Protože šance dostat se na medicínu ve Velké Británii byly velmi nízké, rozhodla se Nkem Nwabunie vystudovat lékařství v České republice. Na studium se půl roku připravovala v Londýnské Abbey college, která vysílá studenty za studiem na Masarykovu a Karlovu univerzitu. Nakonec u ní vyhrálo Brno.
Původem Nigerijka, která nějakou dobu žila v Anglii, nyní v brněnských ulicích občas čelí nepříjemným pohledům kolemjdoucích. Nic si z toho však nedělá a lidi mile zdraví. Na moravské metropoli si užívá nejvíc jeho krásu, nízké ceny a dostupnost studia.
„O možnosti vyjet za studiem do České republiky jsem se dozvěděla od svojí agentky, které jsem se ptala na studijní programy mimo Velkou Británii. V Británii jsou šance dostat se na medicínu velmi malé, znám mnoho lidí, co to opakovaně zkoušelo a neuspělo,“ říká Nkem, která se do Londýna přestěhovala v 15 letech z rodné Nigérie.
„Využila jsem šestiměsíčního nadačního programu v Abbey College, který připravuje uchazeče o studium medicíny v Česku. Naučila jsem se základy češtiny, poradili mi, jak si vybrat tu nejlepší vysokou školu, vzali nás na výlet do Prahy a Brna,“ vzpomíná na své začátky Nkem, která se po návštěvě kampusu Masarykovy univerzity rozhodla právě pro ni.
„Zdejší lékařská fakulta je velmi atraktivní a v porovnání s Prahou se můžu v Brně na studium více soustředit, není tu tolik lákadel v podobě památek a turistů,“ směje se Nkem. V Brně nyní studuje medicínu už pátým rokem.
I když do Brna přijela vybavená základy češtiny, na své první dny po příjezdu vzpomíná Nkem se smíšenými pocity. „Bylo pro mě těžké zorientovat se ve městě, nemohla jsem najít svůj byt, musela jsem volat koordinátorovi, aby mě navigoval. Když jsem byla v centru a nedařilo se mi najít taxi, ptala jsem se kolemjdoucích, jestli by mi pomohli. Někteří lidé mě úplně ignorovali, to bylo docela bolestivé. Nakonec mi dvě mladé dívky taxi zavolaly,“ vypráví medička. „Pomohlo mi, že jsem si našla kamarády, kteří na tom byli podobně jako já, měli stejné zkušenosti a problémy,“ doplňuje.
Náročné studium, pohodové město
Život v Brně si podle svých slov Nkem užívá. „Brno je nádherné město, velmi se mi líbí. Je skvělé, že je tu restaurace na každém rohu a velmi dobré ceny, často chodím s přáteli na jídlo. Z českých jídel mám nejraději trdelník. Nebo můžu jít jen tak do kina a podívat se na film, klidně i na pět filmů a pořád to není drahé,“ směje se Nkem, dříve zvyklá na londýnské ceny.
Studium medicíny v cizí zemi hodnotí Nkem jako náročné, ale má podle ní svá pozitiva. „Někdy zažívám těžké dny a hodně se mi stýská, ale jsem zvyklá být daleko od domova a mí přátelé mě vždy rozveselí. Je skvělé, že potkávám lidi z jiných kultur, mám nové zážitky a zkušenosti, které mě posilují. Kdybych zůstala v Anglii, nebyla bych osoba, kterou jsem dnes,“ přemítá Nkem.
Odlišné kulturní prostředí však s sebou pro Nkem nese i výzvu v podobě nevítaných pohledů nebo komentářů na její osobu. „Lidé jsou tu méně zdvořilí než v Británii. Na ulici na mě zírají, komentují mě slovy jako černoška, černá nebo čokoláda. Je to velmi neslušné, ale neberu si to osobně, je to většinou nevinné. Zpočátku to bylo těžké, teď už to chápu. Když na mě někdo zírá, řeknu mu: Ahoj. Brno je ale stále různorodější, každý den vidím na ulici více a více cizinců,“ popisuje budoucí lékařka.
Jestli po skončení studia bude pracovat ve Velké Británii, zatím Nkem, která by se v budoucnu chtěla věnovat anesteziologii nebo ortopededické churirgii, neví. „Možná se vrátím do Nigérie,“ zamýšlí se. „V Brně asi nezůstanu, ale jestli se jednou vrátím do Velké Británie, budu moct mluvit česky na české pacienty, mám perfektní lékařskou češtinu,“ směje se.
