„Ptejte se nás na cokoli,“ vybídl děkan lékařské fakulty na úvod čtvrtečního setkání přítomné v brněnském klubu První patro, kam dorazilo asi 200 středoškoláků nejen z Brna a okolí, kteří se o studium na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity zajímají. Po pozdravení účastníků usedl na pódiu mezi šest studujících, kteří reprezentovali šíři studijních programů – od všeobecného a zubního lékařství až po bakalářské obory, které vzdělávají budoucí pracovníky v dalších zdravotnických profesích: porodní asistentky, záchranáře, ošetřovatele či fyzioterapeuty.
Setkání bylo součástí kampaně „Staň se součástí nové generace MED MUNI“. Proč fakulta, o kterou je mezi uchazeči velký zájem, takovou akci uspořádala? „Můžeme si vybírat, ale chceme si vybrat opravdu ty nejlepší z nejlepších,“ vysvětlil děkan Martin Repko. Záměrem je uchazeče o studium správně nasměrovat k přípravám na přijímací zkoušky, přiblížit různé fakultní aktivity určené středoškolákům (přípravné kurzy, juniorskou akademii, možnost spojit s fakultou středoškolskou odbornou činnost) a také popsat samotné studium a studentský život v Brně.
„Každý ročník je specifický. Prvák je náraz, kdy se člověk učí vše zorganizovat. Ale máme volný čas, nesedíme celou dobu mezi učením,“ přiblížil Matyáš Fejfar, student 6. ročníku Všeobecného lékařství a předseda studentské komory fakultního akademického senátu. „Je fakt, že když se v šesťáku připravujete na státnici z interny, nejste několik týdnů mezi živými,“ připustil s nadsázkou. Obecně ale podle něj i jeho spolužáků studium lékařské fakulty, jakkoli je náročné, nepohlcuje celý osobní život. A může být čas i na brigády. „Studium je hodně časově náročně, ale dá se to,“ popsala Tereza Krausová ze 3. ročníku studijního programu Porodní asistence. O mediky je navíc zájem pro práci v ordinacích, což skýtá možnost přivýdělku a praxe současně.
Spojení studia s praxí si pochvaloval Michael Cmajdálka, který se připravuje na profesi zdravotnického záchranáře, i Sára Blahová z posledního ročníku zubního lékařství. „V Simulačním centru (SIMU) si můžeme vyzkoušet to, co zubař dělá v 80 procentech případů,“ zmínila úkony na simulačních hlavách a umělých zubech. A na dotaz z publika potvrdila, že tyto umělé zuby si medici musejí kupovat, pokládají to ale za malou investici pro své povolání.
Publikum také zajímalo, kdy se medici začali učit na přijímací zkoušky. „Užijte si Vánoce a začněte hned po nich,“ poradila Tereza Plačková ze studijního programu Ošetřovatelství. Děkan Martin Repko doporučil nepřehánět to s oslavami maturity a na přijímačky se zkoncentrovat – vzápětí se ukázalo, že vypráví svůj vlastní příběh, kdy napoprvé nebyl na lékařskou fakultu přijat. „Poznal jsem zdravotnictví odspodu a byla to cenná zkušenost. A měl jsem o to větší motivaci další rok uspět,“ popsal období, kdy pracoval v nemocniční nádvorní četě vykonávající různé pomocné práce. Už předtím podle jeho slov překvapil svou třídní profesorku na gymnáziu, když jí řekl o záměru studovat medicínu. „Snažila se to mým rodičům rozmluvit, což se jí nepodařilo, proto jsem teď tady,“ řekl Martin Repko.
A jak je to s těmi hezkými zuby u studentů zubního lékařství? Nejsou podmínkou, na rozdíl od manuální zručnosti. A obava z krve? „Je to výzva, ale z pitevny jsme nakonec byly nadšené,“ rozptylovala obavy Tereza Plačková – a v debatě zazněly i některé praktické tipy, například nanášení esenciálních olejů na respirátory.
„Bylo dobré, že jsme se mohli ptát velmi konkrétně a slyšeli bezprostřední zkušenost,“ ocenila po akci Kateřina, gymnazistka z Brna, která se chce hlásit do studijního programu Všeobecné lékařství. „Zaujala mě prezentace fakulty a přátelská atmosféra i ochota studentů se nám maturantům věnovat,“ dodala. „Vy nás jednou budete léčit, takže vám chceme dát to nejlepší – ve vlastním zájmu,“ vysvětlil uchazečům děkan Martin Repko.