Jak se v poslední době proměnila televize? Zastará jednou úplně a skončí v propadlišti přelomových vynálezů? Nebo se dokáže přizpůsobit sílící všudypřítomné digitalizaci? A kam se musí ubírat její obsah, aby zaujal i v dnešní době? O takových otázkách se diskutovalo na debatě s názvem Televize po televizi, která na Fakultě sociálních studií MU odstartovala v aule Multimediální den 2018.
Hlediště zaplnili především středoškoláci, kteří byli suverénně nejpočetněji zastoupenou skupinou mezi návštěvníky celého dne. Čí názory si přišli poslechnout? Za diskuzní stůl usedl Jakub Unger, který šéfuje zpravodajství na Seznam.cz, dále Jan Rozkošný, jenž stál u zrodu DVTV, a Petr Szczepanik z katedry filmových studií na UK.
Televizi konkuruje Youtube
Sedačky v sále se zaplnily, rozprava začala. „Technologickou proměnu televize, které si všímáme v posledním desetiletí, doprovází další dvě změny. Jednak dnešní televizní vysílání tvoří odlišní lidé než dříve, a jednak se změnili i její diváci,” uvedl setkání jeho moderátor vedoucí katedry mediálních studií a žurnalistiky na Masarykově univerzitě Jakub Macek.
Unger na Mackova slova navázal a zamýšlel se nad vývojem podoby zpravodajství. „Dneska se klade silný důraz na to, abychom obsah doručovali rychle,“ řekl. „Dříve jsme o přízeň diváků a čtenářů soupeřili s Českou televizí nebo třeba s Mladou frontou. Dnes se o sledující přetahujeme s Kovym,“ vystihl podstatu problému.
Pohotovost smartphonů není všechno
Obsah zůstává, ale jeho příjem je jiný. Tak by se dala shrnout myšlenka Jana Rozkošného. Poukazoval na to, že udávání trendů dominují mladí. „Když jsme před pěti lety s DVTV začínali, každý nás od internetového formátu odrazoval. Říkali, že naše videa si nenajdou diváky. Pak se ale ukázalo, že především mladým sledovat videoformáty na mobilech, tabletech a počítačích nevadí,“ vysvětlil Rozkošný. Stejná tolerance podle něj platí i o délkách jednotlivých videí.
A o přesunu mladistvých diváků od televizních obrazovek k těm počítačovým a mobilním není pochyb ani u seriálové a filmové tvorby. „I veřejnoprávní televize tomu uzpůsobují svou produkci. Typickým příkladem adaptace na nové spotřebitelské návyky je norský webseriál Skam o šestnáctiletých gymnazistech z Osla,“ okomentoval Szczepanik.
„Zajímalo by mě, jak pohlížíte na amatérský žurnalismus,“ ozval se se svým dotazem jeden z teenagerů v hledišti. „Práce žurnalisty vás musí pohltit. Proč by třeba takový automechanik měl ve svém volném čase dělat amatérské zpravodajství? Nemá k tomu motivaci. Zkrátka když má někdo štěstí a vyfotí letadlo přistávající na řece, není novinářem,“ odpověděl Unger.
Podívejte se na záznam z akce od Muni TV
Multimediální den 2018Vysíláme živě! ???? Na fakultě FSS Masarykovy univerzity probíhá dnes Multimediální den 2018 aneb Televize po televizi ???? Doražte proto na naší fakultu nebo sledujte náš přímý přenos #fss #munitv #studextv #multimedialniden
Posted by MUNI TV on Friday, November 9, 2018
Z Centra? Nikoliv. Z atria
Další výrazné lákadlo Multimediálního dne se odehrávalo v atriu Fakulty sociálních studií. Dva zcela odlišní hosté, dotazy z publika a online streamování. Televize Seznam totiž z tohoto místa živě vysílala svou talk show Z Centra.
Zuzana Špačková měla na Instagramu přes 30 tisíc followerů, před časem se rozhodla svůj účet zrušit. Se svými příznivci zůstala v kontaktu prostřednictvím blogu. I o tom mluvila tato lékařka, milovnice sportu a čerstvá absolventka Masarykovy univerzity.
Rozpovídala se hlavně o své současné práci na psychiatrickém oddělení, kde léčí poruchy nálady. „Lidé duševním poruchám moc nerozumí. A čemu nerozumíme, toho se bojíme. Proto jsou deprese, úzkostí a jiné duševní nemocí stále tabu. Přitom není důvod. Měli bychom si zapamatovat, že je v pohodě se občas necítit v pohodě,“ apelovala na diváky mladá lékařka.
Jak se daří Halině?
Zatímco při prvním interview publikum napjatě poslouchalo, během toho druhého se ozýval smích, protože na židli pro hosty usedl Tomáš Břínek. Občanské jméno toho nejspíš moc nenapoví. Prozradíme-li však jeho umělecký pseudonym TMBK, každý ví, že je řeč o známém internetovém tvůrci koláží.
Ačkoli se moderátorka relace Anita Baselová při zpovídání grafika pro jeho strohé odpovědi pořádně zapotila, diváci se bavili. A dokonce se nebáli satirickému mágovi klást otázky. „Mám pocit, že na Instagramu jsou lidi mladší a chápavější k určitým tématům. Proto věci, které mi přijdou nezajímavé pro Facebook, dávám tam,“ odpověděl umělec na otázku jedné z přítomných „Podle čeho se rozhoduješ, co zveřejníš na Instagramu a co na Facebooku?“
V závěru rozhovoru se objevily i osobnější dotazy, jako například ten na vztah s umělcovou tchyní spisovatelkou Halinou Pawlovskou. „Má skvělý smysl pro humor. Když jí volá bulvár ohledně toho, že o ní dělám koláže, bere to naprosto s nadhledem,“ úsměvně uzavřel téma.
Jak to vypadalo na mediálním jarmarku
