle tajné, diváci totiž mají za úkol ho v průběhu odhalit. Hned od prvních vteřin je přitom jasné, že se bude týkat robotů, protože Sahar přirovnává roboty k antickým otrokům, kteří vykonávali práce, které nikoho nebavilo dělat. „Učím roboty napodobovat lidské strategie, hlavně manipulovat s objekty. Není to nic jednoduchého, roboti totiž neví, jak předměty uchopit či jaký použít tlak prstů,“ vysvětluje postupně Sahar.

i

Ve svém výzkumu vyvinula speciální rukavici s elektrodami, která snímá veškeré důležité charakteristiky lidské ruky, která v rukavici provádí pohyby. Ty pak zaznamenává a Sahar je přenáší do rovnic, za pomocí kterých robotická ruka dokáže provádět totéž co ta lidská. Mladá vědkyně celé své vystoupení zakomponovala do jedné dlouhé básničky, čímž si vysloužila mohutný potlesk.

Předposledním vystupujícím je Andreas Dahlin ze Švédska. Jde rovnou na věc a začíná publiku popisovat, jak je nepříjemné, když si chcete něco přečíst na displeji mobilu nebo notebooku na slunci. Není téměř nic vidět, jedinou pomocí je zvýšení jasu displeje, to ale zase rychle vybíjí baterii. „Skvělým řešením je elektronický papír, který používá třeba zařízení Kindle od Amazonu. Ten se dá číst i na slunci a v takovém případě je dokonce ještě lépe vidět. Problém je, že tato technologie umí pracovat jen s černou a bílou barvou,“ vysvětluje Andreas.

Sám se rozhodl vyvinout metodu, která umožní použití elektronického papíru i pro barvy. Používá k tomu částice kovů, zatím je ale ve fázi, kdy hledá stabilní materiál, který vydrží podobně dlouho, jako již existující čtečky černobílého textu. „Až technologii dokončím, přispěju tím k udržitelnější společnosti bez nutnosti kácet tolik lesů,“ uzavírá Andreas.

i

Sedmé vystoupení přichází předvést Angela Tabiri, která studuje ve Skotsku, pochází ale z Ghany. Hned na úvod děsí diváky promítáním šíleně dlouhých rovnic a vysvětluje, jak používá matematických metod jako rozklad čísla na prvočísla k práci se slovy. „Hledám ve složitých rovnicích o vzniku slov vzorce, které pomáhají odhalovat, jak slova vznikají. S matematikou pracuje i Google, když vyhledává výsledky pro slovní dotazy,“ říká Angela. Své vystižení přitom doprovází i tancem ze své rodné Ghany.

i

Hlasovací karty tentokrát diváci využívají méně než obvykle, závěrečné hlasování o vítězi nicméně probíhá stejně jako vždy. Každý divák hlasuje pro jednoho ze slamujících vědců, kterého považuje za nejlepšího, kritéria hodnocení jsou přitom individuální. Čas pro přepočítání hlasů vytváří skupina Megafon z Nového Lískovce, která předvádí několik písní zcela bez hudebních nástrojů.

Na samý závěr večera přichází vyhlášení výsledků. Po sečtení hlasů je evropským šampionem v Science slamu vyhlášen Andreas Dahlin ze Švédska. Diváky nejvíce zaujal jeho výzkum barevného elektronického papíru. Přebírá si cenu a moderátoři zvou přítomné na příští finále, které se odehraje příští rok pravděpodobně v Dahlinově rodné zemi.

Podívejte se na videozáznam (začátek je v čase 11 minut a 30 vteřin, pokračování po pauze je v čase 1 hodina 50 minut)