Nejrůznější podoby abstrakce si vyzkoušeli studenti katedry výtvarné výchovy pedagogické fakulty. Výsledky jejich experimentů jsou k vidění až do 11. září na výstavě nazvané Segregace a kombinace v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity.
Čtyři studenti - Barbora Jeřábková, Jiří Kaman, Jana Nedomová a Michael Hon - pracují s náznaky skrytými v lapidárních gestech a strukturách, s objektivní bílo-čerností i výrazem barev. "Vzniká tak celek, který komunikuje nejen na vnitřních osách, ale také s duchem prostor, pro které vznikl," uvádějí autoři.
Oněmi prostorami přitom myslí křížovou chodbu Mendelova muzea, které sídlí v Augustiniánském opatství na Starém Brně. V místě, kde Gregor Johann Mendel učinil své přelomové objevy v oblasti genetiky.
Michael Hon prolíná cákance a stékání barvy se stratigrafií rovných linií a krystalickými strukturami. Těží ze vzniklého kontrastu efemérní náhody, která se však také řídí fyzikálními zákony a stálostí tvrdých geometrických forem.
Se stejným napětím pracují i bodové struktury Jany Nedomové, do kterých se vlévají rozpíjející kaluže vody jako narušující přírodní proces. V jiných vystavených pracích se autorka naopak dostává až k tajemným, romantizujícím delikátně barevným obrazům. Jakoby vhledy do dění mikro i makrosvětů, přičemž stále pracuje jen s kruhovými terči.
Ty jsou typické i pro druhou autorku Barboru Jeřábkovou, zde mají však spíše podobu měňavé a nestálé světelné atmosféry budované prostřednictvím citlivě vrstvených lazur.
Čtveřici pak uzavírá Jiří Kaman, jehož malé formáty jsou fragmenty a otisky fyzických i psychických struktur. Jsou skládány do kombinatorických vzorců, ne nepodobných těm, které znají přírodní vědy.
