Sbalit si kufr a odjet aspoň na jeden semestr do zahraničí za studiem, výzkumem nebo na praxi? Žádný problém. Zahraniční pobyty lákají stále více studentů – jenom vloni jich z Masarykovy univerzity vyrazilo přes sedmnáct set.
Každý student má možnost vyjet přes zahraniční programy na krátkodobý pobyt do ciziny – třeba do USA, Kanady, Číny, Izraele, Velké Británie nebo Norska. Pokud byste i vy rádi někam vycestovali za studiem, praxí nebo jste jen zvědaví, můžete se zúčastnit od 6. do 8. října informačního týdne Více Masaryků do světa. Čeká vás série přednášek zaměstnanců Centra zahraniční spolupráce MU, studentů, kteří už vyjeli, i pozvaných hostů z mezinárodních institucí. Vyrazit můžete taky na zážitkový večer s mezinárodní kuchyní a filmovým překvapením.
Nejpopulárnějším programem je Erasmus+, přes který vycestují ročně do zemí po celé Evropě zhruba tři čtvrtiny všech studentů, kteří míří do zahraničí. Jenom letos je na něj přihlášených 1183 studentů. „Počet účastníků se ale v průběhu roku ještě zvýší, čekají nás další výběrová kola,“ upřesňuje Pavla Štefanská, koordinátorka zahraničních pobytů a stáží.
Nejvíc studentů vyráží s Erasmem na studijní pobyt z filozofické fakulty, následuje fakulta sociálních studií a ekonomicko-správní fakulta. Průměrná délka studijního pobytu je něco přes pět měsíců. Mezi nejoblíbenější destinace patří Německo, Španělsko a Francie.
Výjezd do ciziny často studenti popisují jako zlomový. Poznávají nové lidi, mění se jim priority. „Nikdy jsem moc nechtěla jet studovat do zahraničí, ale zpětně můžu studijní pobyt v anglickém Sheffieldu zhodnotit jako nejlepší rozhodnutí ve svém životě. Díky němu jsem si ujasnila, co bych chtěla v budoucnu dělat – učit cizince češtinu,“ svěřuje se studentka filozofické fakulty Petra Hanušková.
Vycestujte na stáž. I jako absolvent
Na univerzitu do Sheffieldu se Petra letos v září navíc vrátila znovu – tentokrát jako stážistka –, aby učila anglické studenty češtinu. Program Erasmus+ totiž nabízí i pracovní stáže. Stážista přitom pracuje na plný úvazek a v oboru svého studia. Minimální délka praxe je dva měsíce, maximální rok. A nově mohou na takovou stáž vyrazit i absolventi.
Zájem o zahraniční stáže postupně roste. „Zatímco v roce 2010 odjela na stáž asi stovka studentů, vloni to bylo už před dvě stě. Letos máme zatím 165 přijatých, přihlášek bylo 194 – ne všichni studenti byli ale schopni konkurovat dalším přihláškám, anebo nesplnili podmínky přijímacího řízení, ale je potřeba nenechat se odradit a zkoušet to dál,“ vysvětluje Štefanská.
Na stáž se v letošním akademickém roce mohou studenti hlásit ještě v dalších třech kolech – v listopadu, březnu a květnu. „Kapacita stáží je omezená a konkurence je velká. Zájem nás velmi těší. Je vidět, že si studenti chtějí získat zkušenosti, což zvýší jejich šanci na získání kvalitního zaměstnání,“ myslí si Štefanská.
Studenti si většinou vybírají administrativní či překladatelské pozice, práci ve výzkumu, neziskových organizacích nebo v oblasti lidských zdrojů. Mezi nejatraktivnější destinace vloni patřily Francie, Německo a Belgie.
Stipendium
Zahraniční výjezdy studentů s programem Erasmus+ jsou podpořeny stipendiem, které by mělo z větší části pokrýt zvýšené životní náklady. Měsíční výše stipendia se pohybuje od 300 do 500 eur pro studijní pobyty a od 400 do 600 eur pro stážisty. Závisí to na tom, jak je nákladný život v zemi, kam student míří. A kromě stipendia člověk získá i kredity.
Přijímací řízení pro studijní pobyty Erasmus+ je plně v kompetenci jednotlivých fakult a kateder. „Obecně se ale dá říct, že první kolo je na přelomu února a března, druhé v květnu a třetí v říjnu, pokud jsou ještě nějaká volná místa,“ upřesňuje Štefanská. Přihlášky na stáže se pak podávají v průběhu celého školního roku.
