Setrvale klesající důvěra ve zpravodajská média bývá často považována za symptom krize nejen české, ale i světové žurnalistiky. Jaký je charakter této krize a jak z ní ven? Odpověď hledali koncem listopadu v debatě na Multimediálním dni Lenka Waschková Císařová, Josef Pazderka a Roman Gallo. Důvěru přirovnávali ke křehkému vztahu, který může narušit spousta faktorů a který se propisuje třeba do diskuzí o placeném obsahu.
Debatu moderoval před zaplněnou fakultní aulou Jakub Macek, vedoucí katedry mediálních studií a žurnalistiky. Ten hned v úvodním slovu objasnil, že důvěra a nedůvěra v média nejsou protilehlé fenomény, ale naopak se podporují. Čtenáři a diváci totiž mají tendenci některým médiím věřit a zároveň některým nevěřit, navíc máme tu čest se dvěma druhy důvěry. Jedna je založena na víře v nestrannost médií, druhá pak na představě, že média mají stát na naší straně, tedy být zaujatá v náš prospěch.
„Je to právě balanc mezi nestranností a tím, aby média byla svým čtenářům blízko, který je klíčem k důvěře. Pouto mezi čtenářem a médiem je zároveň druh vztahu, který je ovlivněn řadou faktorů. Třeba tím, kolikrát se člověk v médiu zklamal, kolikrát médium napsalo něco, s čím nesouhlasíme a podobně,“ myslí si Lenka Waschková Císařová, která je odbornou asistentkou na katedře mediálních studií a žurnalistiky a věnuje se výzkumu lokální žurnalistiky.
S nedůvěrou čtenářů se snaží už delší dobu bojovat i Roman Gallo, ředitel redakcí Vltava Labe Media, tedy všech lokálních Deníků v Česku. Podle něj se média začala uzavírat do informačního ghetta a lidé zkrátka přestali mediálnímu vysvětlování věřit. „Řekli jsme si, že se přestaneme soustředit na politiku a začneme publikovat fotky prvňáků nebo novorozeňat. Když lidé budou v novinách vídat známé tváře, řeknou si třeba, že zveřejňujeme reálné věci a začnou nám věřit, že i v ostatních věcech píšeme pravdu,“ popisoval Gallo přístup lokálního média.
Řeč byla přirozeně také o financích, které jsou předpokladem existence kvalitní žurnalistiky. O peníze v posledních letech redakce vydatně připravují sociální sítě a agregátory zpráv, které profitují ze sdílení mediálních obsahů, náklady s jejich vznikem přitom nesou média. Důsledkem těchto procesů je aktuálně hojně diskutované zavádění placeného obsahu, ke kterému se již některá média odhodlala a jiná ho zvažují. Podle panelistů je nějaké podpora od čtenářů nutná k tomu, aby tradiční média mohla současnou krizi přežít.
„Čtenář bude muset buď skousnout reklamu, dobrovolně přispívat svým oblíbeným redakcím nebo přistoupit na placený obsah. Budoucnost placeného obsahu v Česku má však do značné míry v rukách společnost Seznam.cz, jehož pozice na tuzemské scéně je silná a která placený obsah prozatím odmítá,“ shrnul šéfredaktor Aktuálně.cz Josef Pazderka.
Císařová debatu zakončila optimistickou předpovědí, podle které tradiční média současné změny přežijí, pokud dokážou dostatečně dlouho udržet hlavu nad vodou. „Dříve nebo později si totiž společnost uvědomí, že informace potřebuje a že stojí za to za ně platit. Nejlépe přitom dopadnou ti, kteří budou reflektovat skutečné problémy lidí.“
