„Dobrý den, právě vám kupuji letenku do Bukurešti, můžete mi říct vaše datum narození?“ zaznělo mi jednou odpoledne v telefonu. S překvapením jsem se dozvěděla, že mě vybrali jako účastníka mezinárodního workshopu, na kterém se v rumunském Predealu sešlo třicet evropských novinářů, aby se učili, jak ve své práci zohlednit hodnoty globálního vzdělávání.
Ve společnosti dramaturga bulharské vzdělávací televize, redaktorky rakouského zpravodajského webu nebo řeckého nezávislého režiséra jsem se tak v březnu za Rádio R sídlící na Masarykově univerzitě objevila mezi zasněženými vrcholky Karpat a mohutnými rampouchy zdobícími střechy horských hotelů.
„Co je globální vzdělávání?“ tázala se energií hýřící Rumunka Andra Tanase, která měla na starosti úvodní prezentaci. Přítomní se rozpačitě dívali kolem sebe a nikdo se neměl k dopovědi. Najít jasnou odpověď skutečně není snadné. Globální vzdělávání je totiž celožitovní proces, který s sebou přináší uvědomování si propojenosti celého světa, snahu o pochopení jiných kultur a chápání globálních problémů v souvislostech. Lze k tomu ale přidat i respekt k základním lidským právům nebo kritické smýšlení nad mediálním obrazem různých oblastí světa.
Během třídenního programu nabitého od rána do večera jsme měli projít zmíněná témata, rozvojové cíle tisíciletí a ukázat si příklady nezávislé novinařiny, která v sobě právě hodnoty globálního vzdělávání nese. To vše skrze nejrůznější přednášky, zábavné i méně zábavné úkoly a diskusní skupiny. „Je tato fotografie etická? Nezobrazuje africké děti stereotypně?“ ptali jsme se jeden druhého a uvědomovali jsme si přitom zkreslení, kterých se sami dopouštíme ve vlastní praxi.
Největší děs v nás ale vyvolával Interchallenging Evening svítící v programu na sobotní večer. Měli jsme utvořit skupinky, v nichž byla každá národnost zastoupena jen jednou. Z večera výzev se nakonec vyklubal vcelku příjemný teambuilding, během kterého jsme se společně plnili nejrůznější úkoly. Od seznámení se s rumunskou kulturou (Naučte se nejtypičtější rumunský tanec a předveď jej) přes společné skopičiny (Postavte společně sněhuláka a vyfoťte se u něj) až po ztvárňování myšlenek globálního vzdělávání (Vymysli slogan vystihující hlavní myšlenku globálního vzdělávání).
Mnohaletá česká izolace od světa je znát
Tři roky probíhající projekt Global Education Without Borders, pod který celá akce spadala, zahrnuje celkem šest středoevropských zemí. Na březnový workshop určený pro média organizátoři přizvali za každý stát pět až šest novinářů, kteří ve své praxi zpracovávají témata lidských práv, vzdělávání nebo rozvojové spolupráce. Z českého mediálního světa tak přijeli třeba zástupci České tiskové kanceláře, Radiožurnálu nebo studentských mediálních projektů.
Zajímavé přitom bylo, že věkový průměr českých novinářů na akci byl pětadvacet let, kdežto jiné země si přivezli i žurnalisty nad padesát. „Česko je oproti třeba Rakousku specifické tím, že globální témata tu zajímají spíš mladé lidi,“ vysvětluje výběr koordinátorka akce za Česko Kristýna Hrubanová z neziskové organizace NaZemi. „Zřejmě je to důsledek mnohaleté izolace od vnějšího světa v české socialistické minulosti,“ dodává. Podobně mladé složení například přivezlo i Bulharsko.
A co jsme si jako novináři ze semináře odnesli? České redaktorky specializující se na vzdělávání si slíbily, že se pokusí najít pro veřejnost atraktivnější název globálního vzdělávání, aby jeho témata dostaly k co největšímu publiku. Předseda studentského sdružení UK média se chce více zajímat o etickou stránku fotografií, které přikládají k článkům. A Rádio R chystá na podzim ve spolupráci s organizací NaZemi pořad věnující se globálním tématům.
