Na zahraniční studijní pobyt se jezdí nejčastěji na pár měsíců. Doktorand filozofické fakulty Jan Beneš to ale vzal důkladně. Rozhodl se dobrovolně vrátit kousek zpátky a letos v srpnu odjel na dva roky do Spojených států, kde si na jedné z největších amerických univerzit Texas A&M (TAMU) dělá ekvivalent českého magistra a studuje americkou literaturu.
„Úroveň výuky a dostupnost a bohatost zdrojů je minimálně v rámci programu, který já studuju, na téměř každé americké univerzitě vyšší než u nás. To není výtka vůči mojí domovské škole, to tak zkrátka je,“ vysvětluje Honza, proč se rozhodl obrátit si život naruby.
Ale rovnou také říká, že zůstat ve Státech natrvalo neplánuje. Důvody jsou jednak pragmatické, jako Čech se specializací na americkou literaturu se uživí spíš doma než v konkurenci tamějších expertů, a pak také odlišný životní styl.
Pobyt v Texasu je jeho druhý v USA, už předtím strávil rok studiem na univerzitě v Tennessee. „Kulturní šok v Americe zažije každý, kdo v ní žije bez auta. Třeba v rezidenčních čtvrtích chodníky jsou, ale lidi po nich nechodí. Na všechno ostatní, jídlo a popkulturu vůbec, jsem si zvyknul už dřív, takže jsem věděl, do čeho jdu,“ popisuje.
Co ho ale překvapilo, je množství práce, které se od něj ve škole požaduje. „Každý kurz se zakončuje esejí namísto zkoušky. A očekává se, že esej bude téměř publikovatelná v odborném časopise,“ vysvětluje doktorand, proč mu škola zabírá většinu času. Ačkoliv je na místě skoro čtyři měsíce, pořád hlavně hledá zdroje a probírá se místními archivy. Jestli se čeští studenti můžou vymluvit na nedostatek pramenů a nedostupnost databází, on to udělat nemůže.
Honza studuje na Texas A&M a její College of Liberal Arts díky programu s názvem CEFT William J. Hlavinka Fellowship. Což s sebou mimo jiné nese i to, že učí v kurzech češtiny studenty a zájemce z řad lidí mimo univerzitu.
Vzhledem k tomu, kde se univerzita nachází, to není nic divného. Texas je americký stát se snad největší koncentrací lidí s českými kořeny. „Pořád mě překvapuje, kolik tady potkávám lidí, kteří mají nějaké napojení na Česko. Stalo se mi to třeba hned na začátku s paní, která mi pomáhala zařizovat bydlení. Její máma emigrovala z Prahy.“
Snad jediné, co Honza v minimu volného času stihnul, je podívat se na ženský fotbal a zápas amerického fotbalu, který mají Texasané za druhé náboženství. Tím spíš ti, kteří fandí TAMU a jejich Aggies, jež teď nově nastupují ke svým zápasům v univerzitní lize na zrekonstruovaném stadionu Kyle Field. Monstrózní stavba pojme přes 102 tisíce diváků.
Tolik lidí přitom nechodí ani na nejvyšší americkou soutěž National Football League. O návštěvnosti školní soutěže si třeba nejvyšší česká soutěž v evropském fotbalu může nechat jenom zdát.
Dny, kdy se utkání hrají, pak mají svá pravidla. „Lidi se na něj chystají už od rána. Navezou ke stadionu jídlo, grily, přenosné ledničky, pivo a klidně i velké plazmové televize a baví se celý den až do zápasu. Všichni jsou v barvách Aggies. Jenom škoda, že Američani neumí pít a často to přeženou,“ směje se Honza.
