O tom, že by chtěl pracovat v CERN, vykládal Filip Široký svému učiteli fyziky už někdy v 15 letech. Tehdy měl sen, že tam bude právě jako fyzik. Nakonec to vyšlo trochu jinak a na 20letého studenta Fakulty informatiky MU je to skutečně úctyhodné. Filipovi v organizaci nedávno skončil roční výzkumný pobyt, při kterém pomáhal vylepšit kontrolu dat z největšího urychlovače částic na světě.
Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) je pro spoustu vědců životní metou. Táhne hlavně velký hadronový urychlovač, impozantní zařízení o obvodu 27 kilometrů, které leží pod pohořím Jura ve Francii a Ženevským jezerem ve Švýcarsku. Zařízení zajišťuje srážky svazků vysokoenergetických částic, jejichž rychlost se blíží rychlosti světla ve vakuu. Výzkumníci díky tomu pomáhají vysvětlit a tvořit nové teorie o hmotě, energii nebo vzniku a fungování vesmíru.
Kromě fyziků jsou pro práci celého komplexu nezbytně potřební také informatici. Konkrétně Široký se specializuje na strojové učení a umělou inteligenci. V širším týmu asi dvanácti lidí se snaží navrhnout systém, který bude kontrolovat, jestli jsou data, která detektory generují, v pořádku a správná. Kdyby nebyla, celý výzkum to může úplně potopit. „O správnost dat se teď stará asi deset fyziků, většinou doktorských studentů. Jejich čas by ale bylo možné využít lepším způsobem, protože přesně tohle je něco, co už nejspíš umíme automatizovat,“ popsal Filip, který postup vymýšlí.
Základem je naučit přístroje, ať samy rozlišují kvalitní a nekvalitní data. Jenže to není jen tak, protože špatných dat generují místní přístroje velice málo a když jsou špatná, stává se to z těžko předvídatelných důvodů. „Proto jsme vytvořili model, ve kterém je možné certifikaci dat trénovat pouze na kvalitních datech. V zařízení se podle nich vytvoří představa, jaké výsledky považujeme za dobré, a nastaví se hranice, od které jsou data naopak vnímána jako špatná,“ vysvětlil Filip zjednodušeně systém, na kterém pracoval on a jeho kolegové asi rok. V CERNu by ho měli brzy zkušebně nasadit, takže po určitou dobu bude data kontrolovat počítač i lidé, a pokud se všechno osvědčí, mohla by se desítka fyziků začít věnovat kreativnější práci.
Filip Široký se v zahraničí dostal k vysoce kvalifikovanému výzkumu. Není to ale náhoda a nebylo to zadarmo. Splnil přísné podmínky Programu pro studenty technických oborů, který CERN dotuje, a to přesto, že jeho účastníky bývají spíš studenti magisterského stupně. Mladému informatikovi z Masarykovy univerzity pomohlo k zařazení totiž to, že už tehdy měl za sebou půlrok na Erasmu v Miláně a že předtím doma vyhrál fakultní soutěž zaměřenou na umělou inteligenci.
Spousta vynaložené energie se mu teď vrací v podobě snové stáže i zajímavých benefitů. „CERN není jen velký hadronový urychlovač, ale je to celý komplex budov, město ve městě, kde máme třeba vlastní restaurace nebo pobočku banky. Já mám štěstí, že pracuju v hlavní, nejmodernější budově.“
Na projektu spolupracuje s kolegy z věhlasné soukromé výzkumné univerzity MIT, Kalifornského technologického institutu nebo vývojáři z ruské obdoby Googlu – Yandexu. Další zajímavé kolegy potkává Filip dennodenně na chodbách, k tomu si užívá nadstandardní finanční ohodncení a některé nečekané výhody.
„Zaměstnanci CERNu mají do určité míry diplomatický status, takže při cestě z ženevského nebo na ženevské letiště třeba nemusíme stát ve frontách. Máme taky nárok na speciální značku na auto, takže si můžeme výjimečně dovolit věci, které by se standardně pokutovaly,“ vypráví.
Opustit práci výzkumníka určitě nehodlá. Na konci února se sice vrací dodělat bakalářské studium, už teď ale s kolegy ze Švýcarska plánuje, že by mohl přeskočit magisterský stupeň a vrátit se do CERNu na doktorát.
