Původně se hlásila na mezinárodní vztahy v Německu, pak ale zjistila, že MU na fakultě sociálních studií nabízí cizojazyčný program Conflict and Democracy Studies.
„Když jsem poprvé slyšela o této velmi specifické kombinaci dvou politologických témat do jednoho úzce zaměřeného studijního programu, hned jsem věděla, že je to přesně to, co chci studovat. Demokracie a konflikty jsou totiž témata, která mě v rámci mezinárodních vztahů zajímají nejvíc. A takový program bych jela studovat kamkoliv, třeba i do arktické tundry,“ směje se studentka.
A zpětně svého rozhodnutí nelituje: V průběhu celého svého studia absolvovala řadu zajímavých a různorodých předmětů se skvělými učiteli a nejvíc ji těšilo, že se úplně všechny kurzy soustředí na jí velmi blízká témata, kdežto ve všeobecně zaměřeném programu by takových kurzů našla možná jen několik.
Díky úzkoprofilovému zaměření programu tak například ve výuce zažila simulaci řešení několika konfliktů, například v Guatemale, Izraeli, Rwandě nebo Severním Irsku, v nichž studenti zastávali různorodé role, třeba představitele armády, politických stran nebo běžné obyvatelstvo. Jejich úkolem nebylo konflikt vyřešit, ale hlavně si dopodrobna prostudovat podklady a pak diskutovat o tom, proč je konflikt složité řešit a co by mohlo pomoci.
V rámci svého studia na Masarykově univerzitě také vyjela na tříměsíční zahraniční stáž do Řecka přes program Erasmus+, kde pracovala v organizaci zabývající se evropským veřejným právem, takže si mohla rozšířit znalosti v právní oblasti včetně lidských práv, která s jejím oborem úzce souvisí.
„Zahraniční zkušenosti jsou jedna z nejcennějších věcí, které studenti mohou při studiu na univerzitě získat. Hrozně si vážím toho, že jsem už během bakalářského studia strávila víc než dva roky v zahraničí. Byla jsem na stáži v Srbsku a Německu a semestr na studijním pobytu v Budapešti a Litvě. Jedno léto jsem taky čtyři měsíce na Sibiři učila děti angličtinu a zároveň sebe rusky,“ přibližuje pětadvacetiletá studentka s úsměvem místa, kde všude žila.
Mezi bakalářským a magisterským studiem měla navíc roční pauzu a pracovala v Tbilisi pro jednu německou politickou organizaci. Teprve pak se přesunula do Brna, takže až teď žije po delší době několik let na stejném místě, a dokonce si v Brně našla i přítele, jednoho z českých studentů z fakulty.
„Jsem ráda, že jsem se konečně zastavila a že mám například dlouhodobější kamarády. Do Brna jsem přijela kvůli studijnímu programu, ale svým rozhodnutím jsem vlastně vyhrála loterii i co se místa týče, protože jsem si Brno ihned zamilovala: všude je tu krásně, je tu čisto a užívám si i spolehlivou MHD nebo přehradu za městem, kam chodíme často piknikovat nebo plavat,“ vyjmenovává.
K tomu, že si Brno a Česko zamilovala, podle ní přispívá i to, že se jí podařilo poznat spoustu místních lidí díky online lekcím konverzační angličtiny, které jako rodilá Američanka vyučuje. Každý týden se potkává s šesti až deseti skupinkami o čtyřech lidech, takže už zná poměrně velké množství Čechů, kteří jí občas i doporučí zajímavé tipy na výlety, restaurace nebo akce a festivaly.
„Prostě se tu cítím jako doma. Tahle země mě pořád baví a překvapuje, například tím, že i když je v zahraničí Česko známé hlavně pivem, kousek za Brnem leží rozsáhlá vinařská oblast se skvělým vínem. Mám tuhle zemi moc ráda, a proto jsem se tu rozhodla zůstat i po dokončení studia. A dokonce si umím představit žít v Česku i dlouhodobě,“ vysvětluje Američanka, která dokončila studia na konci ledna.
