Navzdory očekáváním, která může dnešní liberální doba vzbuzovat, studenti Masarykovy univerzity na manželství pomýšlejí. Pro řadu z nich je ale velmi obtížné najít toho pravého partnera. Vyplývá to z pilotní studie, kterou provedl sociolog Benjamin Vail z fakulty sociálních studií.
Zjišťoval názory lidí mezi 18 až 30 lety, kteří v době jarního sběru dat aktuálně studovali na Masarykově univerzitě, nikdy nebyli ženatí či vdané, jsou české či slovenské národnosti a jsou heterosexuálové. Na dotazník odpovědělo přes 600 studentů ze všech fakult, ale výrazně mezi nimi převažovaly ženy.
„Chci porozumět vztahu takzvaných mladých dospělých ke sňatku a založení rodiny a také jejich chování, které případný budoucí svazek může ovlivnit,“ popsal záměr výzkumu Vail.
I když nejsou výsledky studie zcela reprezentativní a je pravděpodobné, že na dotazník odpovídali lidé se zájmem o partnerské vztahy, dá se říci, že myšlenka manželství mezi vysokoškoláky rozhodně není mrtvá. Zároveň však mladí lidé podporují i alternativní způsoby a možnosti soužití a vztahů, které odpovídají moderním trendům.
Z dotázaných se chce vdávat či ženit přes 87 procent a jen necelých 14 procent respondentů se domnívá, že je institut manželství zastaralý. Téměř 64 procent odpovídajících si myslí, že je na manželství dobře připraveno, zároveň ale tři čtvrtiny z nich věří, že najít toho pravého je těžké.
„Dotazník nešel do hloubky, takže nedokážu říct, proč si to myslí. Ale možná je to i tím, že je složité najít člověka, který by splňoval kritéria kladená na životního partnera,“ domnívá se Vail.
Když měli dotazovaní vybrat charakteristiky, které považují u partnera za důležité, zařadili mezi ně praktické věci i osobnostní charakteristiky. Chtějí někoho zdravého, někoho, kdo má finanční zajištění a sdílí jejich zájmy. Zároveň by jejich partner měl být inteligentní a upřímný.
„Mít partnera, kterému věřím, patří mezi nejdůležitější charakteristiky. Je to docela zajímavá myšlenka, která se ve studii ukazuje, tedy že náboženství, rasa, úroveň vzdělání nebo bohatství či budoucí kariéra moc nehrají roli, pokud jde o toho správného člověka pro manželství,“ uvedl sociolog.
Přes poměrně romantické představy o manželství a životním partnerovi zároveň téměř polovina respondentů uvedla, že svatba není nutnou podmínkou pro to, aby člověk mohl mít děti. „Takže i když je manželství svým způsobem ideál, tak další alternativy nepovažují studenti za špatné, a některé dokonce označují za dobré,“ doplnil Vail. Většina respondentů například věří, že je pro pár dobré žít spolu ještě před svatbou, a mnoho z nich nemá problém žít s někým, i když vědí, že si dotyčného partnera nechtějí vzít.
V podstatě pozitivní názor na manželství dokresluje i fakt, že 85 procent dotazovaných má v úmyslu mít děti. „V Česku i Evropě je velmi nízká porodnost a jedním z mých dalších cílů je podívat se na přání mladých lidí v tomto ohledu. Výsledky výzkumu dávají i v tomto směru naději do budoucna,“ doplnil Vail.
Výzkum se ale zaměřoval i na názory na sex. „Z výsledků vyplývá, že vysokoškoláci mají spíše postmoderní náhled na morálku a chování. Přes 70 procent respondentů je sexuálně aktivních a jen jedenáct procent zastává názor, že sex patří až do manželství,“ přiblížil další výsledky Vail.
Jednu z otázek věnoval i nezávaznému sexu. Takzvaná „hook up“ kultura je totiž velký fenomén ve Spojených státech, kde řada lidí bere sex na jednu noc jako v podstatě odpočinkovou aktivitu. Ani pro studenty z Masarykovy univerzity, kteří odpovídali v dotazníku, to zřejmě neznamená nic špatného. Asi 45 procent z nich věří, že je v pořádku mít s někým sex a nic dalšího neočekávat.
