Letní prázdniny řada studentů využívá k přivýdělku. Ne vždy je ale za pracovními inzeráty to, co slibují. Zkušenosti s tím mají také studenti Masarykovy univerzity. S čím se setkali a na co si dát pozor?
„Na jednom pracovním serveru jsem si našla inzerát, kde slibovali dobrý hodinový plat. U pohovoru mi slíbili, že nebudu muset nic prodávat. Nakonec se ukázalo, že nejen, že musíme prodávat, ale že plat není od hodiny, nýbrž za určitý počet výrobků prodaných za den. Kdo neprodal, nedostal peníze. Ihned jsem odešla," vzpomíná na svou zkušenost s prodejem parfémů studentka filozofické fakulty Jana Sedláčková.
Podvodné brigády můžou mít různé formy. Přeprodej neexistujícího zboží v internetové aukci, nabízení hubnoucích čajů, přijímání reklamních emailů, pyramidy. V popisech se přitom často objevuje úplně jiné pracovní zařazení, jako například administrativní pracovnice nebo hosteska.
„Většinou se jedná o různé práce, kde je mzda závislá od prodeje a veškerá odpovědnost za výdělek je na jednotlivci. Takto vybudované společnosti mají propracované motivační systémy založené na velkých finančních stimulech. Lidé rychle uvěří, že rychle hodně vydělají. Představy ovšem zpravidla nejsou naplněny. A to je kámen úrazu. Jedná se o systémy, ve kterých neuspěje zdaleka každý," komentuje podvodný pyramidový systém vedoucí Poradenského a Kariérního centra Masarykovy univerzity Šárka Karmazínová.
„Jednou jsem šla na pohovor na asistentku prodeje na stánku v nákupním centru. Vyšlo najevo, že jde o vnucování platebních karet. Asi polovina lidí včetně mě se hned zvedla a odešla pryč," popisuje zkušenost se zavádějícím inzerátem studentka fakulty sociálních studií Monika Nemcová.
Ne všichni studenti však vezmou hned nohy na ramena. Touha po výdělku je někdy silnější. Brigádu mezi prodejci, kteří využívají praktik na hranici dobrých mravů, si vyzkoušela Jana Sedláčková. „Své techniky si prodejci trénovali ráno jeden na druhém. Ptali se třeba na jednoduchou otázku a při správné odpovědi tvrdili, že dotyčný vyhrál slevu na parfém. Nebo dali člověku na pár vteřin parfém do ruky a pak mu ho vzali, aby vyvolali touhu po už zdánlivě vlastněném předmětu."
Podezřelé brigády
1. Příslib vysokých výdělků při flexibilní časové době, jednoduché práci a minimálních požadavcích na zaměstnance.
2. Nabídka inzerovaná z osobního, ne firemního emailu.
3. Zájemce o práci musí platit vstupní či registrační poplatky.
Varovné signály
Jak pozná brigádník, že je lepší porozhlédnout se raději po jiné nabídce? „Varovným signálem při uzavírání smlouvy je například vyžadování jakékoli úplaty ze strany agentury, ať už ve formě registračního nebo jiného manipulačního poplatku. Zákon o zaměstnanosti agenturám výslovně zakazuje vyžadovat úplatu od fyzických osob, kterým je zprostředkována práce. Pokud něco takového chtějí, rychle pryč, protože nejde o solidního partnera," říká Jaroslav Stránský z katedry pracovního práva a sociálního zabezpečení právnické fakulty.
Dalším varovným znakem je požadavek, aby osoba vykonávající práci jako zaměstnanec vstupovala na trh pod svým vlastním jménem. „Práce v pracovněprávním vztahu musí být vždy vykonávána jménem zaměstnavatele. Pokud se po zaměstnanci chce, aby pod vlastním jménem třeba prodával zboží, tak něco není v pořádku," komentuje Stránský typ podvodu, při kterém se zneužívá internetových aukcí.
Dá se bránit?
Nejlepší obranou je samozřejmě obezřetnost. Základem je nepodepisovat pracovní smlouvu, která se liší od původních slibů. Pokud se někdo setká s vysloveně podvodným jednáním, Stránský doporučuje obrátit se na orgány činné v trestním řízení a podat trestní oznámení.
„V jiných případech, kdy například sjednaná odměna neodpovídá té reálně vyplacené, doporučuji obrátit se na místně příslušný oblastní inspektorát práce," doplňuje právník.
