Minulé léto ho pozvala na stáž společnost Google, to letošní stráví na centrále Facebooku v USA. Jozef Marko, devatenáctiletý student druhého ročníku informatiky, tak bude mít možnost porovnat práci v předních světových IT firmách.
V létě jsi strávil stáž u Googlu. Jak se ti podařilo tam dostat?
Ozvalo se mi Evropské náborové středisko v Londýně, jestli nechci zkusit stáž. Odepsal jsem, že ano.
Proč si tě vybrali?
Popravdě dodnes nevím. Pravděpodobně za to vděčím účasti na Mezinárodní olympiádě v informatice pro středoškoláky, která se konala téměř před dvěma lety v australském Brisbane. Skončil jsem na 62. místě z 299 účastníků a získal jsem stříbrnou medaili.
Je o stáž u Googlu velký zájem?
V roce 2013 se hlásilo jenom v USA asi 40 tisíc lidí. Brali jich 1 500. V Evropě není zájem o stáže tak vysoký, nicméně počet zájemců několikanásobně převyšuje počet přijatých. Když si podáváte přihlášku, může se vám stát, že ani neodpoví. Když se vám ale ozvou sami, máte záruku, že se dostanete aspoň k pohovoru. Pak už je všechno na vás.
Jak pohovor vypadal? Musel jsi někam cestovat?
Podobná interview většinou bývají on-line – přes Skype nebo Google Hangouts. První pohovor jsem měl na konci února. Čekal jsem na telefonát, bohužel na mě ale zapomněli, takže jsem si musel domluvit termín na další týden. Na začátku pohovoru jsem se krátce představil. Pak přišla část, kde jsem řešil několik programátorských úkolů. Dostal jsem odkaz na webovou stránku pro on-line programátorská interview a zkoušející pozoroval, jak postupně píšu kód.
Co všechno se při podobných úkolech hodnotí?
Přehlednost řešení, korektnost, komunikace o postupu nebo efektivnost programu. Celkově mi ale při pohovoru pomohlo, že už mám nějaké zkušenosti – například na střední jsme s kamarádem vymysleli hru Tap & Drag. Asi po týdnu jsem měl další pohovor. Do hodiny mi napsali, že jsem přijatý.
Co následovalo po přijetí?
Hledali mi po celé Evropě projekt, který nejlépe vyhovoval mým schopnostem. Nakonec mi navrhli, že mě zařadí do polské pobočky Googlu v Krakově, a já jsem souhlasil. Strávil jsem tam dvanáct týdnů.
Na čem jsi v Krakově pracoval?
Pomáhal jsem na projektu v oblasti Machine Learning, což je oblast informatiky, která se snaží naučit nebo odhalovat nějaké struktury v datech a podle toho predikovat odpovědi na otázku. Pomocí Machine Learningu se dá předpovědět, třeba jestli se určití pasažéři, u nichž známe věk, pohlaví, výšku nebo poschodí jejich kajuty, mohli utopit na Titaniku. Stačí, když u první poloviny dat zodpovíme, zda přežili nebo ne, a u zbytku otázek dokáže počítač predikovat odpovědi sám. V realitě se ale pracuje s mnohem většími daty. V Krakově bylo mým úkolem pracovat na paměťové optimalizaci, zvyšování efektivity a dosažení přesnějších výsledků specifických Machine Learning algoritmů.
Jaké je to pracovat u Googlu?
Skvělé. Především kultura společnosti je úžasná. Masáže a jóga zdarma. Čerstvé ovoce, káva a další věci po celý den. Navíc stáž byla placená. Největší problém jsem měl s tím, že nikdo nekontroloval, kdy chodím do práce. Ze začátku jsem vstával brzo, po třech týdnech jsem ale chodil ve dvanáct hodin a začal pracovat až po dlouhém obědě. Častokrát jsem se proto vracel domů pozdě večer. Můj manažer měl ale podobný problém, a tak jsme spolu uzavřeli sázku – kdo přijde později než v deset hodin, zaplatí 10 zlotých. Pomohlo to.
Potkával ses i s jinými stážisty?
V Krakově nás bylo dohromady osm. Ale zhruba po čtyřech týdnech jsme měli se všemi evropskými stážisty dvoudenní setkání v hlavním evropském centru Googlu v Curychu. Bylo nás tam asi okolo 250. Pořadatelé si pro nás připravili řadu vzdělávacích přednášek a další zajímavý program. Potkal jsem spoustu nových a zkušených lidí z celého světa.
Spolupracuješ dál s Googlem?
Na konci stáže jsem měl pohovor, díky němuž jsem mohl jít i další léto ke Googlu, tentokrát ale na plnohodnotnou stáž. Google má totiž dva programy stáží – první z nich je takzvaný Summer Trainee Engineering Program, zkráceně STEP. Je určený studentům prvních a druhých ročníků vysokých škol. Do něho mě přijali. Pak jsou programy pro ostatní stážisty. Každý STEP stážista se na konci svého programu musí konvertovat na plnohodnotného stážistu, potom se může dopracovat i k plnému úvazku. Já jsem ale bohužel pohovor nezvládl zrovna dobře.
Jak to?
Interview jsem dělal s člověkem, který měl doktorát z matematiky, a já jsem měl za sebou rok na vysoké škole, takže to úplně nedopadlo. Za rok to ale můžu zkusit znova. Rád bych ovšem vyzkoušel i něco jiného. Jeden spolustážista z Krakova míří v létě do Facebooku. Chce si totiž otestovat všechny velké společnosti. Poslal tam i svůj životopis. Chvíli na to mě zkontaktovali.
A jak to dopadlo?
Na začátku února mě přijali. Měl jsem ještě rozjednanou stáž v londýnské pobočce americké firmy Palantir, nakonec to ale nevyšlo, takže až se v červnu vrátím z Erasmu ve Španělsku, zamířím na 12 týdnů do USA – do kalifornského Sillicon Valley, světového centra počítačového a technologického průmyslu. Zatím ještě přesně nevím, na čem budu pracovat, v průběhu následujících měsíců mi budou hledat vhodný projekt.
