O půl roku později se taky stěhovala do Brna – už jako studentka navazujícího magisterského programu Molekulární a buněčné biologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dnes je ve třetím semestru a v červnu plánuje složit státnice. A pokračovat v doktorském studiu.
„Ve škole je to skvělé. Máme výborné učitele a taky malou třídu, což je pro výuku mnohem příjemnější. Je nás pět v ročníku, a kromě toho s námi do hodin chodí i zahraniční studenti, kteří přijeli na Erasmus. Taky jsme často v kontaktu se studenty z ročníku pod námi, těch je taky asi jedenáct. Takže se všichni navzájem známe a trávíme spolu čas i po škole. Jsme prostě taková malá komunita biologů,“ směje se studentka.
Na výuce se jí nejvíc líbí, jak je praktická. Studenti mají kromě teoretických přednášek spoustu cvičení v laboratořích, kde dělají zajímavé pokusy a učí se nové techniky. Tijana oceňuje, že jim učitelé dávají možnost pracovat na praktických úkolech, na což nebyla ze své univerzity v Bělehradu vůbec zvyklá. Tam měli ve výuce víc teorie než praxe a do laboratoří se tolik nedostali. A když už, tak za použité materiály i laboratorní vybavení si museli platit.
Přes diplomku až k práci v laboratoři
Taky se jí velmi líbí prostředí univerzitního kampusu, kde tráví většinu každého dne nejen na přednáškách, v knihovně nebo na venkovních travnatých plochách mezi jednotlivými kampusovými budovami. Spoustu času je také v Laboratoři anaerobních mikroorganismů, kde už více než rok pracuje a pomáhá vědcům s nejrůznějšími projekty.
„Jsem moc vděčná za skvělou pracovní příležitost, kterou jsem od vedoucí laboratoře Moniky Vítězové dostala. Původně jsem v laboratoři měla jen provádět experiment pro svou diplomovou práci, v němž jsem zkoumala limity nově vytvořeného plastu, který vznikl na jedné z brněnských univerzit. Je to organický plast doplněný směsicí stříbra, zinku a titania. A mým úkolem bylo prozkoumat, jaké má plast limity v aerobních a anaerobních podmínkách. Byl to zajímavý půlrok, naučila jsem se řadu nových věcí,“ říká studentka.
Když jí pak vedoucí laboratoře nabídla, jestli nechce v laboratoři zůstat a pomáhat s výzkumnými projekty, nemohla prý odmítnout. Takovou pracovní příležitost prý člověk běžně nedostane. A kromě toho se v laboratoři od kolegů pořád učí něčemu novému, od analýzy vzorků až po kultivaci anaerobních mikroorganismů.
„Věděla jsem, že studium na Masarykově univerzitě bude skvělé, ale všechno předčilo mé očekávání. Nejen vybavení učeben i laboratoří i úžasní učitelé, ale také samotné Česko. Jsou tady stovky nádherných hradů a mám v plánu je všechny navštívit. I Češi jsou neuvěřitelně pohodoví lidé. A nejlepší je samotné Brno a místní architektura. Ta mě nikdy neunaví. Také se mi moc líbí, jakým způsobem slavíte Vánoce. Všude spousta světýlek, vánoční šalina, skvělé jídlo a pití a úžasná atmosféra. Prostě nádhera,“ dodává studentka molekulární a buněčné biologie.
