Erasmus, pracovní brigáda, stáž. Možností, jak vycestovat do zahraničí, je nepřeberné množství. Právě poslední z nich si vybrala studentka žurnalistiky na fakultě sociálních studií Veronika Zemanová. Strávila tak léto v Jižní Americe prací na českém velvyslanectví v Brazílii.
Myšlenku na prázdniny v Brazílii vnukl Veronice brazilský kamarád. „Řekl mi: Tam musíš jet. Tak jsem jela,“ usmívá se studentka fakulty sociálních studií. Obyčejné prázdniny by však byly drahé, proto Veronika Zemanová zvažovala, jaký praktický přínos by mohla pobytem získat. A také na to přišla. Požádala o stáž na velvyslanectví v hlavním městě Brasília a udělala dobře. Škola jí poskytla stipendium a po zdlouhavém vyřizování a čtyřměsíčním čekání dostala do rukou vytoužené potvrzení z ambasády. Zanedlouho už seděla v letadle do Brazílie.
Práce na velvyslanectví Veroniku bavila. „Nejprve jsem aktualizovala na webu ambasády informace o Venezuele. Později jsem se však dostala i k věcem, které byly blíže mému oboru,“ popisuje nadšeně. Velvyslanectví pořádalo přehlídku filmů Zdeňka Svěráka, při níž studentka využila své znalosti při vytváření traileru. A to nebylo všechno. „Pracovala jsem také na propagaci prostřednictvím jejich facebookové stránky a psala jsem interní zprávy pro ministerstvo zahraničních věcí,“ vzpomíná.
Přestože se Veronice na stáži líbilo, Brazílie ji v mnoha ohledech nepříjemně překvapila. „Je to země velkých rozdílů a chudoby,“ vzpomíná. Velice špatná je například úroveň místního školství, a to navzdory tomu, že studenti univerzit platí vysoké školné. „Kamarád tam studoval na jedné z nejprestižnějších škol a na test se učil dvě hodiny. Průměrné školné dělá osm tisíc korun měsíčně, což je s běžnými platy pod patnáct tisíc strašné,“ vysvětluje Zemanová.
Dalším nepříjemným překvapením pro ni byla dopravní infrastruktura. „Cesty jsou často bez asfaltu, autobusy jezdí sporadicky a dokonce jsem se setkala s retardéry na dálnici, což bylo opravdu nebezpečné,“ popisuje.
Na co Veronika vzpomíná spíše s pobavením, je stravování místních. Nejen že jejich snídani, oběd i večeři tvoří rýže a fazole, Brazilci si navíc libují v míchání jídla dohromady. „Je to neuvěřitelné, ale Brazilci si do fazolí s rýží klidně dají dvacet minut vařené špagety, mango a pak to doplní hovězím masem nebo špekáčky. Nabírají to potom lžící pěkně odspodu až nahoru,“ popisuje své zážitky s jídlem Veronika, která strávila tři týdny u kamaráda v tradiční křesťanské rodině v milionovém městě Goiânia.
V Česku se vůbec nemáme špatně
Na pobytu si studentka uvědomila, jak dobře to v Česku v porovnání s Brazílií funguje. „Česko je v mých očích pořád výš a výš. Kamarád, který nikdy nevytáhl paty z Goiânii, mi řekl: Nikam jezdit nepotřebuju, protože tady je to nejlepší. A to nikdy nebyl mimo svůj region,“ popisuje smýšlení chudších Brazilců.
Přesto by Veronika Zemanová pobyt na velvyslanectví v Brazílii doporučila všem studentům. „Na ambasádě to bylo skvělé, bez stresu. Určitě se do země někdy vrátím. Brazilci jsou ohromně pohodoví lidé, jako všichni jižané. Chtěla bych navíc ještě navštívit festival v Rio de Janeiru.“
