Kdo nebyl na zahraničním studijním pobytu, jako by vůbec nebyl pořádný vysokoškolák. Takový pocit má čím dál tím víc studentů, a tak rok co rok vyjíždějí stovky z nich především s programem Erasmus. Jenom minulý rok jich takhle z Masarykovy univerzity vycestovalo do cizích krajů téměř 1200.
Cesta za vysněným studiem třeba ve Španělsku nebo Finsku začíná podáním přihlášky na vaší fakultě. Podat si ji mohou studenti zapsaní v prvním ročníku bakalářského studia, vyjet mohou až ve druhém.
Prvním krokem k přihlášce by měl být rozhovor s oborovým koordinátorem na vaší katedře, který vám řekne vše potřebné, zejména kdy přesně a kam se lze přihlásit.
Na Erasmus se dá vyjet na tři až dvanáct měsíců. Při výběru univerzity zvažujte i počet míst pro uchazeče, protože uspět v konkurenci desítek dalších studentů zdaleka není lehké. Myslete také na to, že když už vám bude vše schváleno a vaše cesta katedrou posvěcena, je to pro vás závazek, který lze zrušit jenom z vážných důvodů.
Pro podrobnější informace se podívejte na web Centra zahraničních studií MU, kde si můžete přečíst například kvalifikační podmínky a zjistit, jestli je splňujete. Termíny pro odevzdávání přihlášek se dozvíte na stránkách svých kateder. Najdete tam také, jestli se například neotvírá nečekané výběrové řízení.
Dobrým nástrojem pro zvídavé jsou stránky agentury NAEP. Tam najdete závěrečné zprávy ze studijních pobytů s praktickými informacemi. Dozvíte se třeba, které předměty si zapsat, kde si zajít na dobré jídlo, jak si najít levné ubytování nebo co by vám rozhodně nemělo ujít.
Přihlášky se tradičně podávají v lednu, mezi katedrami se to ale různí, některé termíny vypisují i na únor nebo začátek března. Se změnou programu Erasmus na Erasmus+ (viz níže) ještě ale není jisté, kdy přesně to bude v příštím akademickém roce. K přihlášce je potřeba doložit několik dokumentů. Bez nich s vámi koordinátoři zahraničních pobytů ani nepromluví. Nejdůležitější je studijní smlouva – takzvaný Learning Agreement. Přijímající univerzita v ní potvrzuje, že o vašem příjezdu ví a že také vy víte, co tam budete studovat. Vyplnit smlouvu a donutit koordinátory na cizí univerzitě k jejímu podpisu už ale musíte zvládnout sami.
Vyplnit musíte také samotnou přihlášku, takzvaný Application Form. Oba dokumenty lze stáhnout přímo na stránkách CZS. Pokud budete v řešení byrokratických rébusů úspěšní, musíte se ještě dostavit k podpisu finanční dohody, a to přibližně tři týdny před odjezdem.
Erasmáci radí
Co radí studenti, kteří už mají Erasmus za sebou? Hlavní je nestydět se ptát. A to klidně dokola i na zdánlivé hlouposti, protože i z nich se může vyvinout leckdy vážný problém. Je také dobré vyhledat lidi, kteří na dané univerzitě už byli. Mohou dát neocenitelné rady, které vás vytáhnou z případného průšvihu.
Podobné je to i na místě. Seznamujte se. Bavte se s domácími. Nikdo o městě neví víc než oni a věřte, že se vyplatí spřátelit se s domorodcem. Zkuste tzv. couchsurfing, i když nemusíte hned u někoho přespávat. Couchsurfeři jsou často ochotní si s vámi vyjít třeba na pivo nebo vám ukázat skryté krásy města.
Od věci také není vyhledat v okolí českou či slovenskou komunitu. Netravte tam ale zbytečně moc času. Může vás to připravit o spoustu zážitků.
Erasmus skončil, přichází Erasmus+
Čeští studenti cestují do zahraničí díky programu Erasmus už patnáct let. Od roku 1998 pomohl již více než 58 tisícům z nich vyjet za zkušenostmi. Od prvního ledna ho nahradí vylepšená verze s názvem Erasmus+.
„V této chvíli ještě není jasné, jak přesně bude nový program vypadat. Definitivním schvalováním projde až v prosinci a následně budeme studenty informovat,“ vyjádřil se Ondřej Rutkovský z Centra zahraničních studií. Dodal však, že Erasmus+ by měl být zjednodušená a přívětivejší verze dosavadních zahraničních mobilit. Také nabídka zemí a škol se podstatně rozšíří.
Jeho tvůrci jako hlavní charakteristiku zmiňují právě jednoduchost programu, který v sobě pojí sedm projektů. Ty budou vystupovat pod jednotnou značkou. Ještě ale není známé, kolik se na mobilitu v následujícím období 2014 až 2020 vynaloží peněz. Mluví se ale až o patnácti miliardách eur.
