Když se chce, všechno jde, mohl by o posledních deseti měsících prohlásit student Pedagogické fakulty MU Ondřej Mužík. Po dokončení prvního ročníku si totiž naplánoval poněkud náročný program.
Nejdřív vyrazil na tříměsíční letní brigádu v motelu v USA a pak na dva studijní pobyty hned po sobě – na podzim odjel na Erasmus do Rakouska a pak se na jarní semestr vydal do Severního Irska v Británii.
A aby to nebylo málo, po složení zkoušek na obou zahraničních univerzitách musí ještě dohánět zkoušky doma – pedagogická fakulta mu všechny předměty absolvované v zahraničí uzná jako volitelné C předměty.
„I když by mnohé spolužáky mohla čtyři zkoušková období odradit, já jsem hrozně vděčný za tu možnost studovat v zahraničí. Byl to můj sen už od základní školy,“ popisuje vysokoškolák, který si dva pobyty po sobě naplánoval záměrně: Chtěl si totiž zkusit studium v anglicky i německy mluvící zemi.
Přestože studium na obou zahraničních univerzitách je podle něj náročné, semestr na Masarykově univerzitě mu dává mnohem více zabrat. Především proto, že za většinu předmětů získá dva nebo čtyři kredity, a každý semestr si proto musí zapsat okolo dvanáct předmětů. Na obou zahraničních univerzitách tak oceňuje, že jsou předměty ohodnoceny vyšším počtem kreditů, takže ve škole nemusí být od rána do večera téměř pět dní v týdnu.
Studium na každé škole je jiné. Na rakouské univerzitě v Kremži, která leží asi hodinu od Vídně, ho udivilo, že se studenti nespecializují na dva obory jako v Česku, ale po příchodu na základní a střední školy musí být schopni učit jakýkoliv předmět podle potřeby dané školy.
Co ho na rakouské univerzitě bavilo nejvíc, byly praxe. „Každý týden jsem chodil na hodiny angličtiny na místní základní školu, kde vyučovala vynikající učitelka z Británie. Její hodiny byly přímo ukázkové – měla skvěle promyšlenou strukturu, střídala spoustu zábavných aktivit a k tomu všemu měla výborné tištěné materiály, které můžu využít do budoucna. Její hodiny mě hodně inspirovaly a ukázaly mi, že to jde i jinak,“ říká Ondřej.
Zatímco v Rakousku měl zapsané spíše didaktické předměty a škola pro něj nebyla moc náročná, výuka na Ulster University v Severním Irsku mu dává mnohem víc zabrat. „Do školy musím vypracovat řadu esejí a připravit si několik prezentací. A k tomu všemu máme na zkoušky jenom dva týdny,“ líčí student druhého ročníku angličtiny a speciální pedagogiky.
Navíc Ondřej začíná v Severním Irsku pomalu pracovat na své bakalářské práci, hlavně proto, že má kolem sebe zahraniční studenty z celého světa, které může pro svou diplomku využít. V práci se totiž zaměřuje na přízvuk v angličtině u studentů, kteří se angličtinu učí jako druhý jazyk.
„Budu nahrávat čtený text v angličtině vyslovovaný různými jazykovými skupinami, například Němci, Francouzi nebo Řeky, a poté analyzovat, jestli správně vyslovují slovíčka v textu a jestli a jak moc jejich mateřský jazyk ovlivňuje umisťování přízvuku ve slově nebo větě. Například Češi mají tendenci dávat přízvuk na první slabiku, tak jsem zvědavý, co zjistím u jiných národů,“ přibližuje Ondřej.
