Patří mezi 40 talentovaných studentů, kteří prošli výběrovým řízením Lékařské fakulty MU a byli přijati do programu s rozšířenou vědeckou průpravou, takzvaného P-Poolu. Dvaadvacetiletý Senad Kolář se tak už od začátku studia připravuje na dráhu výzkumníka.
Lékařská fakulta před dvěma lety otevřela P-Pool po vzoru zahraničních univerzit a nabídla jej 150 úspěšným studentům s výborným prospěchem. Do prvního ročníku jich přijala 19. „S přihlášením jsem váhal, bál jsem se výběrového řízení. Nakonec jsem se přihlásil až od druhého ročníku. Je to prestižní program a má řadu výhod,“ říká medik.
Kromě standardního vzdělávání v oblasti lékařství musí studenti absolvovat přednášky a semináře navíc. Po celou dobu studia mají také povinný předmět Vědecká příprava a pod vedením erudovaných školitelů z řad akademických pracovníků se aktivně podílí na výzkumných projektech.
Kolář začal ještě v prvním ročníku pracovat jako asistent výzkumu v brněnské Fakultní nemocnici u svaté Anny. „V červnu 2013 jsme na semináři klinického výzkumu měli vymyslet profitabilní výzkumný projekt. Napadlo mě vytvořit hodinky pro epileptiky, které díky senzorům zaznamenávají informace o pacientovi a pomocí algoritmů dokážou předpovídat, jaká je ten den šance na epileptický záchvat,“ popisuje Kolář.
Jeho nápad zaujal lékaře Vladimíra Šulce. Nabídl Kolářovi možnost pracovat na zobrazovacích metodách u epileptiků, jejichž cílem je zjistit, kde přesně v mozku záchvat vzniká. Své výsledky loni v květnu prezentovali na světovém kongresu neurologů v Berlíně.
A ve výzkumu epilepsie stále pokračuje. Letos v březnu dostal příležitost odjet na dvoutýdenní stáž do laboratoře Mayo Clinic v Minnesotě, prestižního mezinárodního centra lékařského výzkumu a vzdělávání. „Zjišťoval jsem, jak moc zobrazovací metody fungují nebo nefungují při hledání místa vzniku záchvatu. Podobné metody už existují, snažíme se je ale pomocí algoritmů ještě zpřesňovat,“ vysvětluje Kolář.
Vyjet v průběhu semestru na krátkodobou zahraniční stáž není pro studenty medicíny jednoduché, na většině seminářů nemohou chybět ani jednou. Studenti P-Poolu si však mohou zameškané hodiny individuálně nahrazovat. „Jen díky tomu jsem mohl odjet do USA. Studijní program P-Pool také finančně podporuje zahraniční stáže studentů, čehož chci v budoucnu určitě ještě využít,“ oceňuje Kolář.
Program ale není určený jenom budoucím výzkumníkům. Podle Koláře využijí medici řadu poznatků i při práci na klinikách. V průběhu studia můžou třeba bezplatně složit zkoušky USMLE, bez nichž by nemohli vůbec pracovat v nemocnicích v USA. Takový test přitom stojí skoro dvacet tisíc korun.
Studenti P-Poolu dostávají i motivační prospěchové stipendium a po dokončení studia jim dá vedení programu doporučující dopis. „Zvlášť v USA má takový dopis velkou roli, u nás to teprve začíná,“ říká Kolář.
On sám vidí největší přínos po kariérní stránce. „Každý rok přibývají stovky nových absolventů medicíny. Hledám způsob, jak se odlišit a zároveň být užitečný. V budoucnu bych ale rád zůstal v oblasti klinického výzkumu a v kontaktu s pacienty. P-Pool je v tomto ohledu skvělá příležitost, jak toho dosáhnout,“ vysvětluje.
