Možná se vám zdají takové úvahy předčasné, ale ideální je už od prvního semestru začít přemýšlet nad tím, kde byste chtěli strávit několik měsíců svého studia. Přihlásit se je velmi jednoduché a šance vyjet ven je obrovská, ale nějaké plánování to vyžaduje.
Proč vůbec vyjet?
Semestr nebo dva na zahraniční univerzitě vám nejenom zlepší angličtinu či jiný cizí jazyk, ale také získáte nové přátele z celého světa i cenné políčko do životopisu, které vás odliší od ostatních – přece jenom, diplom už dnes nestačí. Zahraniční zkušenost o vás taky budoucímu zaměstnavateli řekne spoustu věcí, třeba to, že jste samostatní a nebojíte se změn.
Dostanete stipendium
Pokud váháte, kde na studijní pobyt vezmete peníze, nebojte, univerzita vám přispěje stipendiem – například na studijní pobyt přes program Erasmus dostanete od 8,5 do 13 tisíc korun měsíčně podle toho, do jaké evropské země pojedete. Pokud zamíříte na některou z nasmlouvaných 70 univerzit mimo Evropu, třeba do Kanady, Austrálie, USA nebo Brazílie, měsíční stipendium je 20 tisíc korun.
Kde začít?
Výměnných programů je celá řada a kdekdo se může v té spoustě možností snadno ztratit. Jak tedy začít? Jednoduše: Navštivte web Centra zahraniční spolupráce Masarykovy univerzity, které administruje zahraniční pobyty studentů, nebo rovnou interaktivní mapu na dosveta.muni.cz, která vám pomůže odpovědět si na nejzásadnější otázku: Kam vlastně můžu jet?
Prozkoumejte univerzity i nabízené předměty
Pokud už víte, kam a na jak dlouho pojedete studovat, nezapomeňte se na webech zahraničních univerzit podívat, kdy tam začíná semestr a jestli se nekryje se semestrem nebo zkouškovým obdobím na MUNI. Prozkoumejte také, jaké předměty škola nabízí, jaký je vyučovací jazyk, jestli můžete bydlet na kolejích nebo jestli můžete při škole pracovat.
Zeptejte se spolužáků i oborového koordinátora
Na zkušenosti ze zahraničního pobytu se zeptejte starších spolužáků, kteří vám řeknou, co čekat. A třeba vám doporučí, kam (ne)jet. Informace o zkušenostech studentů ze všech českých univerzit si můžete přečíst také v databázi závěrečných zpráv z Erasmu.
Na spoustu otázek vám odpoví oborový koordinátor na vaší katedře či fakultě. A nezapomeňte si od něj zjistit, jak je to s uznáváním předmětů, abyste po návratu nebyli nemile překvapeni.
Zjistěte si, jak vypadá přijímací proces
Přihláška na zahraniční programy vypadá různě: Někde stačí odevzdat motivační dopis, výpis známek a prokázat znalost jazyka například certifikátem, maturitním vysvědčením nebo známkou z jazykové zkoušky v ISu. Někdy je ale nutné dodat také doporučující dopis akademika nebo projít pohovorem.
Nepromeškejte uzávěrku přihlášek
Pokud už máte přichystané všechny dokumenty, zbývá jediné: Nepropásněte uzávěrku přihlášek. Ta se liší program od programu – v zásadě je ale potřeba si pamatovat, že pokud chcete studovat v Evropě, přihlášky do prvního kola programu Evropské unie Erasmus+ se podávají v únoru na katedře nebo na fakultě. Druhé kolo (na neobsazená místa) následuje v dubnu nebo v květnu a třetí v září.
Na Erasmus+ pracovní stáže v oboru se můžete hlásit celkem čtyřikrát ročně: v březnu, květnu, červenci a listopadu. A pokud chcete studovat s Erasmem mimo Evropu, přihlášky na „světový“ Erasmus+ ICM se podávají v lednu.
V půlce prosince končí přihlašování na tzv. partnerské univerzity v 16 zemích mimo Evropu, například v USA, Kanadě, Číně, Rusku, Japonsku, Austrálii, Brazílii či Mexiku. 15. prosince je také uzávěrka pro přihlašování na program ISEP, díky němuž můžete studovat v USA, Kanadě, Austrálii a dalších zemích za stejné náklady jako v Česku.
Tipy přímo od studentů
Kateřina Štolbová, pedagogická fakulta, Slovinsko
Studijního pobytu jsem se bála hlavně kvůli angličtině, na střední jsem z ní taktak odmaturovala. Nakonec jsem ale přece jenom odjela na semestr do Lublaně, hlavně proto, abych se naučila dobře anglicky. Ve škole jsem moc nerozuměla a večery jsem trávila nad učebnicí, po pár měsících jsem se ale hodně zlepšila. Už jsem s ostatními nemusela komunikovat přes Google překladač. A na Erasmu se mi tak líbilo, že jsem tam místo semestru zůstala na celý rok. Na magistrovi plánuju zase někam jet – možná do Asie nebo Severní Ameriky.
Vojtěch Cígler, přírodovědecká fakulta, Kanada
Kam jet na zahraniční pobyt bylo velké dilema – zvažoval jsem Gruzii nebo Kanadu a Austrálii, kde je ale studium daleko obtížnější. Nakonec jsem se nenechal odradit a rozhodl se pro Kanadu. Ve škole to bylo časově velmi náročné a závěrečné zkoušky trvaly i tři hodiny. Ale stálo to za to, to studium mě hrozně bavilo. Nejvíc mě bavily dva předměty o sedimentologii – učitelé byli tak vynikající, že zvažuju, že se do Kanady vrátím a budu tam pod jejich vedením pokračovat v doktorském studiu.
Karolína Mikysková, ekonomicko-správní fakulta, Guatemala
Po skvělých studijních pobytech ve Španělsku a Slovinsku jsem chtěla jet ještě někam. Našla jsem si proto tříměsíční pracovní stáž v Impact Hubu v Guatemale, což je co-workingové prostředí pro lidi, kteří hledají nejenom stůl a stále připojení k internetu. Jelikož Guatemala je mezi cestovateli oblíbená kvůli skvělé poloze i nízkým nákladům na život, mým úkolem bylo připravit program pro digitální nomády – takže kompletní servis od zajištění pracovního místa a ubytování až po výlety po okolí. I když pracovní tempo Guatemalců je úplně jiné a projekt se nevyvíjel tak, jak jsem si představovala, byla to pro mě jedinečná zkušenost
František Milan, filozofická fakulta, Hongkong
Jako student čínštiny jsem dostal možnost na rok odjet za studiem do Hongkongu, pak jsem ale zjistil, že když budu více než dva měsíce mimo území rodného Slovenska, ztratím nárok na příspěvek na asistenta, bez něhož se jako vozíčkář s dětskou mozkovou obrnou neobejdu. Filozofická fakulta mi ale udělila mimořádné stipendium, bez kterého bych nikam nemohl odjet, a jsem za to nesmírně vděčný, protože ten rok stál za to. Škola byla skvělá, na některých hodinách byli jen čínští studenti, takže to bylo náročné, ale velmi mě to posunulo. A také jsem tam začal pracovat na diplomce o integraci tělesně handicapovaných do čínské společnosti.
