Zatímco někteří jsou rádi, že se vůbec dostali na (nějakou) vysokou, druzí už při vyplňování přihlášky hledali školu, která jim umožní vycestovat do zahraničí.
Není nevděčné vybrat si fakultu podle toho, kolik budu mít možností z ní „zběhnout“? Vlastně není. Aktivní znalost cizího jazyka, zkušenosti s odlišnou kulturou i jakási nezávislost jsou vlastnosti, které se žádné univerzitě nemohou nelíbit. Zvlášť u jejích studentů.
„Do Dánska jsem jel proto, abych se zdokonalil v mluvené angličtině. Co se týče dalších očekávání, nechal jsem se překvapit, a musím říct, že příjemně,“ říká o svých pohnutkách k pěti měsícům na univerzitě v Aalborgu František Kobzík z fakulty informatiky. V zahraničí bez pomoci českého překladatele se jazyk opravdu naučí i zdánlivě beznadějné případy. I ti, kteří musí v prvních dnech v zahraničí se sklopenýma očima často přiznat, „that they did not understand“, se po pár týdnech mezi cizinci dokážou domluvit bez větších problémů. Vyzkoušeno na vlastních ústech.
Kromě toho není od věci vytáhnout paty z důvěrně známého kraje. Je fajn zjistit, že v některých zemích se slova „čistý“ a „chodník“ nevylučují, že české vlaky jezdí relativně načas, že siesta není důsledkem lenosti jižanů, ale čtyřicetistupňového horka nebo že životní filozofie Čechů a Slováků není ta jediná správná. Kromě toho se nemusíte omezovat pouze na kulturu země, která bude vaším dočasným útočištěm, protože velmi pravděpodobně nebudete jediní zahraniční studenti. Můžete tak nahlédnout do kuchyně Italů, Finů, Němců, Britů, Američanů a Tchaj-wanců pod jednou střechou třeba uprostřed Paříže.
Navíc máte možnost vidět kus světa. Větrné mlýny se snáz objevují z Nizozemska, za polární kruh to máte blíž z Helsinek (neřkuli z Rovaniemi) a do Pyrenejí je to z Barcelony, co by olivou dohodil. I když stipendium neobsahuje žádnou cestovatelskou rezervu, stačí si odpustit pár těžce zdaněných piv a pošetřit nějaké to euro a ve výsledku vás objevování cizích krajů ani nemusí vyjít tak draho.
Má studijní pobyt v zahraničí vůbec nějaké nevýhody? Zajisté. Třeba můžete zjistit, že studovat kvantovou fyziku v portugalštině je nad vaše síly. Také vám nikdo nezaručí, že se vám nebude stýskat po domově (nebo naopak po návratu do rodného kraje po nových kamarádech, které v mnoha případech do konce života neuvidíte). Za půlrok v cizině můžete zaplatit koncem vztahu na dálku. A možná taky budete muset rozbít prasátko.
Přesto se najde každý rok několik desítek dobrodruhů z každé fakulty, kterým takové riziko nevadí. Chcete-li se zařadit mezi ně, můžete si vybrat z několika programů, z nichž asi nejoblíbenější je Erasmus. Bližší informace najdete na webu Centra zahraničních studií MU.
Staňte se tutorem
Pokud ve vašem případě převažují zápory nad klady, ale i tak byste rádi sbírku svých přátel obohatili o pár zahraničních kousků, i pro vás existuje řešení. Staňte se tutorem. Namísto abyste odjeli objevovat neznámou kulturu vy, necháte si poslat cizince do Brna a seznámíte ho s mentalitou Česka (nebo Slovenska).
„I jako tutor může student poznat lidi z celého světa a zdokonalit se v cizím jazyce, a to nejen v angličtině. Pořádáme totiž jazykové kurzy, kde učí zahraniční studenti svůj rodný jazyk jako třeba španělštinu, němčinu nebo turečtinu,“ láká potenciální tutory Silvia Chocholáčková z brněnského International Student Club. Pokud chcete obohatit jejich řady, podívejte se na web klubu. A když se vám v mezinárodním prostředí zalíbí, můžete vyjet do zahraničí třeba hned následující semestr.
