Během svého čtyřletého bakalářského studia na univerzitě v Limě nestihla Belén vyjet na studijní pobyt do zahraničí, ale těsně před dokončením studia se přihlásila alespoň na zimní školu Human Rights and International Law. A je moc ráda, že ji Masarykova univerzita vybrala – prý by ji velmi mrzelo, kdyby o poslední šanci zažít studium v zahraničí přišla.
„U nás v Peru to funguje se studiem trošku jinak než v Česku. Bakalářský studijní program práv je na čtyři roky. Další rok pak studujeme magisterský stupeň. To už ale nemáme studentský status – pracujeme na plný úvazek a magisterskou práci doděláváme při práci. Takže na magistrovi bych už určitě do zahraničí nevyjela. Jsem proto moc ráda, že jsem přece jen viděla, jak se práva učí jinde ve světě, i když to byly jen tři týdny. Ale zato tři velmi intenzivní a náročné týdny – ve škole jsme byli každý den asi čtyři hodiny a celé odpoledne jsme pak ještě pracovali na domácích úkolech a skupinových projektech,“ popisuje Belén.
Z léta do zimy
Ke studiu na zimní škole navíc studentka práv získala stipendium. Bez něj by na zimní školu přes půlku světa pravděpodobně ani nemohla vyjet. A tak hned po Vánocích, které se v Peru slaví v období léta, přiletěla na začátku ledna do Brna. Velká zima a teploty i minus pět stupňů ji docela zaskočily – v Limě mívají v zimě nejchladněji 8 stupňů. Takovou zimu nečekala a ani nezažila, ale na druhou stranu díky mrazům poprvé v životě viděla sníh. Ten mají doma jen v Andách.
„Letošní leden pro mě byl plný překvapení a skvělých zážitků, na které nikdy nezapomenu. Nejen na krajinu pokrytou sněhem, ale i na spoustu nových spolužáků a kamarádů z celého světa, třeba z Austrálie, Německa a Argentiny, s nimiž jsme si okamžitě sedli. Bylo moc zajímavé poslouchat, jak se přistupuje k našemu oboru práva v jejich zemích. Člověk hned začne svůj obor vnímat jinak a v širším kontextu. Taky jsem si uvědomila, jak přínosné pro právo v Evropě je Evropská unie. Něco takového my v Latinské Americe vůbec nemáme,“ říká právnička.
Nadšená nebyla jen z nového pohledu na svůj obor, ale také z toho, že viděla některá místa v Evropě, protože Masarykova univerzita pro studenty zimních škol uspořádala výlet do Prahy, Vídně a Budapešti. Pro Peruánku byla středoevropská architektura oproti koloniálním budovám v Jižní Americe něco úplně nového.
„Moc se mi taky líbila budova Červeného kostela i krasové jeskyně kousek za Brnem. Taky jsem stejně jako ostatní spolužáci propadla českému smaženému sýru. Byl výborný a musela jsem si ho dát aspoň třikrát. Česko pro mě prostě bylo velkým překvapením – zaujala mě například fascinace pivem i to, kolik ukrajinských vlajek jsem viděla na budovách v Brně. A taky rozdílný způsob výuky. U nás je výuka hodně teoretická, pořád něco čteme a pracujeme s knihami v knihovně. Tady jsme naopak hodně pracovali s elektronickými zdroji i s rozhodnutími evropských soudů. Spoustu věcí jsme se také učili z různorodých případů, které soudy řešily v minulosti. Bylo to velmi inspirativní,“ popisuje studentka.
Belén je velmi ráda, že na zimní školu jela. Velmi chválí výuku a tři vyučující z právnické fakulty, kteří je po tři týdny učili, i různorodá témata, která během tří týdnů probírali. Široké tematické zaměření zimní školy jí pomohlo lépe uchopit téma její budoucí diplomové práce, ke které právě píše projekt, ale hlavně se vůbec zamyslet nad tím, co by v budoucnu chtěla dělat.
„Velmi mě láká například práce v mezinárodním právu, ale také diplomacie. Umím si představit, že bych chvíli pracovala v zahraničí, například v Africe, které se moc pozornosti nevěnuje. Ale také bych se pak ráda vrátila do Peru a přispěla k rozvoji naší země. Tak uvidíme, kam budu dál mířit. Jsem proto velice ráda, že jsem vyjela na MUNI. Přesně v tuhle chvíli jsem potřebovala vidět kariérní možnosti, které má člověk před sebou, a podle toho pak směřovat do budoucna. Tak kdoví, kde skončím. Třeba se do Česka vrátím dodělat si další titul a pak se dám třeba na mezinárodní dráhu,“ směje se studentka.
