Hranice Nového Zélandu jsou kvůli pandemii už téměř dva roky zavřené a vycestovat ze země nemohou ani místní obyvatelé. Malina si ale vše vynahrazuje virtuálním studiem.
Na školu International Law and Human Rights narazila úplnou náhodou na webu aucklandské univerzity a díky zajímavému programu se okamžitě přihlásila. Téměř celý červenec, kdy na Zélandu zrovna panuje zima, tak každý den trávila spolu s dalšími osmnácti studenty na společných přednáškách, které začínaly v devět hodin středoevropského času, tedy v devět hodin večer na Zélandu.
Kromě každodenní výuky musela denně pročítat desítky stran textu a připravovat se na diskuze. Na konci letní školy ji ještě čekala závěrečná esej a skupinový projekt, na němž spolupracovala se studenty ze Švýcarska, což pro ni nebylo kvůli velkému časovému rozdílu vůbec jednoduché.
„Kurz byl sice časově náročný, ale hrozně mě to bavilo. Měli jsme vynikající učitele a moc ráda jsem poslouchala jejich přednášky, které vyučovali úplně jinou perspektivou, než jsem zvyklá z Aucklandu. Navzdory virtuálnímu prostředí byla výuka velmi interaktivní a taky jsem poznala studenty ze Švýcarska, Austrálie, Británie a Polska. S některými jsem dodnes v kontaktu a plánuju je navštívit,“ přibližuje studentka.
Po letní škole rovnou na zimní školu
Skvělá zkušenost s virtuální výukou vyučovanou z druhé polokoule ji nakonec tak nadchla, že letos v lednu strávila další tři týdny na zimní škole International Relations and Threats to Global Security, přestože na Zélandu jsou zrovna letní prázdniny a nový akademický rok začíná na konci února.
„Spousta lidí okolo mě se divila, že dělám o letních prázdninách ještě něco navíc do školy, a že každý letní večer trávím od devíti do jedenácti na virtuálních přednáškách, ale tematika kurzu mě zajímala, poznala jsem nové lidi z Austrálie, Zambie, Iránu či Ukrajiny, a navíc jsem za poměrně krátký čas získala dalších šest kreditů, takže jsem dlouho neváhala,“ popisuje Malina.
Zimní škola nakonec byla pro studentku náročnější než první kurz, protože neměla tak dobrý vhled do mezinárodních vztahů a politologie jako její spolužáci, i tak pro ni ale byl kurz velmi zajímavý a bavilo ji pozorovat odlišné pohledy studentů na různorodá témata.
Oceňovala také pestrost přednášek, kde mluvili například o klimatických konfliktech, hrozbách v kyberprostoru, energetické bezpečnosti či proměnlivosti současných válek. A díky virtuální návštěvě vídeňského sídla OSN se mohla dozvědět více o problematice obchodování s lidmi, což ji dlouhodobě zajímá.
„Obě virtuální školy mi hodně daly, a navíc mi aspoň trošku vynahradily nemožnost cestovat a potkávat se s lidmi ze zahraničí. To je pro mě důležité, protože po škole chci pracovat v zahraničí, i proto, že jsem delší dobu žila v Kanadě a Austrálii a chybí mi mezinárodní prostředí. Je super, že Masarykova univerzita takové kurzy vůbec zorganizovala, a těším se, až ji navštívím i osobně – do Brna to vlastně nemám vůbec daleko, pocházím totiž z Německa, kde žije celá moje rodina,“ vysvětluje studentka.
